Mervyn Peake Knihy

Druhý díl fantazijní trilogie, nazvaný krátce Gormenghast, rozvíjí sled událostí poté, co se nenápadné vlády nad hraběcím hradem pomalu ale jistě ujímá plebejský samozvanec Koncíř. Ještě mu zbývá odstranit několik nepohodlných dvořanů. Jenomže tak dlouho se chodí s dýkou pro moc, až se čepel ulomí, a prohnanému Koncířovi nakonec vrtkavá štěstěna přestává přát. Po tragickém skonu mladé Fuchsie vzbouří její matka veškeré poddanstvo a vytáhne do války proti uzurpátorovi. Ale nástupce trůnu Titus, s hamletovskými pochybnostmi v hlavě a nešťastnou láskou v srdci, si umíní, že proradného zabijáka Koncíře musí dostat sám, ať ho to třeba stojí krk.

Svoji nejznámější prózu, trilogii Gormenghast, začal psát Mervyn Peake v době druhé světové války, kdy sloužil v armádě, a rukopisy posílal domů své ženě Maeve. Peake umně mísí prvky gotického románu, fantasy, komedie i hororu a výsledkem je surreálně carrollovský, kafkovsky groteskní, do absurdních detailů líčený „vnitřní“ svět, v jehož dusivé, pomalé, zahnilé atmosféře začíná klíčit strašlivá revoluční změna. První díl trilogie nazvaný Titul Žal vyšel v roce 1946. Druhý díl, nazvaný krátce podle místa děje Gormenghast, vyšel o čtyři roky později a sleduje další osudy postav obývající ponurý hrad. Třetí díl trilogie Už jen Titus, který Peake psal v době, kdy trpěl Parkinsonovou chorobou, příběh uzavírá a odehrává se ve vnějším světě. Samotný Gormenghast už tu chybí, ale co do podivínů a bizarních existencí si vnější svět s hradem nijak nezadá. Trilogie Gormenghast, v Anglii stále znovu vydávaná, patří k základním pilířům fantasy. Svědčí o tom i čtyřdílné televizní zpracování BBC z roku 2000 a stejnojmenná rocková opera německého skladatele Irmina Schmidta.

Nešťastný hrdina Titus zde opouští Gormenghast, dobrovolně dezertuje od svého světa, svých libůstek i povinností. Ale to, čemu neuteče, jsou vzpomínky a touha po domově. Když přežije strašlivou písečnou bouři, dostane se do podivného města, které si bizarností staveb a obyvatel nezadá s Perlou Alfreda Kubina z románu Země snivců. Surreálné postavičky, které Titus potkává, žijí své vlastní podivuhodné životy, nenávidí se a milují podobně jako obyvatelé Gormenghastu, a přece jsou v něčem jiné: málokdo z nich je ochoten uvěřit, že nějaký Gormenghast vůbec existuje. Titus tak začíná pochybovat o všem, co mělo v jeho životě smysl a řád. I o Gormenghastu. Nebyl to jenom dlouhý, barevný, psychedelický sen? Ale co když je to celé naopak? Co jestli právě Gormenghast byl oním pravým světem, kde se děly skutečné věci, a tohle záhadné město je jen horečnatou fatou morganou nemocí ztýrané mysli? Už jen Titus je sice jiný než předchozí dva díly Gormenghastu, ale fascinuje snad ještě víc, neboť jako žádná jiná fikce z žánru fantasy neodráží tak věrně – a s tak vypjatou obrazností – duševní stav svého tvůrce.

I am now many miles further to the North-East and am writing from a cave in a gaunt hillside. When Jackson and I sat down to rest we could see our footprints stretching back to the edge of the world. . . . Lost in the frozen polar wastes, an explorer huddles in his shelter, typing with freezing fingers the journal of his lonely, extraordinary exploits, preparing to send the story to the nephew he has never seen. With his only companion, the tortoise-like mutant Jackson, the Uncle has gone in search of his ambition and his destiny: the awesome and mysterious White Lion. Illustrated on every page with stunning, beautiful, eerie drawings, this edition has been completely re-originated form the original artwork. Reproduced here for the first time in full colour, Letters from a Lost Uncle is the triumphant product of a unique imagination and a distillation of all that is most powerful in the strange genius of Mervyn Peake.

Originally published in 1946, this little treatise on the simple art of pencil drawing is the perfect antidote to the myriad 'how-to' books that fill the bookshelves.