Kniha může sloužit jako podklad k výuce knihovnictví na středních a vyšších odborných školách, atd. Součástí učebnice jsou také elektronické přílohy ve formě pracovních listů i jednotlivým kapitolám. Cílem učebnice je definovat základní pojmy z oblasti knihovnictví, popsat systém knihoven a představit základní procesy a služby, které se v nich realizují. Významná část knihy je zaměřena na vzdělávání, protože jde o stěžejní úkol moderní knihovny.
Publikace formuluje základní pedagogická východiska pro praktickou výuku v knihovnách. Je první ze série odborných publikací, které přinesou odpovědi na otázky, jaké kompetence by měl mít a co by měl ve svém profesním směřování zvládat učící knihovník pro to, aby dokázal uživatelům knihovny pomoci řešit nejrůznější situace každodenního života 21. století.
Jak pandemie proměnila volný čas dětí a mladých lidí? Do jaké míry konkurují elektronické knihy tradiční tištěné knize? Využívají děti stále knihovny? Jak si mladí lidé představují ideální knihovnu? Na tyto a další otázky odpovídají výsledky třetího opakovaného celostátního průzkumu dětí a mládeže se zaměřením na četbu knih, čtenářské chování, obvyklé způsoby trávení volného času, vlivy rodinného a školního prostředí i na vztah dětí ke knihám a čtení obecně. Reprezentativní průzkum proběhl v roce 2021 a navazuje na průzkumy z let 2017 a 2013.
Kniha se systematicky zaměřuje na informační gramotnost pedagogů, což je téma dosud nedostatečně reflektované. Rozdělená do dvou částí, první část představuje model informační gramotnosti, který je klíčový pro intelektuální činnost v této oblasti. Autoři analyzují Přechodový model, který zahrnuje sedm oblastí: definování problému, informační vyhledávání, analýzu informací, organizaci informací, komunikaci, tvorbu znalostí a dokumentů, přičemž kladou důraz na informační sebeřízení, zahrnující bezpečnost, etiku a informační hygienu.
Druhá část se zaměřuje na implementaci témat do rozvoje informační gramotnosti pedagogů prostřednictvím modulů, které vycházejí z teoretického rámce a nabízejí obsahovou kodifikaci klíčových dovedností, jako je vyhledávání informací, organizace dat či tvorba audiovizuálních materiálů. Publikace kombinuje teoretické a praktické přístupy k vzdělávání pedagogů a usiluje o stanovení standardu minimálních kompetencí pro učitele 21. století.
Informační gramotnost učitelů je stále podceňovaná, a tato publikace si klade za cíl podnítit zájem o toto téma, neboť bez ní učitelé nemohou adekvátně vzdělávat sebe ani své žáky. Moderní učitel je součástí komunit, vyhledává a sdílí informace, vytváří e-portfolia a zohledňuje etiku v ICT. Kniha tak představuje základní odrazový můstek pro vzdělávání pedagogů v této oblasti.
Kniha se zaměřuje na principy distančního vzdělávání, které se vyznačuje absencí kontaktu mezi žákem a učitelem. V pěti hlavních kapitolách se zabývá trendy, současným stavem a budoucími vizemi tohoto způsobu výuky.
První kapitola představuje myšlenkové rámce a didaktické přístupy, přičemž klade důraz na konstruktivismus a konektivismus a jejich projevy ve výuce. Druhá kapitola zkoumá distanční vzdělávání jako specifický způsob výuky, včetně jeho historie a predikce trendů. Důkladně se zaměřuje na faktory ovlivňující kvalitu distančního vzdělávání, jako jsou časové aspekty, zpětná vazba a bezpečnost.
Třetí kapitola se věnuje různým formám distančního vzdělávání, včetně e-learningových kurzů, webinářů, MOOC a virtuálních světů. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na didaktiku přípravy výukových materiálů, jako jsou interaktivní osnovy, testy a videa, a zdůrazňuje důležitost jejich promyšlené přípravy.
Závěrečná kapitola se zamýšlí nad metodami získávání zpětné vazby o kvalitě a efektivitě vzdělávání a zdůrazňuje potřebu kontinuální evaluační činnosti, která ukazuje smysl distanční výuky.
