Dante Alighieri Knihy

Vstupní, nejproslulejší ze tří dílů proslulé Božské komedie, jednoho ze základních literárních děl, které už osm století upoutává pozornost čtenářů na celém světě. Dante Alighieri (1265-1321), básník a učenec, který mimo jiné stojí u základů spisovného italského jazyka, shrnulve svém nejvýznamnějším, neobyčejně důmyslně komponovaném díle veškeré vědění své doby. Na pouti záhrobní říší, která je symbolickým obrazem lidského života, od prvotního hříchu až po spasení a probuzení k věčnému životu, autora provází římský básník Vergilius. Báseň, napsaná v sugestivních terciích (odpovídajících základnímu principu čísla 3, podle něhož je epos sestaven), je od 19. století výzvou pro nejlepší české překladatele (J. Vrchlického, O. F. Bablera a další). Do této řady patří i nejnovější překlad Vladimíra Mikeše.

Vstupní, nejproslulejší ze tří dílů proslulé Božské komedie, jednoho ze základních literárních děl, které už osm století upoutává pozornost čtenářů na celém světě. Dante Alighieri (1265–1321), básník a učenec, který mimo jiné stojí u základů spisovného italského jazyka, shrnul ve svém nejvýznamnějším, neobyčejně důmyslně komponovaném díle veškeré vědění své doby. Na pouti záhrobní říší, která je symbolickým obrazem lidského života, od prvotního hříchu až po spasení a probuzení k věčnému životu, autora provází římský básník Vergilius. Báseň, napsaná v sugestivních terciích (odpovídajících základnímu principu čísla 3, podle něhož je epos sestaven), je od 19. století výzvou pro nejlepší české překladatele (J. Vrchlického, O. F. Bablera a další). Do této řady patří i nejnovější překlad Vladimíra Mikeše.

Nový život (italsky La Vita Nuova) je jedním z raných děl italského básníka a spisovatele Danta Alighieriho. Text, tvořený napůl verši a napůl prozaickým textem, byl sepsán roku 1295 jako vyjádření tzv. dvorské lásky Danteho k půvabné Beatrici Portinari. Za pozornost stojí, že je psán italsky, a patří tak k dílům, která umožnila založit toskánský dialekt a tím dát také základy současné italštině. Text je členěn do 42 kapitol, které obsahují 25 sonetů, jednu balatu a čtyři kancóny, z nichž jedna zůstala nedokončena kvůli náhlé smrti Beatrice. Kapitoly, které obsahují básně, se skládají ze tří částí: z částečně autobiografického vyprávění, samotné básně a komentáře, který báseň po částech rozebírá. Druhé vydání.

Komentovaný průřez nejslavnějším dílem rané italské renesance. Moderní, čtivý překlad Vladimíra Mikeše odhaluje za náboženskou symbolikou básníkovo poznání lidského údělu, těžce zrozené v čase, kdy se Florencie zmítala v bezohledných mocenských zápasech.

Milostná lyrika jednoho z největších a nejvýznamnějších světových básníků, která svou trvale živoucí, věčně se opakující historií první lásky inspirovala umělce všech dob.

Traktát De vulgarit eloquentia (O rodné řeči) patří mezi u nás méně známé Dantovy spisy. Tento nedokončený traktát se skládá ze dvou po stránce obsahové rozdílných knih. V první se Dante věnuje nejprve otázkám spjatým s jazykem či lidskou řečí obecně (otázka tzv. babylónského zmatení jazyků) a poté seznamuje čtenáře s konkrétní jazykovou situací na Apeninském poloostrově. Mezi zdejšími dialekty hledá jazyk, který by mohl být všem Italům společný a zároveň schopný vyjádřit i největší a nejvznešenější myšlenky. Tento jazyk se nazývá volgare illustre. Druhá kniha pak představuje nedokončenou poetiku a Dante se v ní zabývá různými aspekty kancóny, kterou považuje za vrcholný básnický útvar. Řeší zde např. otázku volby vhodných témat, slovní zásoby či správné veršové struktury. Své názory dokumentuje ukázkami z tvorby italských básníků, zejména představitelů tzv. sladkého nového stylu, a také úryvky z písní provensálských trubadúrů. Připravil R. Psík překlad a úvodní studie.

O díle: Dantův Očistec je druhým dílem trilogie Božské komedie. Skládá se ze 33 zpěvů. Průvodci ztraceného básníka jsou 3 šelmy - Smylnost, Pýcha a Lakota. Jeho zepřemá manželka Beatrice mu posílá na pomoc Vergilia, který společně s lyrickým subjektem prochází Peklem, později i Očistcem. Po průchodu Očistcem, Vergilius básníka opouští, jelikož je pohan a teakový do Ráje nesmí. Trilogie končí setkáním básníka s Beatrice a oslavou Božství.