Knihobot

Ahmadou Kourouma

    24. listopad 1927 – 11. prosinec 2003

    Ahmadou Kourouma, uznávaný autor z Pobřeží slonoviny, se ve svých dílech zabývá palčivými tématy postkoloniální Afriky. Jeho próza, často inspirovaná ústní tradicí a malinkéskými kořeny, přináší kritický pohled na zradu afrických ideálů po získání nezávislosti. Kourouma mistrně vykresluje transformaci postav, od lovců po diktátory, a s ironií komentuje absurditu nacionalismu. Jeho naléhavý hlas odráží zoufalství z občanských válek a volá po pravdě v chaotickém světě.

    Ahmadou Kourouma
    Der schwarze Fürst
    Monnè: Schmach und Ärger
    Quand on refuse on dit non
    The Suns of Independence
    Alláh není povinen
    Až bude volit divá zvěř
    • Ahmadou Kourouma (1927–2003) se sice narodil v Pobřeží slonoviny, ale můžeme ho směle řadit mezi evropskou spisovatelskou špičku. A to nejen díky tomu, že od 50. let žije ve francouzském exilu. Svými africkými náměty oslovuje mnohé evropské čtenáře, kteří o životě na černém kontinentu vědí jen velmi málo, svou dokonalou francouzštinou, již dokonce sám obohacuje, např. spoustou neologismů, nadchne po formální stránce. Jeho třetí román Až bude volit divá zvěř je velkolepou směšnohrdinskou kronikářskou freskou, v níž nám Kourouma přibližuje politický život, řízený zákonitostmi, záhadami, mýty, náboženstvím černé Afriky. Byl za něj oceněn např. Cenou Inter. Za celoživotní dílo dostal nedávno Velkou Cenu Jeana Giona.

      Až bude volit divá zvěř
    • Kouroumův román Alláh není povinen vzbudil ihned po vydání ve Francii mimořádnou pozornost. Vyprávění dětského vojáka, který prošel občanskými válkami v Libérii a Sieře Leone devadesátých let, je neobvykle pojatou kronikou událostí, o nichž máme dosud jen matné tušení z několika fotografií Jana Šibíka, které poměrně nedávno vyvolaly obrovský zájem české veřejnosti i médií. Ahmadou Kourouma opět napsal originální, výjimečnou knihu, která zřejmě napsána být musela.

      Alláh není povinen
    • Où l'on retrouve Birahima, l'enfant-soldat desguerres tribales de Sierra Leone et du Liberia.Maintenant démobilisé, il se débrouille à Daloa,une ville du Sud de la Côte-d'Ivoire où il exerce lafonction d'aboyeur pour une compagnie de gbagas,les taxis-brousse locaux. Mais il rêve toujours derichesse et de gloire. Surtout, il n'a d'yeux que pourFanta, belle comme un masque gouro. Lorsque lafille décide de fuir vers le Nord, Birahima se proposecomme garde du corps. Chemin faisant. Fantaentreprend de faire l'éducation de son jeune compagnon.Elle lui raconte l'histoire de leur pays, desorigines à nos jours, que le gamin interprète à safaçon naïve et malicieuse. Et puis que ne donnerait-ilpas pour boire ainsi les paroles de Fanta ?

      Quand on refuse on dit non
    • Mit Hexerei, islamischen Gebeten, exzessiven Opfergaben und dem Bau eines massiven Schutzwalls will König Djigui Keita sein vollendetes Reich vor den vorrückenden französischen Eroberern schützen. Doch eines Tages steht plötzlich eine französische Kolonne vor ihm, die völlig unbehelligt über den verzauberten Hügel geritten kam und nun freundlich grüßt. Der intrigante Übersetzer, den die Franzosen mitbringen, gehört zu allem Überfluss zum Clan der Soumaré und ist für Djigui unantastbar. So nimmt die Kolonisierung – das größte monnè , die größte Schmach aller Zeiten – ungehindert ihren Lauf. Der Roman erzählt die Geschichte der französischen Kolonisierung Westafrikas als eine Geschichte der Missverständnisse. Voll beißender Ironie und mit unerschöpflichem Sprachwitz wagt dieses Buch den anderen Blick auf die afrikanisch-europäische Geschichte des 20. Jahrhunderts und berührt grundsätzliche Fragen der Verständigung, der kulturellen Unterschiede und nicht zuletzt der fortwirkenden Stereotype.

      Monnè: Schmach und Ärger
    • Nachwort von Jochen R. Klicker zu einem Roman aus der Reihe Dialog Afrika mit 220 Seiten.

      Der schwarze Fürst