Iveta Mikešová Knihy

Báseň v próze polského básníka, prozaika a dramatika, který bývá řazen mezi symbolisty a expresionisty, ale též předchůdce surrealismu. Patří k vrcholům polské literatury přelomu XIX. a XX. století.

Na sídlišti Pískový vrch ve slezském Valbřichu se všechno točí kolem žen. Když do města přijede ze zapadlé vesnice Jaďa Maślaková, hned na nádraží uklouzne na schodech a spadne přímo do náruče svého budoucího manžela, horníka Stefana Chmury, syna přesídlenců z východu Polska. K oltáři jde Jaďa v šatech ušitých ze záclon po Němcích a novomanželé se brzy dočkají dcery Dominiky, která se kupodivu nepodobá nikomu z rodiny, zato babička Zofia, jež celý život skrývá jisté tajemství, je z ní štěstím bez sebe... Joanna Batorová sleduje ve své nevšedně pojaté rodinné sáze sny, trápení a naděje tří generací polských žen, úzce spojené s dějinami dvacátého století od války přes éru budování socialismu až ke kapitalistickému Polsku nedávných let. Svým širokým záběrem, lakonickým i hravým, vynalézavým jazykem, sarkastickým pohledem a strhujícím tokem příběhu vyvolal román na domácí scéně výrazný ohlas a dočkal se volného pokračování a překladu do šesti jazyků.

Výbor básní sestavený samotným autorem a přeložený polonistou Janem Faberem představuje poezii nelehkou, básně, které neškemrají o pozornost snadnou přístupností. Jak píše autor doslovu, básník Petr Hruška, významy se často pomalu rozvíjejí v soustředných metaforických kruzích nebo v nějakých kaskádovitě se stupňujících epizodách, protože bez takového složitého vývoje by nezazněly všechny paradoxy, ozvěny, absurdity a grotesknosti, které báseň potřebuje. Takový text pak může vzdorovat lákavě falešné představě, že žijeme ve světě, jenž lze vyložit nějakou jednoduchou interpretací, vizí, ideou či dokonce pointou. Čteme dlouhé, otáčivé, vzestupně sestupné veršové věty, plné větvení, záhybů a sbíhání, v nichž jako by význam nebyl ničím statickým, ale spíše jakousi elektřinou proudící verši a nabíjející je.

Polský literární kritik předkládá přehledný a ucelený obraz celého Nabokovova díla - románů, povídek, překladů, dramat i poezie a odkrývá další vrstvy rafinované a mystifikátorské autorské role. Výklad tvorby doplňují Nabokovovy výroky a soudy o sobě i literatuře, životní osudy shrnuje kalendárium a obsáhlá bibliografie.

Knižní publikace o léčivých rostlinách patří ke stálicím nabídky knihkupectví. Ve své většině jsou určeny lidem, kteří chtějí využívat účinky léčivých rostlin k léčbě (nebo spíše k podpoře léčby) různých zdravotních postižení, eventuálně k posílení organismu. Proto obvykle obsahují mnoho údajů i z historie k používání té které rostliny. Knížka Ivety Mikešové a Moniky Lutovské má jiné zaměření. Jejím posláním je být především praktickou příručkou těm, kteří se zabývají sběrem nebo pěstováním léčivých rostlin. Tomuto cíli odpovídá celkový charakter práce. Autorky uvádějí jen stručné informace o obsahových látkách a účincích jednotlivých rostlin. Těžiště publikace spočívá v návodu, kdy a jak danou část té které rostliny sbírat a sušit, u pěstovaných druhů pak, kde a jak určitou rostlinu pěstovat, sklízet a sušit. Kromě přínosného zařazení agrotechniky je kladem práce detailní popis postupu, který musí pěstitel absolvovat, než se pro pěstování rozhodne. Mnozí zájemci se totiž rozhodují pro pěstování léčivých rostlin spontánně, a později se dostávají do ekonomicrych potíží. Kniha bude určitě dobrou pomůckou jak pro sběrače, tak pro pěstitele léčivých rostlin i z toho důvodu, že je napsána srozumitelnou řečí.