Richard Weiner
6. listopad 1884 – 3. leden 1937
Richard Weiner (6. listopadu 1884, Písek – 3. ledna 1937, Praha) je český básník, prozaik a publicista, v jehož tvorbě jsou nejvýraznějšími prvky rysy expresionismu.
Weiner vystudoval roku 1902 gymnázium a o čtyři roku později chemii – obor pivovarnictví, před nímž však záhy dal přednost literatuře. Za první světové války prošel mobilizací (bojoval v oblasti Srbska), ale roku 1915 musel být z vojenské služby propuštěn pro nervový kolaps. Po skončení války v roce 1918 se začal orientovat na publicistickou činnost, nejprve v redakci Lidových novin, rok poté jako jejich dopisovatel z Paříže. Další sbírky vydal až na konci dvacátých let.
Z Paříže psal fejetony, politické články i recenze děl francouzské literatury. Dlouhodobý pobyt ve Francii a kontakt s tamními umělci měl výrazný vliv na charakter jeho tvorby.
V posledních sbírkách a povídkách se úzkost vyvíjí v odcizení od reálného světa, v jehož vidění autorem se mísí realita a halucinace.
Weiner zůstal ve své době u českých čtenářů nedoceněn, jeho vliv na další generace českých básníků byl však mimořádný, od Jiřího Ortena přes Jiřího Koláře až po Ivana Blatného.