Umělecký historik, který vyvinul teorii „period eye“. Působil jako kurátor ve Victoria and Albert Museum v Londýně a zároveň vyučoval na Warburg Institute a Kalifornské univerzitě. Jeho práce se soustředila na to, jak diváci v různých historických obdobích vnímali vizuální umění.
Výbor z textů významného britského historika umění, specialisty na italské renesanční umění. Úvodní studie Mileny Bartlové zkoumá přínos Michaela Baxandalla k euroamerickým dějinám umění i jeho oborovou recepci v České republice.
Stíny jsou mezery ve světle. Neustále je vidíme, někdy si jich všímáme, ale jejich role v našem vizuálním vnímání světa je záhadná. V této knize rozebírá vynikající historik umění Michael Baxandall stíny a vizuální poznání, které nám přinášejí, přičemž čerpá ze současné kognitivní vědy, z teorií vizuálního vnímání osmnáctého století a dějin umění. Baxandall nejprve popisuje fyzikální podstatu a různé druhy stínů. Pak nastiňuje debatu o úloze stínu ve vnímání tvaru, která probíhala v osmnáctém století. Následně podává přehled moderního výzkumu kognitivních vědců a odborníků zabývajících se strojovým viděním a ukazuje, jak je výzkum rozdělen v otázce, nakolik a jakými způsoby stíny vnímání tvaru napomáhají, nebo jsou mu na překážku. Poté autor přistupuje k výkladu o opomíjené epizodě teorie stínu, o pozorováních skupiny francouzských vědců a umělců z poloviny osmnáctého století zaměřených na stíny ve vztahu ke světlu a prostoru. Nakonec tyto různé světy stínů uvádí do vzájemných vztahů, věnuje se zvláštnímu problému malování stínu a analyzuje Chardinův obraz Kreslíř, v němž je malba stínu jak prostředkem, tak tématem. Kniha obsahuje dodatek podávající kontext a shrnutí stínového systému Leonarda da Vinci, který měl výrazný, avšak částečně latentní vliv na myšlení o stínech po pět století.
Defines and explains various concepts regarding the painter's intentions in order to provide a basis for understanding of a work of art
An introduction to 15th century Italian painting and the social history behind it, arguing that the two are interlinked and that the conditions of the time helped fashion distinctive elements in the painter's style.
An unexpected, gripping and fiercely intelligent postwar thriller by one of Britain's leading cultural historians which will remind readers of John Buchan, Erskine Childers, and John le Carre .
In this book, an eminent art historian draws on contemporary cognitive science, eighteenth-century theories of visual perception, and art history to discuss shadows and the visual knowledge they can offer.
Die Sichtweise Baxandalls auf die italienische Kunst des 15. Jahrhunderts stand am Anfang einer ganzen Forschungsrichtung über den Zusammenhang von Kunstwerken und der sie umgebenden sozialgeschichtlichen Realität. Anhand von Verträgen, Briefen und Rechnungen rekonstruiert der Autor im ersten Kapitel die Struktur des damaligen Gemäldehandels und die ökonomische Grundlage für die Anwendung verschiedener malerischer Techniken. Dann erläutert Baxandall, wie sich ganz unterschiedliche Erfahrungsbereiche – darunter das Predigen, das Tanzen und das Ausmessen von Fässern – im Schaffensprozess großer Kunstwerke wiederfinden. Und schließlich macht uns der Autor mit den Begriffen vertraut, nach denen Bilder seinerzeit wahrgenommen und beschrieben wurden: Anmut, Lebendigkeit, Farbgebung oder Perspektive. Begriffe, die uns die Werke bedeutender Meister wie Masaccio, Filippo Lippi, Botticelli und Fra Angelico mit den Augen ihrer Zeitgenossen sehen lassen. Baxandalls inzwischen zum Klassiker gewordenes Buch bietet eine glänzend geschrieben Einführung in die Malerei der italienischen Frührenaissance.
Malerei und Erfahrung im Italien des 15. Jahrhunderts.
Die deutsche Bildschnitzerei, besonders im süddeutschen Raum, nutzt Lindenholz und zeigt sich in beeindruckenden Schnitzaltären. Das Buch von Baxandall bietet Einblicke in die Entstehungsbedingungen dieser Kunstwerke und präsentiert die Werke großer Meister wie Tilman Riemenschneider und Veit Stoß mit reicher Bebilderung.