Stanka Hrastelj Pořadí knih

Márince Páternosterové se stane to, co je dnes bohužel docela běžné, přijde nečekaně o práci. Přestože důvod, pro který musela okamžitě opustit polikliniku i místo zubní laborantky, je více než podivný, snaží se vyrovnat se situací po svém. Čas, který musí najednou trávit sama doma, naplní sledováním černobílých filmů, pokouší se zmapovat historii své rodiny, občas se nechá manželem přemluvit k návštěvě starých známých nebo ke zhlédnutí divadelního představení, v němž hrají přátelé. Když se jí podaří najít místo redaktorky v bulvárním časopisu s poněkud ironickým názvem Dolcevita, chvíli se zdá, že všechno je, jak má být. Ale co se zdá, je sen. A v případě Márinky opravdu hodně zlý sen. Čínská zeď mezi tím, co je na první pohled normální, a tím, co začíná vypadat jako první známky duševní nemoci, roste pomalu, ale neúprosně. Zeď postupně hrdinku odděluje od skutečnosti a drží ji v pokřiveném světě, kde všechno probíhá podle zcela jiné logiky. Všední situace viděné narušenou psychikou nabývají nevšedních rozměrů a zlověstných významů.

Booklet s básňami Stanky Hrastelj. Stanka Hrastelj (1975) bola v roku 2001 vyhlásená za najlepšiu mladú poetku na slovinskom festivale mladej literatúry Urška. V roku 2005 jej vo vydavateľstve Goga vyšla kniha básní Nizki toni (Nízke tóny), ktorá jej vyniesla ocenenie za najlepší knižný debut Slovinského knižného veľtrhu. V roku 2007 sa Hrastelj zúčastnila na turnaji poézie v rámci Dní knihy v Maribore a získala titul rytiera poézie. V roku 2009 jej vo vydavateľstve Študentska založba vyšla druhá zbierka básní Gospod, nekaj imamo za vas (Máme niečo pre vás, pane), vďaka ktorej sa dostala do užšieho výberu kandidátov na výročnú Jenkovu cenu, udeľovanú Združením slovinských spisovateľov. Za svoj románový debut Igranje (Hra) získala vydavateľskú cenu Modrý vták, udeľovanú za najlepšie nepublikované literárne dielo. Hrastelj prekladá poéziu z chorvátčiny a zo srbčiny a venuje sa navrhovaniu keramiky.