Robert Svoboda Knihy

Meditativní stavba mýtu o člověku toužícím po rostlinném bytí jako náčrtu vzpomínek na pradávné časy, kdy svět živých organismů tvořil homogenní jednotu, kdy se všechno živé navzájem dotýkalo a splývalo spolu. Intimně laděná knížka úvah o staronovém sbližování a komunikaci se stromy je protkaná praktickými zážitky. Myšlenky probleskující do mozku ze zasutých vrstev podvědomí se spojují v útržky domyslitelného příběhu, jakéhosi osobního vyvrcholení dvou starších mýtických kosmických kronik Mátyáse Sirokaiho, Knihy svědků beatových (A beat tanúinak könyve) a Těm, co v přeludu (A káprázatbeliekhez). Po listráni, stejně jako po jiné stráni, vystoupíme na vrchol nebo seběhneme do údolí, ale můžeme také zůstat někde uprostřed a stát se její součástí. Větve stromů se křiví, ohýbají a ukazují cestu. Chcete se stát hudebním nástrojem větru?

Seznamte se s cestou dokonalého zdraví. Ájurvéda patří k nejpropracovanějším léčebným systémům na světě, a proto neudivuje, že zejména na západní polokouli dnes patří mezi nejrychleji se uplatňující systémy alternativní medicíny. Ájurvéda – cesta k dokonalému zdraví představuje zasvěcený úvod do filozofie a základní praxe ájurvédského léčitelství.

Tato kniha se zaměřuje na potřeby moderní ženy léčit a posílit své tělo, mysl a ducha.

V 18. století žil na vídeňském dvoře černoch, Angelo Soliman, který byl duchaplným společníkem a zároveň bystrým a hloubavým učencem. V lidech vzbuzoval zvědavost, sexuální touhu, strach, úctu, nebo naopak pohrdání, ba často i nenávist. Měl výsadní postavení prolínající se s postavením vyvrhela. Po Solimanově smrti bylo jeho tělo na příkaz císaře vycpáno a vystaveno v Přírodovědném muzeu. Soliman byl zároveň přítelem a duchovním společníkem maďarského osvícence Ference Kazinczyho, literáta a lingvisty, předního obroditele maďarského jazyka, s jehož osudem ho spojuje překvapivě mnoho pout. Důmyslně zkonstruovaný román můžeme číst jako příběh beznadějného zápasu prokletého maďarského génia, jako obraz vášní, radostí a strastí v životě učených hlav i jako melancholickou kritiku osvícenství.

Katalog k výstavě Pravoslav Sovak - Krajiny času. Museum Kampa 24.2. - 27.5.2018

Mrazivá groteska vyprávěná ženou, která byla při tom. Diavolina (Olympiada Čertkovová), původně služka, později lékařka, sloužila řadu desetiletí Maximu Gorkému, nakonec se stala jeho ošetřovatelkou a poslední láskou. Spiró líčí hlasem této chytré a bystré ženy ruský a sovětský svět, svět Leninův a Stalinův, rozrůstající se v tablo revolucí, intrik, a hlavně bezpočtu mrtvých. Smrtelně nemocný Gorkij se po návratu do Ruska pokoušel Stalinovi zároveň vzdorovat i vyhovět, zachraňoval lidi a současně psal stalinisticky laděné články. Všechny postavy románu skutečně žily, i ty nejneuvěřitelnější situace se skutečně udály. Plejáda herců, spisovatelů, špiclů, dobrodruhů, lidí proplouvajících pohodlně životem i katů představuje svět, o němž jsme se domnívali, že odešel s 20. stoletím. Ale on trvá.

Vavřince Szeghalmiho volají jeho kolegové k více než neobvyklému případu mladé ženy, kterou od posledního porodu trápí strašlivé křeče. Užije-li léčivý prášek, který dostala od místního zaříkávače, uleví se jí, avšak jde to ruku v ruce s prapodivným procesem: začne rodit živé žáby. Případem se zabývá i prestižní odborný časopis Lékařská téka a doktor Szeghalmi se stále hlouběji zaplétá do pátrání. Avšak aby přišel záhadě na kloub a sám nepřišel o život, musí se navzdory svému racionálnímu založení stále potýkat s projevy nadpřirozena ve formě hrůzných vražd, oživlých mrtvol a pomstychtivých duchů. Má naštěstí dobré pomocníky: jednak vesnického děda kořenáře Bakose, znalce lidových léčebných prostředků a postupů, jednak Ilonu Endrődyovou, tajemnou a krásnou urozenou dámu, do které se doktor Szeghalmi zamiluje a která je rovněž ve smrtelném nebezpečí. Mladý užhorodský lékař referuje v dopisech svému příteli o podivných jevech, pro něž neexistuje racionální vysvětlení. Přestože striktně odmítá lidové pověry a mýty, je přes počáteční nechuť nucen nastoupit cestu vedoucí od popírání všeho iracionálního k rodící se víře ve svět stínů.

Nemajetní Szilárda Borbélye, fikce s autobiografickými prvky, je prózou až nezvykle temnou a krutou, která však přesto ve čtenáři nezanechává pocit marnosti a bezvýchodnosti. Popisuje malou vesničku na severovýchodě Maďarska s její charakteristickou uzavřeností, obyvateli, vzpomínkami a pověrami, tak jak to všechno vidí dětské oči. Autor při líčení zvoleného mikroprostředí nehodlá ani v nejmenším nic idealizovat; chudoba a bída nejsou nijak přikrášleny a venkované tvoří uzavřené společenství, jehož obzor končí těsně za humny... Dílo je považováno za nejdůležitější maďarský román nynějšího desetiletí; postupně vyjde ve třinácti zemích.

Čínská medicína a ájurvéda se zabývají přetrvávajícími rysy nejdéle praktikovaných medicínských systémů lidstva. Tato dvě domorodá léčitelská umění, vzniklá nezávisle v Indii a Číně, se v průběhu času vzájemně ovlivňovala. Kniha představuje průkopnickou snahu prozkoumat historické, teoretické a praktické vztahy mezi těmito dvěma významnými systémy léčitelství. Nabízí synergistický přístup k integraci těchto prastarých paradigmat do moderní léčby. Tradiční čínská a ájurvédská medicína se opírají o taoistický koncept jin-jang a teorii tří dóš, které se používají k určení vyvážené diety, bylinek, cvičení a životního stylu podle individuální konstituce a klimatu. V době roztříštěnosti je zázrakem, že se věnuje pozornost těmto starověkým filozofiím a jejich léčebnému potenciálu. Robert Svoboda, licencovaný ájurvédský léčitel, a Arnie Lade, akupunkturista, přinášejí své zkušenosti a znalosti, čímž obohacují diskusi o těchto tradičních systémech. Svoboda, autor několika textů o ájurvédě, a Lade, autor standardního studijního textu o akupunktuře, se aktivně podílejí na vzdělávání a šíření znalostí v oblasti tradiční medicíny.