Přes půlstoletí uplynulo od Goethovy smrti, když byl objeven rukopis první verze jeho Fausta, u níž se později vžil název Prvotní Faust, německy Urfaust. Bezprostřednost tohoto textu je dodnes neobyčejně působivá. Cítíme, že jej psal mladý básník, který do něho vložil všechnu svou touhupo poznání, srdce překypující vroucností a soucitem i vlastní milostné zážitky. Rozhodující podnět poskytla mladému Goethovi skutečná událost, jež se odehrála v jeho rodném Frankfurtu roku 1771, poprava služky Susanny Brandtové, která ve strachu před veřejnou hanbou zabila své nemanželské dítě. Toto příšerné divadlo se vším středověkým rituálem nemohlo nezapůsobit na básníka, který pravděpodobně už tehdy promýšlel postavu Fausta jako titánského buřiče, jako ducha tíhnoucího k poznání všehomíra. V té době se rodila základní koncepce celého díla. Ale zatímco na postavě doktora Fausta pracoval potom Goethe celý svůj dlouhý život, je líbezná Markétka, jedna z nejjímavějších a nejkrásnějších dívčích postav světové literatury, výtvorem jeho mládí.
Josef Jiří Kolár Knihy
Fantastický román z dob rudolfínských – magický adept, Vilém Kurcín, oběšenec, který za děsné noční bouře zázrakem obživl a unikl ze šibenice. Román byl poprvé uveřejněn v roce 1853 v časopisu Lumír. Doslov napsal Jaromír R. Typlt.
Když se na počátku 19. století rodila novodobá česká společnost, nutně si musela klást i otázky o smyslu své existence, o svém původu a o cílech, k nimž směřuje. V situaci, v níž se nacházela, bez opory tradičních autorit, bez filozofů a myslitelů, nalézala odpovědi mimo jiné v beletristických textech svých spisovatelů. Trojice romantických novel, zahrnutých do tohoto svazku, hledá zdroje národní identity v dávné minulosti, v mytických osobnostech a činech, které rozhodovaly o podobě českého světa. Josef Linda vyhrotil v Záři nad pohanstvem střet Boleslava a Václava jako zápas mezi tradiční, pohanskou a moderní, křesťanskou orientací společnosti. Karel Sabina v Čechovi zobrazil formování národního vědomí na cestě mezi starou východní vlastí a novým domovem v Čechách. A Josef Jiří Kolár se ve fantastické vizi své Libuše v Americe pokusil oživit zestárlý národ jeho přenesením ještě dál na západ, do travnatých planin Nového světa. Erbovní postavy národní minulosti, svatý Václav, Čech a Libuše, tu tedy nejsou jen vzory – stávají se spíše protagonisty stálého boje mezi starým a novým, hrdiny věčného tázání a snahy o definici národa v proměňujícím se světě.
Kniha poezie, do které autor naskládal nejlepší verše, které napsal.
