Václav Kliment Klicpera Knihy

Výbor přináší ukázky ze všech oblastí bohaté literární činnosti významného českého obrozenského spisovatele. Dramatická tvorba autorova je zastoupena veselohrami Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsů, Rohovín Čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast!, Ptáčník a historickými dramaty Božena a Soběslav, slezský kníže. Z Deklamovánek, jež byly u Klicperových současníků ve veliké oblibě a jež jsou dnešnímu čtenáři dokumentem českého společenského života před r. 1848, jsou zařazeny tři ukázky: Krkonošská kleč, Mlynářova opička a Ženské srdce. Z povídek je do výboru pojat Točník jako ukázka prózy historiické a Pindar a korinna, povídka thematicky dnes již sice odlehlá, působící však svým svěžím lyrismem, jímž vyniká nad ostatní prozaickou tvorbu Klicperovu.

Dramatické dílo Václava Klimenta Klicpery (1792–1859) vtisklo novodobému českému divadelnictví v procesu jeho zrodu v období národního obrození nezaměnitelnou podobu a ovlivnilo nespočetnou řadu jeho následovníků. Zahrnuje více jak šest desítek divadelních her, tragických i komických, tematicky čerpajících nejen z domácích dějin či pohádek, ale i ze soudobého situačního a jazykového humoru. Přítomný svazek se soustřeďuje právě na Klicperovu komediální tvorbu, jejíž značná část si až do dnešních dnů udržela pozornost publika, a vybírá z ní šest stěžejních veseloher. Hry Žižkův meč (1815), Divotvorný klobouk (1817), Rohovín Čtverrohý (1817, 1821), Veselohra na mostě (1826) a Každý něco pro vlast (1829) doplňuje původně německy napsaná hra Sen (Der Traum, 1826), která vychází nyní poprvé v českém překladu. V připojeném komentáři se Přemysl Rút pokouší Klicperovu tvorbu zbavit tradičních, vyprázdněných interpretací, které upomínají pouze k vlastenectví a lidovosti, a nově ji představuje současnému čtenáři. Edici připravila Petra Hesová.

161. svazek edice D přináší tři veselohry klasika českého dramatu V. K. Klicpery: oblíbenou aktovku o napáleném Rohovínu Čtverrohém, půvabnou veselohru Lhář a jeho rod o rodině, ve které nikdo nedokáže říct pravdivou snad ani jedinou větu, a objevuje čtenářům zapomenutou verzi Popelky, kterou Klicpera situuje do polské Poznaně a označuje ji jako „izraelitskou veselohru“. Klicperova půvabná čeština a jeho divadelní cítění naplňují jeho slova „mně jest celý svět dramatická báseň“.

Výbor z nejlepších Klicperových jednoaktových veseloher, vysmívajících se měšťácké ubohosti, národnímu odrodilectví, lidské hlouposti a malosti. I když od napsání těchto prací uplynulo více než sto let, zůstaly při svém mistrovství a široké platnosti aktuálními a prospěšnými dodnes. Obsahuje: Rohovín Čtverrohý ; Veselohra na mostě ; Každý něco pro vlast ; Ptáčník

Romantická historizující povídka obrozeneckého dramatika je stylizovaná jako barvité vyprávění starého mlynáře ve 12. století. V příběhu mladíka, který v cizině vyženil mlýn a po návratu do Čech přenesl svou živnost do Prahy na levý břeh Vltavy, vystupuje řada rozpolcených, osudem stíhaných romantických postav, neschopných vzdorovat zákeřným nástrahám. Do tragického příběhu mlynáře a jeho jediné dcery, komponovaného jako sled jednotlivých dramatických výstupů, se snažil Klicpera vnést drobné parodické prvky, které pochmurný charakter vyprávění oproti ostatní preromantické próze poněkud odlehčují.

Půvabnou komedii z mysliveckého prostředí, na jejímž počátku je zastřelen "zlý jelen" domnělými pytláky, na konci radostné veselí a příprava na dvě svatby, situuje její autor do hraběcí obory v historickém roce 1848. Hra vychází u příležitosti 150. výročí úmrtí významného klasika českého divadla jako 64. svazek edice D.