James Thurber

James Thurber byl americký humorista a karikaturista. Psal příspěvky (krátké příběhy doplněné vtipnými kresbami) do časopisu The New Yorker.

Narodil se v městě Columbus v Ohiu. Rodné město, oba jeho rodiče i příbuzní byli Thurberovi zásobárnou tvůrčích námětů, jak píše R. Nenadál v doslovu ke knížce Karneval (Odeon 1970). Od roku 1913 Thurber studoval na Ohio State University. Již v té době měl zrakové postižení (na levé oko neviděl vůbec po úrazu z dětství a pravé mu stálou námahou začalo slábnout). Posledních patnáct let života viděl na pravé oko pouhé obrysy a tento handicap ho postupně zbavil možnosti kreslit.

Univerzitu nedokončil. Začal pracovat jako redaktor časopisů a novin v Columbusu. V letech 1918-20 Turber pracoval jako úředník pro Ministerstvo zahraničí, nejprve ve Washingtonu, D.C. a později v Paříži. Poté se vrátil do Columbusu, kde začal svou spisovatelskou dráhu jako reportér novin Columbus Dispatch (1921-24). V tomto období se často vracel do Francie jako dopisovatel Chicago Tribune a dalších novin.

V roce 1926 se seznámil se s Haroldem Rossem, proslulým vydavatelem známého literárního časopisu The New Yorker. Zprvu v časopise pracoval jako redaktor, ale Ross brzy rozpoznal jeho kvality, a tak se Thurber stal pravidelným přispěvatelem.

Thurber kreslil své obrázky zprvu na „normální“ velikost papíru. S postupnou ztrátou zraku však musel kreslit na velké archy papíru, přičemž využíval tlustou černou pastelku. Jeho kresby, karikatury, však byly tak známé jako jeho texty.

Česky vyšly v roce 1948 Thurberovy povídky pod názvem „Zmatený muž na hrazdě: Povídky, bajky a rady“ (Sfinx, Bohumil Janda, 1948).

Nakladatelství Odeon vydalo v roce 1979 a 1988 výbor „Filozof a ústřice“ (Muž ve středním věku na létající hrazdě a další bajky pro naši dobu) v překladu Radoslava Nenadála. Totéž nakladatelství vydalo v roce 1970 výbor povídek „Karneval“ opět v překladu Radoslava Nenadála který povídky také vybral a uspořádal. Knížku vydalo poté v roce 2000 vydavatelství Ivo Železný.

V češtině vyšly také v nakladatelství Albatros pohádky Jamese Thurbera, a to „Třináctery hodiny“ (dvě pohádky: Třináctery hodiny a O bílé lani - 1974) a „Třináctery hodiny a dvě další pohádky“ (Třináctery hodiny, O bílé lani a Báječné O – v roce 1994).

Jak píše překladatel Radoslav Nenadál v doslovu k výboru z textů Jamese Thurbera „Karneval“ (Odeon, Praha 1970), “Thurber měl již v době, kdy byl nucen přestat kreslit, mnoho imitátorů, ale zůstal, ať již jako kreslíř nebo spisovatel, jedinečný a nenapodobitelný. Při vysoké náročnosti na čtenářův intelekt a na jeho smysl pro absurditu zůstává spisovatelem a kreslířem v nejlepším slova smyslu lidovým, snad hlavně díky tomu, že se necítil v prvé řadě výlučným kritikem společnosti, ale prostým Američanem.“