Aleš Pohorský Pořadí knih (chronologicky)

První český překlad básní francouzského básníka Marcela Beaujarda v dvojjazyčném česko-francouzském vydání. Marcel Beaujard se narodil v roce 1946 v Paříži, kde stále žije. Začíná pracovat jako truhlářský učeň. Studuje v ateliéru sochařství na Akademii výtvarných umění v Paříži a jeho zájem se soustřeďuje především na staré mistry. Navštěvuje pravidelně sály muzea Louvre. První obrazy jsou ovlivněné malbou Paula Klee. Jeho tvůrčí horizont se obohacuje zájmem o poezii. První verše a první výstavy jeho sochařské a malířské tvorby se datují do roku 1978. Ve stejné době pracuje na výrobě dekorací v ateliérech pařížské státní opery. Soustavná výtvarná a literární činnost umožňuje uzrání jeho individuální filozofické, poetické a duchovní koncepce umění. Péče věnovaná kresbě a konstrukci kompozic obrazů zesiluje jeho zájem o taje hudební tvorby. Svoji uměleckou činnost přirovnává ke komponování hudebních partitur. Je autorem několika sbírek poezie.

Málokdo jako Arthur Rimbaud dokázal vtisknout svým veršům natolik silnou poetiku, že ovlivnila další literární generace, proudy a směry. Rimbaud naplnil tuto vizi nejen svým tvůrčím úsilím, ale i rezolutním postojem k tehdejší společnosti. Uměl například prosadit zcela původní strukturu verše, odmítl módní romantická snění a vzpurným tónem vyjádřil rozpory, které cítil mezi osobností umělce a nejvýše postavenou elitářskou vrstvou. I ve verších, obsažených v této antologii, zaznívá Rimbaudova revolta proti "sešněrovaným" tradicím, duchu doby či šlechtické nadřazenosti. Rimbaud jde však ještě dále, dovoluje si dokonce napadnout tabuizované hodnoty, o nichž se dosud nikdy nepochybovalo a v centru jeho pozornosti se objevují pojmy jako víra a rodina, vlast, národ nebo práce. I proto je autor nazýván "prokletým" tvůrcem, pro něhož se každé téma stávalo možnosti postavit se na odpor zbabělosti, pokrytectví, povrchnosti či křivé morálce. Právě tímto způsobem se Rimbaud zařadil mezi průkopníky moderní francouzské poezie, který svými formálními i obsahovými postupy inspiroval nastupující surrealistické a symbolistické hnutí

Studie rozpracovává dávné téma prokletí a básnické tvorby. Kdo je to prokletý básník? Je to básník, který se cítí vyvržený společností, avšak sám sebe považuje za vyvoleného, absolutního. Básník je prohlašován za prokletého, protože je neužitečný a cizopasí na zdravé společnosti, ač je sám nemocný. Prokletý je každý opravdový básník, za všech časů. Přesto se hlásí o slovo...

Sezóna v pekle a Iluminace jsou díla uhrančivé, výbušné krásy. Vzácné kameny vložené do samých základů moderní poezie. Přitahují a jitří ty šťastné, kteří se chystají pustit se do jejich hledání. Nejsou snadné k nalezení a hledači se těžko shodnou na jednoznačném výkladu. Básník dobývá z nitra vzpomínky, pátrá v temnotách po pravé lásce, znovu prožívá vztah k Verlainovi, hodnotí básnické pokusy "vidoucího", těží zážitky z cest a za horka předkládá náhledy na moderní dobu, na demokracii, pekelné přeludy velkoměsta. (http://www.almanachlabyrint.cz)

Francouzští básníci poslední doby Jaká je dnešní francouzská poezie? Bezpochyby formálně a názorové bohatá. Má také různou myšlenkovou inspiraci: surrealistickou, existencialistickou i křesťanskou. Českému čtenáři, vedenému k zemitosti a lidovosti, se však může zdát abstraktní a spekulativní... Má blízko k próze, a to poetické zůstává v maximálně účinném obraze, v hudbě a volbě slov a v rytmu věty. Ve Francii se klade větší důraz na jazykovou stránku poezie. V naší znalosti francouzské poezie vznikla mezera a tu bylo třeba zaplnit. Antologie obsahuje ukázky z tvorby 14 současných francouzských básníků. Svazek seznamuje čtenáře jednak s předchůdci dnešní francouzské poezie (Char, Ponge, Michaux), dále s básníky narozenými ve 20. letech i se současnými nadějnými autory. Editor Aleš Pohorský. Kniha je doplněna fotografiemi Paříže od Barbary Huckové.