Sborník obsahuje následující komparatistické studie: Poezie v obklíčení prózy, próza podléhající verši. Puškinova ironie – Nabokovova utopie (Vladimír Svatoň); Směry Hérodotových Hledání (Martin Pokorný); Mezi, navzdory, podél. Vztah poezie a prózy v tradicích gaelského Irska a britského Walesu (Daniel Samek); Polákovy „cestovní“ básně (Zdeněk Hrbata); Nietzsche mezi veršem a veršem (Alena Dvořáková); Proč končí verš dřív než stránka aneb energie a entropie psaní (Sylva Fischerová); Próza, báseň, píseň: Presumpce formy a smyslu (Oldřich Král).
Sborník obsahuje následující komparatistické studie: Rozhovory o božském a jejich zámlky. K specifičnosti textů uměleckých, filosofických a mytologických (Zdeněk Mathauser); Verš a filosofie. Ke vztahu poezie a diskursivního myšlení v antickém Řecku (Milan Exner); Na hraně: mezi filosofickým a poetickým rozhovorem (Oldřich Král); Ironie v románu: střet fantazie a myšlení (Vladimír Svatoň); Dialog mezi východem a západem? Používání a zneužívání „šaravadži“ (Martin Procházka); Roviny metafor v myšlení (Zdeněk Hrbata); Mezi esejí a experimentem (Miroslav Olšovský); Souvislosti umělecké a herní organizace (Vítězslav Praks); Imaginace v estetice Charlese Baudalaira. Dialog teorie a umění (Tomáš Vučka); Obrana mýtů v Macrobiově Komentáři ke Scipionovu snu (Jakub Hlaváček); Had v galské tradici irské. Rozprávka o metodě neboli in absentia versus in potentia (Daniel Samek); Pravda, racionalita, tradice. K pojetí historie u Snorriho Sturlusona a Saxona Grammatica (Jiří Starý); Existuje ideální svět? (Petra Vrtbovská); Současný stav literární vědy (Jiří Pechar); Obrat ke komunikaci a Comparative studies (Miroslav Petříček).
Kniha se soustředí v jednotlivých kapitolách na světovou i českou literaturu z konce 18. století a celého 19. století. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny na základní atributy figurující v literatuře období romantismu. Příroda a krajina, cesty a cestopisy, vznešeno, gotično, groteskno nebo imaginace a poezie. Autoři se soustřeďují především na poezii, která v daném čase vznikla, částečně je zde rozebrána i próza. Publikace obsahuje hutný poznámkový aparát a obrazový doprovod z popisovaného období.
Sborník, rozdělený do tří částí, obsahuje následující komparatistické studie: I. část: Cesty – metafory čínské imaginace (Oldřich Král); Cesty a příběhy kavalírů (Zdeněk Hrbata); Od pouti k nomádství? Imaginace, moc a dějiny (Martin Procházka); Cesta k obzoru – Pampa v argentinském románu (Anna Housková); Na cestě z centra na okraj – Z města na venkov (Vladimír Svatoň); Směřování českého ruralismu (Martin C. Putna); II. část: Cesta života, osudu, kosmu (Miroslav Petříček); Cesta na rozhlednu – vertikála pohledu a pobytu (Vlastimil Zuska); III. část: Vládce a básník na objížďce – kultura cesty ve starém Irsku (Daniel Samek); Cesty nevěsty k jejímu králi (Petra Vrtbovská); Cesta a čas archetypu – Wolframův Parzival ve světle trojčlenné indoevropské ideologie (Milan Exner); Imaginace českých barokních homiletiků (Vítězslav Praks).
Sbírka povídek, v nichž se pojí hrůzostrašné náměty s estetikou šoku. Všechny povídky spojuje "zuřivost" ve výběru témat a jejich zpracování, agresivní postoje vůči obecným principům morálky. Vedle smutku a patetického gesta individua tu souběžně spoluúčinkuje ironie, děsivý škleb a krutý smích.
Soubor studií tzv. „pražské tematologické školy“ se zabývá výraznými místy literatury 19. a 20. století (hrad, chaloupka, hospoda, škola a prostor výchovy, vězení, chrám a prostor víry, továrna, věž, pokoj) v české literatuře, kterou však konfrontují se světovým literárním kontextem. Stati autorů Daniely Hodrové, Zdeňka Hrbaty, Marie Kubínové a Vladimíra Macury, kteří se zabývají literární topologií, tj. zkoumáním konkrétního prostoru v literatuře, jsou inspirativní nejen pro poznání naší minulosti a přítomnosti, ale i pro další obory – především filosofii a výtvarné umění. ... celý text
Původní nedokončená verze historického románu Markýz de Fayolle představuje v Nervalově díle zvláštní odbočku a vyvolává otázky. Nelze ji srovnávat s jeho proslulými texty, až na několik výjimek. Například Georges vyčítá slečně de Fayolle nesplnění slibu věčné lásky, což vyvolává vzpomínku na jejich převlečení do svatebních šatů. Tato retrospektivní vzpomínka, podobně jako v Dcerách ohně, vzkřísí minulost a proniká do přítomnosti. Další analogie se týká barev a jejich evokačních účinků. Vypravěče okouzluje pohled na obrazy mladých žen, přičemž zmiňuje zelené oči, matně bílé čelo a zlatavé vlasy. Nervalovy základní barvy – červená, zelená a zlatá – nesou symboliku, ale autor preferuje nuance a irizace, které naznačují něco víc než jen popisované objekty.
Román vycházel na pokračování v deníku Le Temps od 1. března do 16. května 1849, přičemž jeho přerušení koresponduje s politicky rozjitřenou dobou. Je pravděpodobné, že román o bojích republikánů s monarchisty měl tendenci stranění prvním, což by nebylo překvapující vzhledem k autorově víře v republiku z roku 1848. Někteří badatelé se snaží ospravedlnit toto netypické dílo, nacházejí v něm spojení se světem Nervalova díla, avšak převažují otazníky. Tento román, jediný autorův přiznaný pokus o historický román, působí v jeho celku cizorodě, vznikal v době, kdy se soustředil na divadlo a kompozici Cesty do Orientu.
Sborník kromě Úvodu od Zdeňka Hrbaty obsahuje následující studie: ROMÁN ŽIVOTNÍHO ZVRATU V RUSKÉ TRADICI: Křížové sestry A. M. Remizova (Vladimír Svatoň); PARTIKULÁRNOST, PERMANENCE, BÁSNIVOST: Ramuzův a Gionův literární regionalismus (Zdeněk Hrbata); IDYLICKÝ REGION A CESTA KE KOŘENŮM: Hispanoamerický regionalismus: R. Güiraldes, J. E. Rivera (Anna Housková); REGIONALISTICKÝ A MODERNISTICKÝ ROMÁN: Hodnotová struktura a život společenství ve skotské próze a dílech Jamese Joyce (Martin Procházka); JIŽANSKÝ MÝTUS O PÁDU ČLOVĚKA: Faulknerův román Absolone, Absolone! (Eva Věšínová); NA CESTĚ MEZI LEGENDOU A ANEKDOTOU: Erenburgův Bouřlivý život Lazika Rojtšvance (Lenka Vachalovská); DRUHÁ STRANA: Fantastické romány A. Kubina a G. Meyrinka (Gabriela Veselá).
