Emmanuel Roblès se narodil v dělnické rodině a studoval v Algeru, kde se setkal s mladými spisovateli, jako byl Albert Camus. Jeho raná díla čerpala z jeho zkušeností během vojenské služby a jako válečný zpravodaj, což mu poskytlo silné emoce a témata. Po válce se vrátil do Alžírska, aby založil literární časopis, a jeho román Les Hauteurs de la ville, inspirovaný událostmi v květnu 1945, získal cenu Fémina. Roblesova tvorba často zkoumá témata jako je nostalgie, identita a dopad historických událostí, často zasazená do středomořského prostředí.
Román připomínající Heminqwayovo Sbohem armádo popisuje nejostřesnější lidské zkušenosti z války smíšené s hlubokými milostnými zážitky a jejich proměnu s odstupem času. Román o mravním konfliktu Sergeji a Silvii pocházejícího ze dvou odlišných, vzájemně se vylučujících koncepcíživota a štěstí, je jednou z nejlepších knih autora z okruhu alžírských francouzských spisovatelů.
Román z druhé světové války vypráví o francouzském letci, sestřeleném nad italským územím, který se ukrývá v Římě. V době čekání na umožnění návratu do Francie se setkává nejen se statečnými lidmi z italského odboje, ale i se zbabělci a fanatiky, kteří fašismu slouží.
„V zimě jsou Benátky jen pro zamilované,“ říká Lassner, fotograf reportér, který v zimních Benátkách připravuje uměleckou publikaci pro velké švýcarské nakladatelství. On sám má důvod i právo Benátky milovat – vždyť i on patří k „benátským milencům“. Také pro Helenu, kteráprchla z Paříže před sobeckým přítelem a v lásce k Lassnerovi nalézá nový vztah k životu, jsou Benátky nejkrásnějším útočištěm. Jako vždy u Roblèse, třebaže citový život hrdinů i město, do něhož je příběh zasazen, zaujímají v románě nejvýznamější místo, promítá se do děje osudově i současná realita. Lassner, který v Miláně při atentátu na soudce náhodně zachytil objektivem jeho vraha, je zahrnován výhružkami a vážně ohrožen na životě. Kniha byla označena francouzskou kritikou za jeden z nejkrásnějších Roblèsových románů.
Hlavní postavou románu z prostředí anglického přístavu Birkenheadu je francouzský inženýr, který sem přijel dohlédnout na opravu lodi a po tragickém dramatu poznává vyprahlost bohaté společnosti. Kniha je oslavou věrnosti,odvahy a silných lidských vztahů.
Nesnadné štěstí, lidská solidarita, mužská čest, to jsou ústřední otázky krásného pohnutého příběhu lékaře Valeria. A naučení z příběhu patrně zní, že význam některých slov, jako například věrnost nebo čest nebo zločin, je třeba stále znova přezkoumávat, protože se snadno mění, někdy i ve vlastní protiklad. Život Luigiho Valeria, lékaře v hornickém městečku na Sardinii, tedy dospěl k onomu bodu, kdy člověk musí v každém okamžikuvynalézat vlastní mravnost a vlastní pojem cti, aby sám před sebou neztratil tvář. Je těžké žít v rozporu s panující morálkou, a není snadné žít mezi dvěma ženami, to Valerio poznal. Po delší nepřítomnosti se mu vrátila mladá žena a Valerio ji uvítal s myšlenkami upnutými k jiné, ke své lásce Kláře. Angela to ovšem neví, tak jako nemá tušení, že v jejich domě ukrývá vraha. A neví, ani by to nepochopila, že právě tento postoj je pro Valeria základní otázkou lidskosti.
Juillet 1812. Le chef vénézuélien Francisco Miranda est vaincu et capturé par le capitaine général espagnol Monteverde.Simon Bolivar, lieutenant de Miranda, est en fuite. Caché par des patriotes, il a pu, jusqu’ici, échapper aux recherches. Les Espagnols occupent les trois quarts du pays. La répression est terrible. Massacres et pillages se succèdent.Depuis sa création en 1948, cette pièce, dont Albert Camus disait : « Elle ne doit rien à aucune école ou à aucune mode et pourtant elle s’accorde à la terrible cruauté du temps sans cesser de se référer à une pitié vieille comme le cœur humain », n’a jamais cessé d’être jouée dans quelque partie du monde. Elle a été adaptée en plus de vingt langues.
