Bernhard Casper Knihy

Výbor ze statí jednoho z nejlepších znalců a interpretů díla F. Rosenzweiga a E. Lévinase poskytuje úvod do společných oblastí jejich myšlení v konfrontaci s filosofií Bubera, Heideggera, Kanta aj. Vybrala a uspořádala J. Poláková.

Výjimečný čas modlitby a ubíhání všedního dne nestojí totiž jen prostě sebe. Čas usebrání, pokud se v něm skutečně děje modlitba, každodenní čas prostupuje a proměňuje. Z toho, co se děje ve výjimečném čase modlitby, vyrůstá orientace pro zprvu neorientované každodenní dění.

Rozhovor Emmanuela Lévinase s Bernhardem Casperem 11. června 1981 v Paříži -- Rozhovor Emmanuela Lévinase s Christophem von Wolzogenem 20. prosince 1958 v Paříži

Der jüdische Philosoph Franz Rosenzweig ist in der Frage, wie zu Religionen ein Zugang gewonnen werden kann, für die religionsphilosophische Forschung immer zentraler geworden. Gründet Religion in Vernunft oder in bloßer geschichtlicher Faktizität? Rosenzweig war der erste, der im 20.Jh. zeigte, wie beides zusammenspielt. Rosenzweigs Denkansätze, auf die schon früh u.a. Walter Benjamin und Karl Löwith aufmerksam machten, wurden für Emmanuel Lévinas wegweisend und werden heute weltweit in ihrer Bedeutung gerade auch für die Theologie diskutiert. Bernhard Casper, der "Nestor der deutschen Rosenzweigforschung" (H.J.Görtz), legt hier seine in zwei Jahrzehnten entstandenen wichtigsten Reflexionen über das Denken Rosenzweigs vor.

Kniha esejí Boh prichádza v idei z ústredných oblastí filozofie náboženstva nám dáva svedectvo o pokuse tematizovať transcendenciu bez toho, aby siahla po tom, aký má charakter toto transcendentálne. Zvláštnu pozornosť pritom Levinas venuje tomu, aby sa vysporiadal s dedičstvom Husserlovej fenomenológie a Descartesovou ideou nekonečna. Levinas v nej nachádza model myslenia, ktoré sa necháva nekonečne zasiahnuť Bohom, ktorý je transcendentný až po jeho neprítomnosť, a ktorý sa dáva spoznať v bezpodmienečnom záväzku zodpovednosti. Ťažiskom je u Levinasa profetizmus, ktorý je úzko prepojený s hovorením o Bohu. Profetická filozofia je zdanlivým paradoxom, ktorý Levinas akceptuje.

Die spatromanische Rose der Barmherzigkeit gehort zu den altesten und auch kostbarsten Werken des Freiburger Munsters. Die Komposition in der Gestalt eines Rades ladt den Betrachter dazu ein, sich auf die sechs Glasfenster wie auf eine Erzahlung einzulassen, ja sie zugleich auf meditative Weise zu betrachten. Bernhard Caspers kurze und pragnante Einfuhrung erschliesst sowohl die kunstgeschichtliche als auch die theologische Bedeutung dieser einzigartigen Glasmalerei.