Podivuhodný příběh: Esej o jednom Baudelairově snu
- 159 stránek
- 6 hodin čtení
Podtitul: Esej o jednom Baudelairově snu Esej francouzského experimentujícího romanopisce se zabývá tvorbou a životem Charlese Baudelaira.
Michel Butor byl známý svými experimentálními romány, které často spojoval s novým románem, ačkoli se sám této nálepce dlouho bránil. Jeho díla se vyznačují inovativním přístupem, jako je například psaní v druhé osobě v jeho nejznámějším románu. Butor často zkoumal vztah mezi jazykem a realitou, přičemž citace považoval za formu parodie kvůli jejich „transkontextualizaci“. Kromě románů se věnoval také esejům, poezii a uměleckým knihám, přičemž jeho tvorba často kombinovala formální strukturu s lyričností, čímž si vysloužil uznání jako klíčová postava literárního experimentu.







Podtitul: Esej o jednom Baudelairově snu Esej francouzského experimentujícího romanopisce se zabývá tvorbou a životem Charlese Baudelaira.
V moderní literární tvorbě stále více vystupuje do popředí fakt, že kritika je neoddělitelná od tvorby samé, že představuje reflexní doplněk tvorby, že v ní dochází k autorově sebeuvědomování. Tato tendence je velmi výrazná u mladého, ale již uznávaného francouzského spisovatele. Butor ve svých esejích zaujímá teoretický postoj k tomu, co se v románech snaží řešit prakticky – ke vztahu člověka k tvorbě a tvorby k světu. Používá přitom obvyklých metoda postupů inspirace, takže ať již předmětem jeho úvah je dílo Balzacovo, Racinovo, Proustovo, Joyceovo či Poundovo, jsou eseje strhující četbou, tvorbou i zamyšlením nad ní.
Dílo v zrodu (Work in Progress) Svérázný moderní literární experiment, který se stal později součástí rozsáhlejšího díla Plačky nad Finneganem. Doplněno ilustracemi a poznámkou Adolfa Hoffmeistera. Úvodní studie Michel Butor. Vychází v česko-anglické verzi.
Auf der Reise von Paris nach Rom ändert der Erzähler, ein Geschäftsreisender, seinen Entschluß, sich von seiner Pariser Frau scheiden zu lassen und seine italienische Freundin zu heiraten, weil er sich bewußt wird, daß er durch diese zweite Heirat seine erste Ehe nur wiederholen würde. Was die Reflexion auslöst, ist das Lösgelöstsein der Reisesituation, die durch die Unverbindlichkeit der Dinge und die Fremdheit der anderen Personen gekennzeichnet ist. Der Roman ist durchweg ein innerer Monolog in der zweiten Person, der vom Besteigen des Zuges in Paris bis zur Ankunft in Rom reicht. Dieser Monolog wird stimuliert und unterbrochen durch Verschiebungen von Raum und Zeit, den Wechsel von Reflexion und Traum, den Kontrast zwischen der fremden Umwelt und der inneren Entscheidung, durch die Erkenntnis, daß die Dinge, d. h. unser Verhältnis zu ihnen, sowohl eine mythenschaffende wie eine mythenzerstörende Qualität haben. Paris – Rom oder Die Modifikation ist eines der wichtigsten Werke des nouveau roman, der, die Experimente von Proust, Joyce und Faulkner weiterentwickelnd, in einer kritischen Auseinandersetzung mit dem traditionellen Roman ein adäquates Ausdrucksmittel sucht.
Román v Butorovom ponímaní vyjadruje štruktúru nášho videnia sveta – nie je a nemôže byť opisom sveta. Úsilie interpretovať skutočnosť ide ruka v ruke s hľadaním a analýzou spôsobov tejto interpretácie, s úvahami o problémoch a ťažkostiach, ktoré ju sprevádzajú. Román teda smeruje k sebaobjasňovaniu, stáva sa akousi kritickou štúdiou o sebe samom, permanentným výskumom. Butorov román Bludisko času je príbeh o osamelosti cudzinca vo veľkom priemyselnom meste na severe Anglicka. Detektívna zápletka síce udržiava do istej miery chvíle napätia, no keďže nevyústi do nijakého rozuzlenia, slúži len na podčiarknutie zložitosti reality v čase, na zvýraznenie pocitu splývania minulosti s prítomnosťou, pocitu, že nič sa nekončí a neuzatvára.