Nicolas-Edme Rétif

Nicolas-Edme Rétif (také Restif) de la Bretonne byl francouzský prozaik, knihtiskař a utopista. Autor románů z pařížského prostředí, ve kterých se v duchu Rousseauovy kritiky civilizace zabýval otázkou sociální reformy společnosti. Soudobé mravy zachytil zejm. na ženských portrétech. Česky vyšlo: Fanouščina nožka, Dívka z aleje vzdechů, Cudná proti své vůli aneb Milostná dobrodružství nejkrásnějších žen století, Podivné umění tiskařské, Sára aneb Poslední milostné dobrodružství pětačtyřicátníka.

Pocházel ze zámožné burgundské rodiny rolnické, učil se typografem v Auxerru a žil pak v Paříži, časem oddávaje se činnosti tiskařské, ale pravidlem veda život výstřední, přesycuje se četbou románovou, píše neobratným slohem i pravopisem, ba tiskna i knihy své přímo na čisto. Rétif byl vzhledem velmi ošklivý, životem pověstný, ale přece dovedl se vmísiti mezi literáty a šlechtice i finančníky, státi se miláčkem Paříže jako půl druhého století před tím Scarron, a důvěrné styky navázati s Fontanesem, Sieyčsem, André Chénierem, Fanny de Beauharnais a j. Na sklonku života byl administrativním úředníčkem Napoleonovým. Vydal na 250 – 300 svazků rousseauovských (»Rousseau du ruisseaų), z nichž nejpřednější jsou: biograficky zajímavá Femme infidèle (1786, 4 sv.); proslulý Monsieur Nicolas ou le Coeur humain dévoilé (1796-97, 16 sv.); často vydávaný a překládaný Le paysan perverti ou les Dangers de la ville (1776, 4 sv.), s pendantem La paysanne pervertie (1779, 4 sv.); La vie de mon père (1788, 2 sv.) a Les contemporaines ou aventures des plus jolies femmes de l'âge présent (1780, sl., 42 sv.). Tradice literárně-historická odsoudila neliterárního Rétifa v nezasloužené zapomenutí; vždyť možno nalézti u něho vysoce zajímavé podrobnosti o jistých vrstvách společenských z počátků revoluce a leckterý motiv románové tvorby pozdější. Proto uvádíme i spisy jiné: Le pied de Fanchette ou le soulier couleur de rose (1768, 3 sv.); Le pornographe ou idées d'un honnête homme sur un projet de règlement pour les prostituées (Lond., 1769), dílo evropské proslulosti, podle něhož Josef II. upravil prostituci rakouskou; Lettres d'une fille à son père (1772, 5 sv.); La femme dans les trois états de fille, d'épouse et de mère (1773, 3 sv.); Le ménage parisien (1773, 2 sv.); Swiftovskou La découverte australe ou les Antipodes (1781, 4 sv.); Les nuits de Paris ou le Spectateur nocturne (1788-91, 15 sv.); Les provinciales ou Histoire des filles et femmes des provinces de France (1797, 12 sv.); Le drame de la vie (1793, 5 sv.); La philosophie de M. Nicolas (1796, 3 sv.); L'andrographe, le gynographe et le thesmographe (1790, 5 sv.); Histoire des campagnes de Marie (1811, 3 sv.); Ingénue Saxancourt (1785, 3 sv.); Le quadragénaire (1797, 2 sv.); Tableau des mocurs d'un siècle philosophe (1787, 2 sv.); Les veillées du Marais (1786, 4 sv.) a j. Přetištěny byly z nich v XIX. stol. Les contemporaines (Pař., 1875 až 1876); Monument du costume physique et moral de la fin du XVIIIe s. (1874-75); Le pornographe (1879) se studií marseilleského lékaře Mireura; Mes inscriptions. Journal intime (1890) a některé povídky a romány. Srv. P. Lacroix (známý bibliofil Jacob), Bibliographie et iconographie de tous les ouvrages de Rétif de La Bretonne, avec sa vie par Cubières Palmaizaux (Pař., 1875).