Martin Chadima Pořadí knih

Jak by vypadalo Jméno růže, kdyby se odehrávalo ve středověké Praze? Vstupte do husitské Prahy v letech 1419–1420. Ondřej z Ježova, novic vyhnaný z kláštera, a jeho ctihodný přítel Petr z Pelhřimova se vydávají na dobrodružnou výpravu za tajemstvím, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti vyhlazených francouzských kacířů. Jejich putování středověkou Prahou je provázeno filozofickými disputacemi, ale také zákeřnými nepřáteli a tajemnými vraždami, které jsou součástí apokalyptického běsnění. Tato epická cesta je prostoupena barvitou spletí středověkých znaků, významů a symbolů, které čtenáře provázejí až k překvapivému vyústění. Poslední kacíř je strhující historický román, který vás vtáhne do temného a záhadného světa středověku. Společně s Ondřejem a Petrem se ocitnete uprostřed epického boje mezi vírou a poznáním, plného nebezpečí a vzrušení. Tento fascinující příběh odkrývá zákulisí staré Prahy, kde se proplétají osudy hrdinů s temnými silami a střetávají se prastará tajemství s budoucím osudem. Připravte se na neuvěřitelně dobrodružnou jízdu středověkou Prahou.

Publikace Tomáš Garrigue Masaryk a náboženství „vznikla“ díky dlouholetému zájmu autora Martina Chadimy o myšlení a náboženské přesvědčení našeho prvního prezidenta. Masarykova osobnost dokonale demonstruje nejenom sílu ducha konkrétního člověka, ale i schopnost dostat se osobní pílí i cílevědomou prací až na pomyslný vrchol lidské společnosti. V této knize se setkáme s Masarykem, který se po celý svůj život zabýval člověkem a společností, v níž žije, v souvislosti s tím, co jej přesahuje. Alfou a omegou jeho důrazů na morálku je lidská přirozenost, která má své ukotvení v Bohu, i když často v myslích celé řady lidí je TGM zapsán jako ten, který příliš nemiloval církev, její instituce. Kniha mapuje Masarykovo filozofické i náboženské myšlení a jistě bude inspirující. Je určena všem přemýšlivým čtenářům, kteří se nebojí konfrontovat zažité představy o té či oné osobnosti s novými skutečnostmi i s novými pohledy.

Gustav Adolf Procházka se narodil v roce 1872 v Kosmonosích u Mladé Boleslavi, v početné rodině dámského krejčího. Po absolvování klasického gymnázia v Mladé Boleslavi se rozhodl pro kněžskou dráhu a po studiu byl vysvěcen na kněze. Jako mladý kněz byl do značné míry ovlivněn myšlenkami katolického reformismu. I přes jeho stále se prohlubující pochybnosti o reformovatelnosti římskokatolické církve a pod dojmem jeho osobní životní situace, v níž jednu z rozhodujících rolí hrála žena, se osmačtyřicetiletý oblíbený a obětavý kněz rozhodl pro aktivní činnost mezi stoupenci radikálního křídla katolických modernistů. Byl to právě on, kdo se stal jednou z klíčových postav při zrodu nové Církve československé (husitské) 8. ledna 1920. GAP sloužil v nové církvi jako duchovní a vikář až do roku 1923, kdy byl jmenován biskupem východočeské diecéze. Po smrti „otce zakladatele církve“ dr. Karla Farského se stal v roce 1928 jeho nástupcem v úřadu patriarchy. Během čtrnácti následujících let musel v čele církve překonávat řadu těžkostí. Od věroučné stabilizace církve, přes ekonomické těžkosti, až po stále zhoršující se politickou situaci mladé Československé republiky, jejíž krize se vyhrotila v roce 1938 mnichovským diktátem, okupací a vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Patriarcha GAP patří mezi největší osobnosti Církve československé husitské.

Výtečný teolog i rozený představitel radikálního katolického reformismu. V jeho necelých čtyřiceti letech v roce 1920 byla založena nová církev, jíž se stal Karel Farský výrazným představitelem. Následovalo sedm nesmírně vyčerpávajících let, ale i krásné a nadějeplné práce ve prospěch nové křesťanské denominace. Byly to roky plné modliteb, setkávání a radostí, ale i odříkání, zápasů a zklamání. Když v červnu 1927 Karel Farský umírá v nedožitých čtyřiceti sedmi letech, zanechává za sebou církev čítající několik set tisíc věřících, kolegium několika desítek duchovních a řadu oddaných spolupracovníků a přátel. Karlu Farskému je věnována tato kniha. Je první monografií tohoto významného muže od roku 1989. Je poděkováním hluboce věřícímu knězi, biskupu, patriarchovi, od jehož úmrtí uplynulo v roce 2017 devadesát let.

Publikace nabízí vhled do života a učení Jeronýma Pražského okouzleného učením anglického myslitele Johna Wyclifa, jakož i českého mistra Jana Husa.

Kdo byl Jan Hus, který tak zásadním způsobem přispěl k formování našich dějin? Kdo byl tento horlivý kazatel a karatel, který se stal „úhelným kamenem“ budoucího vývoje českého náboženského hnutí? Byl Hus člověkem zasaženým pýchou a nepokorou? Byl skutečně bludařem, kacířem, heretikem? Nebo byl obětí zlovolného jednání koncilu, který byl složen ze samých zpupných prelátů? Na všechny tyto otázky se pokusíme dát v této knize odpověď. Autor je teolog, pedagog a duchovní Církve československé husitské. Svůj dlouhodobý zájem o Husův odkaz zúročil také jako člen Komise pro studium problematiky, spojené s osobností, životem a dílem mistra Jana Husa při České biskupské konferenci. Vrcholem snah této komise bylo uznání Husa coby reformátora z úst papeže Jana Pavla II. v roce 1999.

(Od Starého zákona po současnost) Eucharistie, neboli přijímání kultického jídla, byla vždy spjata s posvátnými obřady. Je nám známa zejména z křesťanství, které navazuje na tradici židovskou. Kniha Martina Chadimy nabízí teologický, filosofický i historický pohled na fenomén přijímání. Zabývá se zakotvením eucharistie v náboženské teorii i praxi, a to od dob starozákonních přes středověk a reformační hnutí až ke katolickému modernismu. Na příkladu dnešní husitské církve osvětluje, jak je eucharistie pojímána v současné době.

Publikace je složena ze tří celků: Teologie, dějiny a současnost, Duchovní péče a budoucnost církve a Svědectví, ženy v církvi. Sleduje odvážný pokus zakladatelů církve a obětavost následné generace, které byly korunovány úspěchem v podobě konsolidace církevního společenství, jaké nemělo v evropském prostoru obdoby.

Jaký byl a je vztah náboženství a sexuality? Která náboženství jsou k sexualitě otevřenější a která jej tabuizují? ...