Matěj Lipavský Pořadí knih (chronologicky)

„V lomu modrého kamene / barva ještě o kus hlubší než bolest,“ píše mladý básník a malíř v jednom z erbovních veršů své druhé sbírky, jejíž název odkazuje k… Ale to si vnímavý čtenář jistě rád vyhledá. Podstatné je, že jde o soubor silné obraznosti, pokus o „dospělé“, celistvé vnímání skutečnosti i o vyzrálejší víru, byť nikoli nutně výhradně o víru vertikální. Platí, že básník hledá především v jemných (ale i ostrých) lomech všedního života. Výsledkem je naléhavá „slitina obav i něhy“. Poezie vztahu, ustavičné, krásné pozornosti! Matěj Lipavský (nar. 1985) vystudoval AVU, je zastoupen v antologii Nejlepší české básně 2015. V roce 2016 vydal svůj básnický debut nazvaný Nika.

Jiří Hájíček je v české literatuře zaveden především jako autor povídek a románů. Kdysi však s verši začínal. I v posledních letech se příležitostně věnuje poezii, právě ve formě haiku, z nichž nakladatelství Host přináší tento komorní výbor.

Kniha Hlasy dvou básníků představuje výbor z tvorby Jurije Darahana a Oleksy Stefanovyče – dvou ukrajinských básníků, kteří se ocitli ve dvacátých letech 20. století v Československu poté, co zkrachovaly snahy vytvořit nezávislý ukrajinský stát. V Praze nalezli nový domov a zde se také literárně etablovali. Oba bývají řazení k tzv. pražské škole ukrajinských exilových básníků. Publikace navazuje na předchozí vydání věnovaná básníkům „pražské školy“. Jurij Darahan (1894–1926) je zastoupen necelou polovinou básní ze sbírky „Toulec“. Převahu tvoří básně přírodní a lyrické, o něco méně je zastoupena poezie historická. Překlady byly vyhotoveny podle prvního vydání knihy: Sahajdak (Praha, 1925). Oleksa Stefanovyč (1899–1970) je prezentován výběrem z nejvýraznějších okruhů jeho poezie: historického (který převažuje) a doplňkově z okruhu přírodní a milostné lyriky. Překlady byly vyhotoveny podle vydání Poety Prazkoji školy: Sbirni surmy. Antolohija (Kyjev, 2009). Výbor uspořádaly Tereza Chlaňová a Alena Morávková, na překladech poezie se podíleli Tereza Chlaňová, Matěj Lipavský, Alena Morávková a Václav Daněk. Publikaci vydaly Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna a Česká asociace ukrajinistů s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny.

Kniha obsahuje kompletní přepis deníků básnířky a historičky umění Věry Jirousové (1944–2011), které si jako školačka psala od ledna 1956. Skrz nelítostně intimní a originální komentování světa, který kolem sebe mladá dívka viděla a cítila, poznáváme naši minulost symbolizovanou dobou tání z jiné perspektivy. Knihu k vydání připravil autorčin syn Tobiáš Jirous.

Autor (nar. 1985) vystudoval AVU v Praze (ateliér J. Sopka), je spoluautorem výtvarné části komiksové novely CHYBA (volně dle románu M. Šindelky). Své básně publikoval např. v Souvislostech, Listech či Přítomnosti. Je také zastoupen v antologii Nejlepší české básně 2015. Lipavský, jak se dá očekávat u tvůrce s dvojdomým záběrem, je nadán citem pro velké scenerie i drobná, jen letmo zahlédnutá zátiší: „Tys viděla sekvoj já velrybu / a nestalo se nic / obvyklý pocit cílových prázdných míst / kulky zarostlé v kůře borovic / na straně od moře.“ Nika je prostor, který ohraničuje prázdno, je to však prázdno k naději a sdílení. Nika je prvotina mocného zraku.

Kryštof je pašerákem květin. Když přijme svou poslední zakázku, vše se zpočátku zdá snadné. Má převézt z Japonska do Evropy jedinou rostlinu – poslední živý exemplář oficiálně již dávno zaniklého parazitického druhu. Původní plán je však narušen. Muže, jenž od něj má květinu převzít, někdo zlikviduje. Kryštof zůstává sám s nejcennější rostlinou, s jakou se kdy setkal, a čím více se toho o ní dozvídá, tím vzrůstá jeho strach. Postupně začíná tušit, že se mu do rukou dostalo něco, co rozhodně mělo zůstat netknuto. Ale ani ve snu ho nenapadne, jaké síly svou krádeží uvedl do pohybu. Kdosi sleduje jeho stopu z Tokia do zaplavené Prahy. Kdosi se jako vraždící stín pohybuje za jeho zády. Chyba, prozaická prvotina Marka Šindelky, laureáta Ortenovy ceny (2006), je podivuhodným románem vzpírajícím se jednoduché interpretaci i jakémukoliv žánrovému zařazení. Příběh, komponovaný z několika časových rovin, nás zavede do oblasti postižené invazí bolševníků obrovských, do Prahy zničené povodní, do zapomenutých krajin dětství, do pralesů a letištních hal mezi překupníky kriticky ohrožených rostlinných druhů a v neposlední řadě do křehkého světa snů, na temnou, odvrácenou stranu lidských životů.