Obsáhlá monografie marxisticky zpracovává a do široké souvislosti s celkovým vývojem začleňuje dějiny českého vojenského umění se zaměřením na Prahu ve feudálním období do konce 16. století. Připojeny mapy tažení kol Prahy a dva exkursy o utrpení lidu ve válkách feudálního období asrovnání věrohodnosti tří kronik o výpravě Jindřicha II. do Čech r. 1004.
Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem "Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit", reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.
František Graus: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské, II. díl (od poloviny 13. století do roku 1419). Několik ČB příloh na konci knihy + 5 map pod páskou (Nově založené rybníky, Komendy Řádu německých rytířů, Pustiny v Čechách a na Moravě, Města v Čechách a na Moravě, Emfyteutické a české právo, Místní rozvržení zachovaných inventářů).
Inovativní kniha Živá minulost představuje vrchol výzkumů Františka Grause o genezi raně středověkého státu, formování představ o počátku společnosti, etnogenezi kmenů a národů a vznik tradic spojených s národními světci a zakladateli dynastií. Graus se od 60. let 20. století zaměřoval na problematiku středověké kolektivní paměti a historického povědomí v českých zemích, přičemž srovnával vývoj v Čechách a říši s francouzským královstvím. V prostředí středověké říše se formovaly myšlenky o původu germánských kmenů, které přežily až do 18. a 19. století a měly vliv na moderní německé státní a národní povědomí. I přes odlišnosti ve vývoji vedly oba případy k vzniku historizujícího národního povědomí, jehož prvky nebyly zcela potlačeny ani Francouzskou revolucí. Grausova analýza geneze historického povědomí a kulturní paměti předchází modernímu bádání o místech paměti a politice paměti. Na příkladech českých, německých a francouzských ukazuje, jak středověká minulost ovlivňuje současnost. Podle Grause se minulosti nelze zbavit, ale je třeba se s ní naučit žít a poučit se z ní, neboť nás vždy zasáhne, ať už pozitivně, či negativně.
Přímé obchodní vztahy mezi Čechami a zeměmi Belgie. Cizí sukna, jež byla dovezena do Čech z Německa. Obchod se suknem s Východem a Jihem. Obchod se suknem v Čechách. O významu středověkého obchodu. (Exkurse): 1. Výskyt cizích suken v Čechách. 2. Česká sukna v cizině. 3. Vysvětlivky k mapěobchodních cest. - Seznam použitých rukopisů a literatury. Ruské a francouzské résumé. Rejstřík.
Sborník přináší několik statí historiků, kteří se pokoušejí o nový pohled na některé problémy českých dějin: F. Graus: Naše živá i mrtvá minulost; D. Třeštík: Věk zlatý a železný; F. Šmahel: Vzdálená minulost husitství; J.Petráň: Lid a národ v pobělohorském labyrintu; M. Hroch: Vlastenci bez národa; J. Kořalka: Národ bez státu; B. Loewenstein: Český pravicový radikalismus a první světová válka; V. Olivová: Svoboda mezi válkami.
Z rukopisů, starých tisků a nápisných nálezů k vydání připravil a úvodem i poznámkami doprovodil Bohumil Ryba. Předmluvu napsal František Graus. Betlemské texty jsou ony texty, jimiž Mistr Jan Hus a Jakoubek ze Stříbra dali popsati zdi Betlemské kaple a jejichž zlomky byly objeveny při stavebním průzkumu kaple 1919/20 a zvláště pak 1948/50. Nápisy a jich původ rozluštil právě prof. Ryba, podávající nyní kritická vydání textů, k nimž kromě traktátu Husova a dvou traktátů Jakoubkových v latině patří i staročeské znění Desatera a Věřím v Boha. Tím, že k Husově latinské verzi je připojena i verze česká a že texty Jakoubkovy jsou opatřeny paralelním překladem českým, resp. novočeským, je kritická edice přístupna i čtenářům neodborníkům.
Hospodářské a sociálně-právní postavení chudiny, odboj po vypuknutí husitské revoluce, o zadluženosti pražského obyvatelstva, mince a ceny apod..
