Dezső Kosztolányi Knihy

V tomto románu, který se k našim čtenářům dostal poprvé v roce 1939 pod názvem Služka, zachytil atmosféru a dramatický vývoj vztahu mezi bohatou úřednickou rodinou Vizyových a jejich služkou Annou, prostým, zakřiknutým venkovským děvčetem. Příběh začíná jako běžná historie své doby, končí však jako napínavé drama. Sladká Anna (édes je česky sladký), tato perla mezi služkami, je poklad, který rodině Vizyů každý závidí. Přijde však chvíle, kdy svým pánům víc než zhořkne. Z pasívní dívky, jež sebou nechávala vláčet a jenom kdesi na okraji života prožívala své štěstí a zklamání, svůj milostný románek s mladým panem Janči, se stává mstitelem křivd, nezastavující se před ničím. Autor vidí tragédii rodiny Vizyů i jejich služky Anny v širokých společenských souvislostech. Toto trpké drama se odehrává v letech 1919–1920, ve vzrušené době po pádu Republiky rad, kdy je Budapešť obsazena rumunským vojskem. A tak tento dramatický příběh dostává i své pevné dobové zakotvení. Román byl v šedesátých letech v Maďarsku zfilmován, uveden s úspěchem v našich kinech pod názvem Služka a zhlédli jej i televizní diváci.

Císař Nero vládl v letech 54–68 n. l. Jeho jméno je spojeno s představou zvráceného a ukrutného muže. Ovšem uplatnit tyto povahové vlastnosti v tak velké míře mu umožnily především dvorské poměry. Nero sám mohl zůstat jen chorobným ctižádostivcem a diletantem v umění, kdyby jeho velikášství nebylo živeno intrikami okolí. Jako sedmnáctiletý se dostává na trůn díky své ctižádostivé matce Agrippině, která ho oženila s dědičkou trůnu Octavií a odsunula Britannica, syna císaře Claudia. Nero vládne zpočátku rozumně. Zásluhu na tom mají jeho dva rádci — filosof Seneca a Afranius Burrus. Postupně Nero začíná toužit po uměleckém úspěchu a slávě, věnuje se jenom umění a zanedbává panovnické povinnosti. Oba rádcové na to upozorňují panovačnou Agrippinu. Ta začíná připomínat Britannicovy nároky na trůn. Žárlící Nero svého nevlastního bratra při hostině otráví. Tato první násilná smrt ho zbavuje všech zábran. Následují další vraždy — příbuzných i cizích osob. Odpor lidu roste, roku 68 se proti němu vzbouří praetoriáni, Nero prchne z Říma a spáchá sebevraždu. Román Dezsö Kosztolányiho není historickým románem v pravém smyslu slova. Je spíše románem psychologickým; autor se výrazně inspiroval učením Sigmunda Freuda a zobrazil vývoj svého „hrdiny“ od vnímavého citlivého mladíka až po krvelačnou stvůru, zbavenou lidské důstojnosti. Tento román vyvolal ve své době velkou pozornost, nadšeně jej chválil sám Thomas Mann.

Jedno z reprezentačních děl moderni maďarské literatury i autora, mistra novely a povídky. Do sugestivně postiženého prostředí venkovského městečka na konci minulého století zasažený obraz životní lichosti neprovdané nepůvabné ženy, kterou trpí ona a ještě více její rodiče, zestárlív marném čekání příchodu dceřina citového štěstí.

Výbor z básní předního maďarského autora. Doslov napsal Evžen Gál.

Výbor z autorových povídek, jejichž ústředním motivem je přetvářka a lež v různých podobách. Doslov napsal Evžen Gál.

Výbor z novel maďarského básníka, spisovatele a publicisty, nadaného smyslem pro postižení typů a světa drobných lidí a střetání jejich tužeb a snů s realitou života, který na ně doléhá svými zákony a zvyklostmi a činí z drobných třeba záležitostí velké události i tragédie.

Přední maďarský básník, prozaik a žurnalista líčí v románě tragický osud ušlechtilého, morálně zásadového gymnazijního profesora, jemuž se rozpadne rodinný život a brutální a tupé klima malého města na přelomu století ho dožene k beznaději. Kniha přesahuje rámec maloměstské tragédie a je obrazem rozpadu myšlenkového a citového světa celé generace.

Anna Edes is a dark and deeply moving naturalistic novel, a classic work of twentieth-century Hungarian literature. A skillful portrayal of the cruelty and emptiness of bourgeois life, it was first published in 1926 and enthusiastically received by the intellectual coffee-house society through which it circulated. The novel was later acknowledged by authors such as Thomas Mann as a model of language and form, and in turn established Dezso Kosztolanyi as one of the most significant writers of Eastern European fiction. Anna is the hard-working and long-suffering heroine, the unhappy maid destroyed by her pitiless employers. Her tragic relationship with them is played out against the political turbulence in Budapest following the First World War. Yet her endurance and revenge are depicted with keen psychological as well as historical insight, becoming, in the words of the translator, "not merely an argument about social conditions but raised to genuine tragedy."

It is 1900, give or take a few years. The Vajkays—call them Mother and Father—live in Sárszeg, a dead-end burg in the provincial heart of the Austro-Hungarian Empire. Father retired some years ago to devote his days to genealogical research and quaint questions of heraldry. Mother keeps house. Both are utterly enthralled with their daughter, Skylark. Unintelligent, unimaginative, unattractive, and unmarried, Skylark cooks and sews for her parents and anchors the unremitting tedium of their lives. Now Skylark is going away, for one week only, it’s true, but a week that yawns endlessly for her parents. What will they do? Before they know it, they are eating at restaurants, reconnecting with old friends, attending the theater. And this is just a prelude to Father’s night out at the Panther Club, about which the less said the better. Drunk, in the light of dawn Father surprises himself and Mother with his true, buried, unspeakable feelings about Skylark. Then, Skylark is back. Is there a world beyond the daily grind and life's creeping disappointments? Kosztolányi’s crystalline prose, perfect comic timing, and profound human sympathy conjure up a tantalizing beauty that lies on the far side of the irredeemably ordinary. To that extent, Skylark is nothing less than a magical book.

Večerný život veľkomesta, rozžiarené široké okružné cesty, intímne osvetlené zadymené kaviarne a medzinárodné rýchliky uháňajúce nocou najčastejšie tvoria čarovnú kulisu príbehov novinára Kornela Estiho, dvojníka Dezsôa Kosztolányiho, jednej z najväčších postáv maďarskej literatúry prvej polovice 20. storočia. V čarovnej atmosfére večera a noci spisovateľovo alter ego plným priehrštím načiera do nezabudnuteľnej studnice detstva a mladosti a v dotyku s každodennou realitou potom spriada rozmarné, noblesné a duchaplné príbehy, za ktorými sa skrývajú osudy obyčajného smrteľníka: samého autora a autorovho rovesníka, návštevníkov budapeštianskych kaviarní v prvých desaťročiach tohto storočia.