Vasilij Makarovič Šukšin Knihy

Povídky v krátké a hutné formě ukazují problémy všedního lidského života. Sestavil a doslov s názvem Dráha života napsal Ivo Pospíšil. 26-024-87

Obě povídky uvedené v tomto výboru mají společný rys: jejich hrdiny jsou mladí lidé, svérázní chlapci, kteří plní v zaměstnání své běžné povinnosti. Šukšin však těmto jakoby banálním příběhům vdechuje postavami svých hrdinů, šoféra Pašky a mladičkého Seni, ozvláštňujícírys, hluboce zakotvený v barvité realitě života. Je to dáno už charakterovými vlastnostmi protagonistů. Oba chlapci jsou mluvkové a prášilové, jacísi bezelstní "hauři", v jejichž srdcích plápolá touha po ideálním souznění v milostných a lidských vztazích, přičemž si současně uvědomují, co je tomuto souznění na překážku: lidský nevkus a omezenost. A oba jsou i přes svou zdánlivou lehkomyslnost schopni přinést vysoké oběti: Paška ve prospěch společnosti, Seňa v soukromém životě.

Povídky o drobných lidech z městského či venkovského prostředí jsou koncipovány jako povahokresebné studie, anekdoty a satiry.

Novela (Červená kalina) + šestnáct krátkých povídek je vybráno z tvorby sovětského povídkáře a úspěšného filmového režiséra a herce. Zachycují vážné i úsměvné příběhy lidí venkovských i lidí v tradici vesnice nezakotvených, kteří infikováni městem se ženou za vidinou relativně pohodlnějšího života. Přeloženo z ruských originálů Tam vdali, Charaktery a Besedy pri jasnoj lune. Doslov s názvem Vesnické variace na městské téma napsal Ladislav Zadražil.

Celé druhově a žánrově mnohovrstevnaté dílo Vasilije Makareviče Šukšina spojuje úporná snaha postihnout složité nitro člověka jeho současnosti - a proto se zdá na první pohled nepochopitelné, proč se tento autor vrací zničehonic o 300 let zpátky, aby v románové epopeji znovu oživil slavnou postavu Stěpana (Stěnky) Timofejeviče Razina, vůdce jednoho z největších protifeudálních povstání v Rusku. Vždyť stejný záměr už před ním realizovali mnozí literární tvůrci! V.Šukšin však nejde ve šlépějích A.Čapygina, který ve 20.letech (20.století) vykreslil romantický ideál rolnického rebela, a nepředkládá ani střízlivou sociálně-psychologickou analýzu "razinovštiny", o niž po válce usiloval St.Zlobin. Vědomě také potlačil podbízivou dekorativnost dějových okolností, zafixovanou zejména v četných legendách. Nejnovější literární podoba hrdého kozáka Stěnky je pochopitelná hlavně v kontextu ostatních autorových meditací o člověku 20.století. Šukšinův Razin jedná mnohdy unáhleně, na krutost odpovídá krutostí. Navenek drsný vůdce má ale křehkou, snadno zranitelnou duši, jež se zahlcuje lítostí a bezmezným soucitem se zástupy uražených a ponížených...