István Bibó Pořadí knih

Bibóův myšlenkový systém spojuje hlubokou křesťanskou víru s liberálními principy. Veškerý vývoj lidstva by se měl řídit etickými principy jakési ideální křesťanské církve, jež mohou člověka uchránit před mnohým utrpením. Etické principy křesťanství však nesmí omezovat lidskou svobodu, neboť niterná možnost volby je nedotknutelná. Svobodná lidská bytost má nezadatelné právo žít v takovém společenském uspořádání, které ctí důstojnost člověka. Revoluční změna zosobňuje jediné řešení nedůstojného postavení lidské bytosti, protože jakýkoli nespravedlivý společenský řád nemá právo na existenci. Toto filozofující východisko maďarský myslitel v jednotlivých studiích využívá rozboru poválečné historie své vlasti, širších evropských souvislostí i obecných politologických problémů. Zajímavá publikace přibližuje filozofické, historické a politické postoje významné maďarské osobnosti našeho století.

Bibós Essay von 1948 steht unter dem Eindruck der Judenvernichtung im Zweiten Weltkrieg, der allein in Ungarn über eine halbe Million Menschen zum Opfer fielen. Bibó fragt nach den Gründen des moralischen Versagens der ungarischen Gesellschaft, die zum Großteil die Deportationen stillschweigend akzeptierte, während eine Minderheit sie sogar aktiv unterstützte. Bibó verband seine Untersuchung mit einer historischen Theorie Mitteleuropas und sah in den gescheiterten Revolutionen und gewaltsam abgebrochenen liberalen Bestrebungen den Ursprung jener Deformationen, die diesen Raum so anfällig für den Faschismus und Antisemitismus gemacht haben. Diese Fehlentwicklung zu analysieren und zu ihrer Korrektur beizutragen war Ziel des Schaffens István Bibós. Im letzten Abschnitt seines Essays behandelt Bibó die Judenfrage nach 1945 in Ungarn und widerspricht der Auffassung, die Aufhebung des Klassenwiderspruchs werde automatisch das Ende des modernen Antisemitismus bedeuten. Sechzig Jahre nach seinem Entstehen ist Bibós Essay erschreckend aktuell.