Jiří Janáček Pořadí knih (chronologicky)

Čtyři rozsáhlé studie ke klíčovým okamžikům německého divadla v Liberci (Stadttheater Reichenberg) se zaměřují na léta 1883–1938. V knize je zachyceno období formování souboru, hudební složky i repertoáru a také snahy divadla o zakotvení v kulturním životě města. Dále sledujeme problém inscenace českých autorů na německém jevišti, a především dramatické období let 1934–1938, kdy se nejvíce projevoval vliv politické situace na divadelní život.

„Navštivte klimatické lázně Džbery pod Skálou, které se vypínají 703 m nad hladinou mořskou, kde se v nádherném okolí nacházejí překrásné procházky stinnými lesy a ptáčkové zpívají chválu Hospodinovi! Doporučujeme zříceninu hradu Plž, odkud se užaslým zrakům otevírá úchvatné panoráma. A penze je tu tak levná, že nemocný nejen nabude ztraceného zdraví, ale ještě hodně ušetří…“ vyzýval sugestivně barevný prospekt. V prospektu už nestálo, co laskavý čtenář záhy pozná: že totiž s Karlem Poláčkem, géniem českého humoru, navštíví hotýlek U kamenného stolu, seznámí se s jeho letními hosty a dosyta se zasměje. Právě zde se totiž odehrávají komické i láskyplné střety mezi pražskými výletníky a místními výtečníky. Humor nelze vykládat, humor se musí číst: „Během tohoto výjevu stál hostinský jako sloup a jeho tvář se zabarvila do temna. Bručel jako letící chroust; bylo zřejmo, že je čímsi nespokojen a že by kohosi nejraději viděl za sedmi horami a sedmi řekami.“

Výpověďmi několika osob prosvětlený život hudebního skladatele, který se žene za uměleckou slávou, ačkoli nemá tvůrčího nadání ani dostatek pevnosti a trpělivosti k práci.

Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu 19. a 20. století. Frontispice nakreslil Cyril Bouda.

Bylo nás pět je zřejmě nejslavnějším románem Karla Poláčka. Autor se v nejtěžších chvílích na sklonku svého života nechal inspirovat vzpomínkami na klukovské hry a napsal knihu o veselých klukovských příhodách pětice kamarádů - Bajzy Petra, Jirsíka Čeňka, Bejvala Antonína, Kemlinka Eduarda a Zilvara z chudobince, vyrůstajících na malém městě.

První románová práce národního umělce, který svým básnickým, prozaickým i dramatickým dílem vyslovil citový a smyslový život generace na přelomu století a let po první světové válce nikoli v dekadentním úniku do snů,nýbrž v oslavě plného využití lidského pozemského štěstí. Jedinou dějovou osnovou románu je citový a smyslový vývoj a prožitky mladého studenta, jeho střídající se touha, naděje, obavy a zklamání mladého zamilování, jeho vzpoura proti šosáckým konvencím, náboženskému pokrytectví a měšťácké falešné cudnosti. Stříbrný vítr - symbol čisté, nepokřivené lásky k životu - prostupuje celým románem a vyznívá v básníkovo poslání: "Mládí má zápasit, snad má i krvácet zran,padne-li,znova se vztyčovat, musí i leccos ztratit - jen dokud stále slyší z dálek svůj stříbrný vítr. "

Tři vybraná Arbesova romaneta jsou fantastické příběhy, v nichž autor rozmetává tradiční náboženské a jiné předsudky vysvětlováním mnohých zdánlivě nadpřirozených zjevů pomocí rozumu a vědy. Odtud jsou tato vyprávění plna různorodých nálad a tajuplné, až přízračné scény střídají se s pasážemi střízlivých úvah. Všude tu však převládá autorova humanistická tvář, horlící proti hrůzám sobeckých vášní, které ústí až v strašná krveprolévání. Svatý Xaverius 11.vydání, Ukřižovaná 14.vydání, Newtonův mozek 13.vydání.