Jiří Janáček Pořadí knih

Pohádková knížka o Kašpárkovi je nostalgickou připomínkou první poloviny minulého století, kdy téměř v každé rodině bylo loutkové divadlo. Zároveň se běžně chodilo na veřejná loutková představení, v nichž nikdy nechyběl Kašpárek. Byl to bystrý chlapík, vždy ochotný pomoci, který byl tehdy dětem blízký, protože neměl rád zlo a přinášel jen radost a dobro. Pro loutková divadélka psali jednoduché, snadno proveditelné hříčky mnozí autoři, známí i méně známí. Naše knížka je prozaickým zpracováním loutkových komedií J. Průchy.

Čtyři rozsáhlé studie ke klíčovým okamžikům německého divadla v Liberci (Stadttheater Reichenberg) se zaměřují na léta 1883–1938. V knize je zachyceno období formování souboru, hudební složky i repertoáru a také snahy divadla o zakotvení v kulturním životě města. Dále sledujeme problém inscenace českých autorů na německém jevišti, a především dramatické období let 1934–1938, kdy se nejvíce projevoval vliv politické situace na divadelní život.

Laskavý humor z lázní. Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949). V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce… Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění. Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem; na prosbu nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada.

Zákruty lidského tajemna se otevírají i v posledním, nedokončeném románu Život a dílo skladatele Foltýna. Je to snad nejdiskutovanější Čapkova práce, vyprovokovala řadu názorů i výkladů. Před čtenáře snad poprvé postavil překvapivě hlavního hrdinu jako člověka nečestného, přesvědčeného o své velikosti a nalhávajícího uměleckou upřímnost svému okolí. Autor sice na několika místech připomene jeho lepší stránky, například se stává, že cítíme nefalšovanou Foltýnovu víru ve vlastní genialitu. Ale tím se jeho životní cesta stává ještě tragičtější, je směšná a málo politováníhodná. Zesilující se slabošství, neschopnost si je přiznat, jako by rezonovalo s náladami některých v pomnichovské době.

Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Příběh energické a nepoddajné Štěpky se zapsal do povědomí především díky stejnojmenné filmové interpretaci režiséra Juraje Herze s Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích.

Bylo nás pět je zřejmě nejslavnějším románem Karla Poláčka. Autor se v nejtěžších chvílích na sklonku svého života nechal inspirovat vzpomínkami na klukovské hry a napsal knihu o veselých klukovských příhodách pětice kamarádů - Bajzy Petra, Jirsíka Čeňka, Bejvala Antonína, Kemlinka Eduarda a Zilvara z chudobince, vyrůstajících na malém městě.... celý text