Alena Morávková Knihy

„Reálný dům se svou reálnou existencí. Pak přišel umělec a vdechl mu jiný, fantastický život, obydlil ho stovkami postav a rozšířil ho do rozměrů kosmu. Čáry skončily a dům se znovu vrátil do hranic skutečnosti. Ale já, kterého s tím domem pojí patnáct let života, se už nedokážu zbýt myšlenky, že vedle mě tu kypěl jiný život - smyšlený, přízračný a zároveň mnohem reálnější než můj vlastní." Sotva by bylo možné nalézt přiléhavější výpověď charakterizující Mistra a Markétku, vrcholné a poslední Bulgakovovo dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost, než jsou tato slova nezapomenutelného domu na Sadové 302b, místa, z něhož se román začíná odvíjet a v něž na závěr ústí. V Bulgakovově groteskním mnohovrstevnatém mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta" začal Bulgakov psát v roce 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940. Je příznačné, že dílo mohlo v Sovětském svazu spatřit světlo světa až patnáct let po autorově smrti.

Výbor kratších próz slavného ruského autora: Diaboliáda, Osudná vejce, Psí srdce, Dům č. 13, Zápisky na manžetách, Zápisky mladého lékaře, Požár v chánově sídle, Traktát o bydlení, Pojízdný byt, Zápal mozku, Živá voda, Bludný Holanďan, Odporný typ, Egyptská mumie. Doslov Milan Hrala.

Osmdesát dopisů, korespondenčních lístků a telegramů spadá převážně do období Jakobsonova pobytu v naší republice, tj. 1920 - 1939. Jakobsonovi se jako jednomu z mála ruských emigrantů podařilo překlenout izolaci a aktivně se podílet na vědeckém a literárním životě naší země. Korespondence dokládá jeho styky se členy Devětsilu,V. Nezvalem, J. Seifertem, K. Teigem a dalšími, s některými z nich ho spojovalo osobní přátelství. První oddíl knihy je zaměřen především na Jakobsonovy styky se světem literatury, druhý podává svědectví o kontaktech s vědeckými kruhy. Třetí oddíl zahrnuje stati, které svědčí o aktivní roli R. Jakobsona v českém postředí, např. úryvek stati T.G. Winnera o vztahu Jakobsona k českému avantgardnímu umění či vzpomínky pamětníků a doklady o Jakobsonově "brněnském období". Korespondence přibližuje ovzduší české bohémy ve 20. a 30. letech.

Modrý pták (1908) je poetická féerie z pera jednoho z nejvýznamnějších představitelů symbolismu, belgického spisovatele Maurice Maeterlincka (1862–1949), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1911), k níž složil hudbu Albert Wolff. Její dětští protagonisté, doprovázeni „dušemi“ předmětů a zvířat, jež jsou jejich každodenními společníky a symboly jejich domova, se vydají, vedeni Světlem a darem Víly – diamantem, který napomáhá prozření –, hledat vzácného Modrého ptáka. Na konci snu, cesty, jež je vede mimo jiné přes zemi Vzpomínek, zahrady Štěstí a království Budoucnosti, se vracejí do rodné chaloupky obohaceni o poznání podstaty štěstí a pravých hodnot života, zejména lásky, lásky mateřské i lásky k bližnímu.

Velkou řadu edice Disk, kterou připravuje redakční kruh našeho časopisu, zahajujeme vydáním jednoho ze základních děl evropské divadelní literatury 20. století. Brzy po prvním ruském vydání byly Režisérovy zápisky přeloženy do všech světových jazyků. Pod názvem Osvobozené divadlo vycházejí roku 1927 i u nás péčí Jindřicha Honzla, když ještě před vydáním bezprostředně ovlivní vznik avantgardního Osvobozeného divadla. Čeští divadelníci patřili mezi ty, kdo Tairovův přínos evropskému divadlu rozpoznali už ve 20. letech. I proto kromě Režisérových zápisků a výběru dalších statí, přednášek a režijních výkladů, které vycházejí v českém překladu poprvé, zařazujeme do tohoto výboru také přílohu, obsahující dobové ohlasy na tvorbu velkého ruského divadelníka, z pera K. H. Hilara a Jindřicha Honzla.

Autobiograficky laděné povídky o počátcích praxe mladého začínajícího lékaře v zapadlé vesnické nemocnici na počátku 20. století. Příběhy vznikaly na základě deníkových záznamů mladého autora, který vystudoval medicínu a podobnou praxi absolvoval. Vzdálenost od veškerého kulturního dění, osamělost, nedostatečné zdravotnické vybavení, nevzdělanost, tmářství a konečně i pracovní vyčerpanost do značné míry přispěly k duševnímu i profesionálnímu zrání tohoto ruského spisovatele.

Povídky a fejetony z 20. let, dějově umístěné na Kavkaz, zmítaný občanskou válkou.

Řekne-li se Michail Bulgakov, asi každému čtenáři dobrých knih se ihned vybaví jeho "román o ďáblovi", totiž legendární kniha MISTR A MARKÉTKA. Jaké však byly životní osudy autora tohoto románu? O tom všem poutavě a zevrubně vypráví životopisná mozaika Aleny Morávkové, obsahující i četné ukázky z neznámé autorovy korespondence.

Životopisný román líčí život a tvůrčí činnost Jeana-Baptisty Poquelina, řečeného de Moliére.