Alena Morávková Knihy

Vše začíná na lavičce u Patriarchiových rybníků: básník Ivan Nikolajevič Ponyrjov, tvořící pod pseudonymem Bezdomovec, sklidí kritiku šéfredaktora M. A. Berlioze za svůj článek o Pilátu Pontském. Do jejich rozhovoru se nečekaně vloží profesor Woland a všichni tři začnou spekulovat o tom, jak to tenkrát s Kristem vlastně bylo. Woland předpoví Berliozovi, že večer přijde o život a když se tak skutečně stane, profesor se svými pomocníky hodlá zničit všechny, kteří mají něco společného s bytem číslo 50 v Sadové ulici, kde Berlioz bydlel... V groteskním pojetí se tu prolíná několik rovin: dusná atmosféra Moskvy dvacátých a třicátých let je líčena v záhadných a fantaskních kulisách, historická rovina originálním způsobem pojednává o Pilátovi a Ježíši Kristu, rovina filosofická reflektuje a zpřítomňuje motiv faustovský. Svůj vrcholný román psal slavný ruský autor bezmála dvanáct let a tento "příběh novodobého Fausta" dokončil pět dní před svou smrtí.

Výbor kratších próz slavného ruského autora: Diaboliáda, Osudná vejce, Psí srdce, Dům č. 13, Zápisky na manžetách, Zápisky mladého lékaře, Požár v chánově sídle, Traktát o bydlení, Pojízdný byt, Zápal mozku, Živá voda, Bludný Holanďan, Odporný typ, Egyptská mumie. Doslov Milan Hrala.

Osmdesát dopisů, korespondenčních lístků a telegramů spadá převážně do období Jakobsonova pobytu v naší republice, tj. 1920 - 1939. Jakobsonovi se jako jednomu z mála ruských emigrantů podařilo překlenout izolaci a aktivně se podílet na vědeckém a literárním životě naší země. Korespondence dokládá jeho styky se členy Devětsilu,V. Nezvalem, J. Seifertem, K. Teigem a dalšími, s některými z nich ho spojovalo osobní přátelství. První oddíl knihy je zaměřen především na Jakobsonovy styky se světem literatury, druhý podává svědectví o kontaktech s vědeckými kruhy. Třetí oddíl zahrnuje stati, které svědčí o aktivní roli R. Jakobsona v českém postředí, např. úryvek stati T.G. Winnera o vztahu Jakobsona k českému avantgardnímu umění či vzpomínky pamětníků a doklady o Jakobsonově "brněnském období". Korespondence přibližuje ovzduší české bohémy ve 20. a 30. letech.

Modrý pták se rozezpíval pod perem nositele Nobelovy ceny, Belgičana Maurice Maeterlincka, v r. 1908. Snová pouť dvou dětí za modrým ptákem štěstí ani dnes nevyznívá anachronicky: oba malí poutníci dojdou k poznání, že největší štěstí je mít láskyplný domov a dokázat pomoci těm, kteří trpí – to jsou konstanty, které neztrácejí na významu ani v našem současném hektickém životě. V tomto básnickém dramatu, jež dnes patří do zlatého fondu evropské dramatiky, se spojuje svět lidí, zvířat i živlů v duchu poetiky symbolismu. Modrý pták byl uveden v roce 1908 na scéně Moskevského uměleckého divadla v režii K. S. Stanislavského a stal se divadelní událostí. Současnou podobu mu vtiskla nedávná vynikající inscenace brněnského Divadla Husa na provázku v režii Vladimíra Morávka.

Velkou řadu edice Disk, kterou připravuje redakční kruh našeho časopisu, zahajujeme vydáním jednoho ze základních děl evropské divadelní literatury 20. století. Brzy po prvním ruském vydání byly Režisérovy zápisky přeloženy do všech světových jazyků. Pod názvem Osvobozené divadlo vycházejí roku 1927 i u nás péčí Jindřicha Honzla, když ještě před vydáním bezprostředně ovlivní vznik avantgardního Osvobozeného divadla. Čeští divadelníci patřili mezi ty, kdo Tairovův přínos evropskému divadlu rozpoznali už ve 20. letech. I proto kromě Režisérových zápisků a výběru dalších statí, přednášek a režijních výkladů, které vycházejí v českém překladu poprvé, zařazujeme do tohoto výboru také přílohu, obsahující dobové ohlasy na tvorbu velkého ruského divadelníka, z pera K. H. Hilara a Jindřicha Honzla.

Autobiograficky laděné povídky o počátcích praxe mladého začínajícího lékaře v zapadlé vesnické nemocnici na počátku 20. století. Příběhy vznikaly na základě deníkových záznamů mladého autora, který vystudoval medicínu a podobnou praxi absolvoval. Vzdálenost od veškerého kulturního dění, osamělost, nedostatečné zdravotnické vybavení, nevzdělanost, tmářství a konečně i pracovní vyčerpanost do značné míry přispěly k duševnímu i profesionálnímu zrání tohoto ruského spisovatele.

Povídky a fejetony z 20. let, dějově umístěné na Kavkaz, zmítaný občanskou válkou.

Text z pera klasika ruské i světové literatury. Alexej Ivanovič Velčarinov musí kvůli nedostatku financí zůstat na léto v Petrohradě, ale to není zdaleka jediné nepříjemné zjištění, které na něj za horkých měsíců čeká. Ve městě se objeví muž, který k Velčarinovi dříve vzhlížel jako ke svému vzoru, ale jehož ženu měl Alexej Ivanovič za milenku. Jaké cíle podváděný manžel sleduje a kolik toho vůbec ví o minulosti své ženy? Knihu přinášíme ve dvojjazyčném rusko-českém vydání.

Řekne-li se Michail Bulgakov, asi každému čtenáři dobrých knih se ihned vybaví jeho "román o ďáblovi", totiž legendární kniha MISTR A MARKÉTKA. Jaké však byly životní osudy autora tohoto románu? O tom všem poutavě a zevrubně vypráví životopisná mozaika Aleny Morávkové, obsahující i četné ukázky z neznámé autorovy korespondence.