Sbírka básní skvělého překladatele se mimo jiné vyznačuje neobyčejnou jazykovou vynalézavostí. Vychází jako bibliofilní tisk v kartonovém pouzdře, v ručně šité vazbě v nákladu 500 číslovaných výtisků. Kniha obdržela ocenění Nejkrásnější kniha roku.
Kniha českému čtenáři poprvé podrobně představuje osobnost a autorský styl Johna Donna, vedle Shakespeara nejvýznamnějšího anglického lyrika přelomu 16. a 17. století, jehož dílo bylo navíc ve 20. století pozoruhodně vlivné i mimo kontext jeho domovské anglické literatury. Mapuje příčiny Donnovy přitažlivosti pro moderní básníky a kritiky včetně těch českých a zkoumá typické způsoby jeho metaforického myšlení a schopnost jeho poezie kombinovat dramatickou bezprostřednost a citovost s důmyslnou intelektuální hrou. Podrobné srovnávací analýzy českých překladů Donnovy světské a duchovní lyriky se zamýšlejí nad základními problémy převodu Donnova stylu do češtiny, charakterizují rozdílné přístupy šesti českých překladatelů k Donnovým textům a zejména přinášejí zhodnocení překladatelské koncepce dvou nejvýznamnějších z nich, Hany Žantovské a Zdeňka Hrona.
Bennettovo dílo Ženský román (v orig. Old Wives' Tale) patří ke klasickým dílům anglické literatury - např. kritik John Carey jej v knize Pure Pleasure zahrnul do svého výběru padesáti kvalitních a zároveň čtenářsky nejvděčnějších románů 20. století. Nový český překlad Ženský román se v názvu snaží tak jako originál o ironickou dvojznačnost. Bennett si do titulu vypůjčil lehce pejorativní idiomatické spojení (česky nejspíše "babská povídačka"), ale pojal ho v doslovném smyslu a skryl pod něj psychologicky nesmírně propracovaný příběh (tale) o životě dvou povahově odlišných sester a později manželek (wives). Mezi jejich společným dětstvím a stářím sleduje osudy jedné z nich v rodném Staffordshiru a druhé v Prusy obléhané Paříži a všímá si přitom zdánlivě všedních, a přece magických i traumatických okamžiků lidského života, jež jsou nezávislé na "velkých" dějinách. Nakladatelská anotace.
Působivý dobrodružný román vychází ze skutečných událostí z doby 2. světové války, kdy se jednotka německých parašutistů pokusila o únos Winstona Churchilla.
Německo začíná prohrávat a nastává rozkol i mezi nacistickou elitou. Kniha navazuje na román Orel přistál, kdy skupina německých parašutistů, vedená členem IRA, hodlá unést Winstona Churchilla. Po neúspěchu akce se zachránil pouze hlavní hrdina Ir Liam Devlin. Dalším, kdo přežil, je plukovník Steiner, který je však uvězněn v Toweru. Himmler vydává nový rozkaz, osvobodit Steinera. Devlin se tak znovu dostává na scénu, vše je ale jenom zástěrka, aby se skryl plán na likvidaci Hitlera, Rommela a Canarise. Napínavá a čtivá kniha Špionážní román z 2. světové války se odehrává v období před spojeneckou invazí
Pochmurný příběh šestnáctiletého chlapce z dysfunkční rodiny, který si vytváří svérazný magický svět. Šestnáctiletý postižený a psychicky vyšinutý Frank žije na ostrově se svým otcem. Nechodí do školy a jeho existence je utajená před úřady. Trpí svým postižením a vytváří na ostrově svůj magický svět, kde nemalou roli hraje násilí na zvířatech. Z jeho vyprávění se dovídáme o třech vraždách blízkých příbuzných – bratrance, mladšího bratra a sestřenice. Všechny vraždy, které bral jako pomstu za své postižení, s dětskou lstivosti aranžoval jako nehody. V době, kdy se příběh odehrává, je jeho starší bratr na útěku z blázince. Jeho dramatický návrat přispěje k překvapivému odhalení tajemství Frankova „postižení“...
Jeden z nejzajímavějších autorových textů patří spíše k tradici anglického společenského románu. Jedná se tedy především o předsudky, v tomto případě rasové. Děj se odehrává v Barmě a postava Floreye, hlavního hrdiny, je jakýmsi autorovým portrétem. Nese pečeť orwellovské charakteristiky a vychází ze zkušeností, které Orwell získal v době, kdy v Barmě působil jako policejní inspektor.
Sociální román s autobiografickými rysy. Hlavní hrdina Gordon Comstock, začínající básník a občanským povoláním prodavač v knihkupectví, živoří na hranici bídy a marně se snaží zůstat věrný dráze, pro kterou se rozhodl. Je donucen prodat své literární schopnosti lukrativněji a končí v pokřivené idylce středostavovského života – v idyle, jejímž symbolem je ona všudypřítomná květina za okny anglických domácností, aspidistra. Vyznění románu nejlépe zachycuje už jeho motto, upravený úryvek z epištoly sv. Pavla Korintským: „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, a peníze neměl, nic nejsem.“. Ač se v románu neodehrává žádná „globální“ katastrofa, působí neskutečně beznadějně, tragédie jednotlivce je trpce líčena a čtenáře se velmi dotkne. Laicky řečeno: tragicky podaný příběh chlapa, co nemá peníze, jen spoustu ideálů.
Povídky o strachu, zradě, lítosti a neúnavném hledání spásy vlastní duše, psané vážně i ve velmi lehkém duchu. První překlad do češtiny zpřístupňuje čtenářům i tuto část autorovy tvorby, která nezapře jeho vypravěčský talent.
