Láska rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda ke krásné dvorní dámě českého původu hraběnce Žofii Chotkové vyvolala u vídeňského dvora na přelomu 19. a 20. století bouři pohoršení. Avšak navzdory všem proroctvím patřilo jejich manželství k nejšťastnějším v celém císařství - do té doby, než se dvojice v Sarajevu roku 1914 stala obětí atentátu, který zpečetil zánik habsburské monarchie. Osudy následníka trůnu rakousko-uherské monarchie Františka Ferdinanda a jeho manželky hraběnky Žofie Chotkové se skládají v romantické drama, jež svými následky změnilo Evropu, a zároveň úzce souvisí s českými zeměmi. Dosud neznámé podrobnosti o životě svérázného arcivévody a dvorní dámy, kteří si museli svou lásku tvrdě vybojovat, leccos pro ni obětovat i strpět ponižování a intriky u císařského dvora, zasadila autorka do kontextu mezinárodních dějin politicky vypjatého období. Tragický osobní příběh přechází v tragédii světových rozměrů. Bezmála sto let již uplynulo od násilné smrti manželů, v povědomí veřejnosti však vůči nim stále přetrvávají některé staré předsudky. Erika Bestenreiner je konfrontuje se skutečností a historickými prameny.
Erika Bestenreiner Knihy
1. leden 1926



Vylíčení života rakouské císařovny Alžběty, jejích sourozenců i jejích dětí. Autorka znovu líčí životní příběh Alžběty a jejího nešťastného manželství; vedle toho velice podrobně popisuje životy členů její rozvětvené rodiny - rodičů, sourozenců a jejich potomků. Autorka zvolila pro své vyprávění časovou souslednost - jednotlivé příběhy se tak prolínají a pro čtenáře méně obeznámeného s dějinami rakouských, ale i pruských, saských, bavorských a jiných šlechtických rodů je někdy sledování děje velice obtížné. Jako pomůcka proto dobře poslouží na závěr připojený přehledný rodokmen bavorského královského rodu Wittelsbachů, z něhož Alžběta pocházela.