Dílem encyklopedie, dílem rozcestník a rádce pro všechny fanoušky filmové magie. Tahle kniha je velkou mapou pro všechny ochotné turisty, co chtějí navštěvovat nepřeberné množství kouzelných krajin. Fantasy ale není jen o udatných hrdinech, spanilých princeznách, zlých čarodějích a nepřemožitelných dracích, zalistujte a zjistíte, že na otevření brány do žánru filmové fantasy nepotřebujete žádné speciální zaklínadlo.
Udělat si pořádek v hlavě není jednoduché. Kniha Martina Poliačika může být na této cestě užitečným průvodcem a pomocníkem„Když si chceš uklidit v životě, musíš si nejdřív udělat pořádek v hlavě,“ píše Martin Poliačik na úvod knihy. Spolu s Lindou Lančovou připravili přehledného a názorného průvodce kritickým myšlením. V něm vám představí nástroje, jak třídit informace a účelně je používat. Naučí vás, jak postavit argument, jak se správně ptát, jak kritizovat nebo jak prezentovat své myšlenky. A jak dosáhnout toho, aby s vámi ostatní nejen souhlasili, ale hlavně aby pochopili vaše postoje a východiska. Martin Poliačik vychází ze své dlouholeté praxe debatéra, konzultanta i politika. Také díky tomu kniha obsahuje množství názorných ukázek efektivně i neefektivně vedených rozhovorů a argumentačních výměn, infografiky a grafy i vtipné příklady ze života, které doprovázejí odbornější texty věnované dějinám kritického myšlení.
Svědectví o tom, jak se dystopie, kterou známe z filmů a knih, stává realitou. Venezuela, kdysi nejbohatší stát Latinské Ameriky s obrovskými zásobami ropy, je dnes rozvrácenou zemí, kde vládne hlad, násilí a chaos. Civilizace se tu naprosto zhroutila. Nefunguje elektřina, nedostává se pitné vody ani benzinu, peníze ztratily hodnotu a platí se zlatem. Vláda splynula se zločinci, armáda s kartely, a kdo neutekl za hranice, stává se otrokem ve zlatých dolech, protože tam aspoň dostane pravidelně najíst. Slovenský novinář Tomáš Forró se opakovaně do Venezuely vracel, naposledy patrně jako jediný zahraniční novinář v době, kdy se už z této nebezpečné země stáhly neziskové organizace a navštěvovat ji přestali i dobrodruhové. Vznikla tak jedinečná reportáž o rozvratu společnosti a státu.
Mrazivá reportáž slovenského novináře je svědectvím z místa konfliktu, který je nám blíž, než by se zdálo. Autor na východě Ukrajiny, na obou stranách fronty, zachytil živý kaleidoskop mnoha životních příběhů: Gruzínec Mamuka bojuje s ruskou agresí s kalašnikovem v ruce už od čtrnácti let, český dobrovolník Jirka se přidal k řadám doněckých separatistů, Líza z Luhanska se smiřuje s údělem uprchlice a zneužívané ženy. Forró nevytvořil jen plastický obraz válečné každodennosti, ale také brilantní analýzu příčin konfliktů zamrzlých v prstenci obklopujícím Ruskou federaci — v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii, moldavském Podněstří či naposled na ukrajinském Donbasu.
Neuvěřitelné příhody lišek, zajíců, kohoutů, tygrů, psů, koček i jednoho cvičeného žraloka, ale také příběhy kluků a holek plné kouzel, legrácek, překvapivých zvratů, náhlých zmizení a vůbec všemožných rošťačin, šibalství a zázraků najdete ve výboru poezie, pohádek a navrch jedné divadelní hry známého ruského autora Daniila Charmse. Texty, z nichž většina vychází v českém překladu vůbec poprvé, byly původně určeny dětem, Charms v nich však nezapře příklon k absurdnímu, grotesknímu, fantazijnímu a snovému vidění světa a nebrání se ani černému humoru, takže se u nich pobaví i rodiče. Kniha je vesele a pestře zkrášlena obrázky Michaely Kukovičové.
Román Krev jsem psal rychle. Neměl jsem žádný přesný plán. Snažil jsem se popsat duševní stav úředníka, kulturního pracovníka, který po listopadu 1989 zjistil, že je odepsaný, odstavený; jeho frustrace nespočívá jen v politickém krachu, ale také v poznání, že se stal starcem. Nejprve ho samotné zestárnutí začne zajímat, má k němu takový zvláštní vztah. Je pro něho důvodem, aby byl naštvaný na mladé lidi, i na příbuzné, kteří ještě nejsou na jeho platformě. Pochopí, že jeho vztahy se ženami byly nedorozuměními, a má radost, že sex už ho navždy vysvobodil ze svých ostnů. Přehodnocuje také pracovní stránku svého života. Byl ideologem a nemůže se smířit s pocitem, že dělal nějaké chyby. Komunistický režim považoval za normální, stabilní, nevyvratitelný. Nová doba, jaro 1990, zaútočí na jeho iluze a starý pán přeci jen zapochybuje, a i to jen částečně, o svém životě a zaměstnání, kde jeho povinností, ale i radostí bylo budování slovenské kultury. Neměl nejmenší pochybnosti o tom, že naše kultura je v pořádku, nechápal, k čemu nám revoluce byla. Tyto tíživé úlohy jsou v románu propleteny – aspoň jsem se o to snažil – „lyrickými“ pasážemi, příjemnými sny, vzpomínkami na dětství. Ale pochybnosti jako rakovina hlodají kdysi silného muže.
Rudolf Sloboda
Absurdní román významného ruského prozaika, jehož hrdina prochází několika vzájemně se prolínajícími dějovými i časovými pásmy.
Velmi netradičním hrdinou románu je šestadvacetiletý básník Péťa Prázdnota, který nás provádí mnoha rovinami svého příběhu, rovinami skutečnými i simulovanými. Péťa jako komisař v porevolučním Rusku po boku Čapajeva, Péťa jako pacient v psychiatrické léčebně v Rusku současném – to jsou dvě hlavní dějové linky s odklony do dalších psychedelických, iracionálních i zdánlivě reálných dobrodružství. Nakonec se náš hrdina propadá do ráje spásy a věčného štěstí, do iluzorního místa jménem Vnitřní Mongolsko. Tímto románem je nám v edici Současná ruská literatura představen snad nejslavnější spisovatel dnešního Ruska, postava kontroverzní, populární, trochu záhadná a mezi ruskou mládeží kultovní. Jeho příběh je vystavěn na neustálém střídání překvapivých obrazů, fikcí, anekdot, symbolů a mýtů. Péťovy bludy jsou prakticky neodlišitelné od bdělého stavu, světy pravé a fiktivní nám splývají. Nepátrejme tedy při čtení po křehké hranici snu a skutečnosti, neboť ta neexistuje: řešení je otevřené, možné je všechno.