Historický román sleduje rušnou životní dráhu slavného virtuosa první poloviny 19. století, líčí trudnou jeho cestu k úspěchu, boje velikého umělce a utrpení nešťastného člověka, který dobýval svým ďábelským uměním celou Evropu, zároveň se však stal terčem závisti, intrik feudální společnosti a zarytého nepřátelství všemocné církve.
Arktida - polár. výprava Papaninců 1937/38 - zápisky Čtyři muži, zkušený polárník I. D. Papanin, radiotelegrafista Krenkel, magnetolog a astronom Fjodorov a hydrobiolog Širšov se vydali v květnu 1937 k severnímu pólu. Jejich výprava byla vyvrcholením stalinského plánu na dobytí Arktidy. Kromě vědeckých záznamů psali po celou dobu prostý deník, který se stal základem této reportáže. Na pólu vztyčili Papaninci rudou vlajku, změřili hloubku moře, 274 dny pobyli na driftující kře a urazili s ní 2500 km. Vysílačka zprostředkovala spojení s domovinou. Ledové pole, na němž tábořili, se po šestidenní bouři rozdrobilo, ale Papaninci pokračovali ve výzkumech i na úlomku kry, dokud je neodvezly dva sovětské ledoborce. 17. března 1938 se slavně vrátili do Moskvy. Byli vyznamenáni vysokými řády a tři z nich zvoleni poslanci Nejvyššího sovětu.
Závěrečný díl trilogie „Vpád Mongolů“ sovětského spisovatele Vasilije Jana, zemřelého v srpnu 1954, vyšel rusky v r. 1955. pestrý a napínavý děj tohoto románu se rozvijí zprvu u chalífova dvora v Bagdádě, pak v tatarském táboře na dolní Volze a v městech Novgorodu i Kyjevě, poté (vletech 1239-42) na Bátúově výpravě přes jižní Rus do Polska, Uher, Moravy i Dalmácie a končí v džihángírově hlavním stanu Keči-Saraji. Čtenář tu pozná – kromě jeho žínky chátúny Jyldyz, vojevůdce Sübéteje, letopisce Hádžího Rabína a čínského stavitele Li Tchung-pcho – ještě mnohé rázovité postavy: chalífu Mansúra, rytce pečetítek Dúdu Spravedlivého, arabského vyslance Abdarrahmána, novgorodského posla Gavrilu Olexiče, kyjevského vojvodu Mitra, voraře Andreje, malířského učně Vadima, smělého chána Jesuna Nogaje, řeckou princeznu Dafné, maďarského krále Bélu IV. a německého císaře Fridricha II. Hohenštaufa, jakož i množství drobných postaviček bojovníků, šlechty, věštců, pěvců, mnichů, klášternic i prostého lidu, statečně bránícího své domovy proti uchvatitelům. Líčení tehdejší kulturní úrovně různých národů činí tuto knihu neméně zajímavou, než byly oba díly předešlé.
Historický román líčí drama tažení mongolských kmenů, vedených Čingischánem v prvních desítkách 13. století, kdy vzaly za své četné orientální říše a nakonec i nejednotná Rus.
Samostatné pokračování románu "Čingischán", v němž autor líčí barbarské činy Bátúa, vnuka Čingischánova, který se v roce 1236 vydal s ohromnými vojsky do Evropy, pálil ruská města a podmaňoval si velkoknížecí sídla. V kapitolách nabitých rušným dějem krutých, nelítostných bojůa hrdinských činů je však též poutavě zobrazen život v tehdejších městech, v pevnostech i na vsích. "Bátú" je tedy mohutným obrazem celé epochy, kterou autor skromně nazval "vypravování z XIII. století".