Torgny Lindgren Knihy

Hrdiny je rodina Johanssonů, kteří patří k chudým a hlavně zadluženým členům zdejší obce, a ještě bez hlavy rodiny, protože otec zemřel. Hlavní slovo má tedy matka. Svůj úděl berou s poddaným klidem seveřana, prostě jako Boží záměr, se kterým nedá nic dělat. Jakoby tím byli předurčeni k roli dobrých. Zápornou postavu zde ztvárňuje místní sedlák a kupec Karl Orsa. Už jeho otec měl v rukou osud Johanssonů tím, že jim dával na dluh. Ten ale jednou za rok chce splatit. A když nejsou peníze, což nejsou, požaduje od matky její tělo. Tak se rodí děti, které mají oficiálně na faře záznam - otec neznámý. Po jeho smrti syn Karl v této tradici pokračuje. Příběh možná překvapuje právě tímto přístupem matky, která k této "nucené prostituci" přistupuje s odevzdaností sobě danou. Z dnešního pohledu je právě tento přístup šokující. Hlavně autorovo ztvárnění matky, která s touto potupou navenek, ale i vnitřně, jakoby nebojuje. Přijímá hrdý osud ženy, která pro záchranu rodiny má právo spolknout jakoukoliv pohanu. Ale to vše trpí pouze do doby, než Karl přijde s požadavkem, který už porušuje Boží zákony....

Gustave Doré, francouzský malíř a grafik 19. století, dosáhl nejvýraznějšího úspěchu právě ilustracemi k Bibli. Toto dílo se stalo jakýmsi odrazovým můstkem, nebo lépe inspirací jednomu z nejzajímavějších současných švédských spisovatelů Torgnymu Lindgrenovi (1938), který na jejím základě sestrojil opulentní románovou alegorii, na jedné straně bytostně skandinávskou, odhalující syrovou realitu severu, na straně druhé hlubokou sondu ke kořenům široké evropské kulturní sféry, aniž by čtenář byl ochuzen o charakteristický lindgrenovský humor nebo věčně přítomnou sebeironii, jež napomáhá sdělit ostatním zdánlivě nesdělitelné a zprostředkovat širší čtenářské obci zdánlivě nesrozumitelné. Příběh Dorého Bible se odehrává v severním Švédsku, takto autorově rodišti. Dokonce by se dalo říct, že uzavírá jakýsi volný románový triptich Čmeláčí med (č. 1999) a Přerušený příběh (č. 2005). Autor jako obvykle prostřednictvím jednoduchého příběhu nastoluje základní existenciální otázky, zamýšlí se nad lidskou přirozeností, složitostí našeho bytí a vztahem pravdy a lži. Hrdinou - antihrdinou je analfabet, kterému jeho handicap vynahrazuje obrázková Bible Gustava Dorého a otevírá mu tak svět, jenž je pro ostatní podobně postižené jedince nedostupný.

Autor, dnes již klasik švédské literatury, pochází z odlehlého severošvédského kraje Västerbotten. Tady se odehrává i kouzelné vyprávění o svérázném psavci, který přispívá do okresních novin zcela vymyšlenými lokálkami. Když to ovšem šéfredaktor odhalí, zakáže mu, aby dál cokoli psal. Podvodník již svou poslední mystifikaci nedokončí. Až teprve ve stáří, po šéfredaktorově smrti. Jeho lokálka se však rozroste v celou knihu, jejímiž protagonisty jsou venkovský učitel a bývalý nacistický zločinec. Oba ale mají společné záliby, mimo jiné zbožňují jeden typický severošvédský pokrm. Aby okusili jeho nejlahodnější variantu, koupí si motocykl a jako moderní rytíři Svatého grálu objíždějí celý kraj. Jejich groteskně absurdní a zároveň smrtelně vážná touha po dosažení vrcholného chuťového zážitku se postupně mění v symbol hledání nejvyšších životních hodnot.

Zatímco v bibli Bat-šeba figuruje pouze jako epizodická postava, v Lindgrenově románu, odměněném francouzskou cenou Prix Femina, je postavou hlavní: setkáváme se s ambiciózní ženou, která je vždy schopná prosadit své plány a záměry a z obyčejné souložnice se postupem času stane skutečná a jediná královna. Lindgren na jejím příkladu zpochybňuje starozákonní filozofii neměnné podřízenosti člověka bohu a vyjadřuje svou víru v lidskou vůli a její schopnost ovlivňovat běh života a světa.

Hadar a Olof, tak se jmenují dva bratři, kteří žijí, každý zvlášť, kdesi v zapadlém koutě severního Švédska, v dobrovolné izolaci od okolního světa. Pokud jde o jejich názory, postoje a záliby, je jeden pravým opakem druhého, přesto jsou si však nedobrovolně blízcí. Spojuje je vzájemná nenávist (nebo snad láska?) a skutečnost, že oba svádějí poslední životní zápas, v němž žádný nechce podlehnout jako první. Pak však do jejich osudu zasáhne žena z jihu, která objíždí švédský venkov s přednáškou o světcích a píše knihu o svatém Kryštofovi...

Nezaměnitelné vypravěčské umění Torgny Lindgrena a exotický severský kolorit jeho silných příběhů už český čtenář zná z románů Čmeláčí med nebo Přerušený příběh. Povídkový výbor Souchotě a jiná slova představuje tohoto žijícího švédského klasika také coby fantastického fabulátora: Setkáme se například s vynálezcem Juliem, který začátkem 20. století na vlastní pěst vynalezl parní stroj, elektřinu, telefon a stroj věčnosti, či se svérázným Samuelem, který má smrtelnou hrůzu ze slova „souchotě“ a moc dobře ví proč. Nebo nás autorova živelná fantazie zavede do začarované středověké vesnice Prazalanz, kam ještě nikdy nikdo netrefil, do vídeňské domácnosti skladatele Mahlera, či na pohřeb Thomase Manna, který se vinou nečekané návštěvy ze Sovětského svazu zvrhne v groteskní podívanou. Pro Lindgrenovy povídky, historky, legendy a báchorky se často používá označení „magický realismus“. Je to však magický realismus, jak ho u nás ještě nikdy nikdo nepoznal.

Podobně jako ve většině ostatních próz se Lindgren v zatím nejnovější knize vrací do svého rodného kraje Västerbotten v severním Švédsku. Vrací se sem i protagonista knihy kazatel Olof Helmersson, který zde kdysi, v padesátých letech minulého století, úspěšně vedl náboženské probuzenecké hnutí a spasil řadu krajanů. K stáru však dospěje k závěru, že se tehdy mýlil, že Bůh, spasení ani posmrtný život ve skutečnosti neexistují, a rozhodne se toto nové evang­elium" zvěstovat těm, které sám uvedl v omyl. Jeho mise však dopadne jinak, než si představoval - ukáže se, že zbavit někoho víry je daleko těžší než ho na víru obrátit. Helmersson tak mezi svými někdejšími ovečkami prožije řadu nečekaných, často i komických situací a sám se postupně dozví nové významné pravdy.

Kniha Legendy a iné krásy ponúka výber z autorových troch poviedkových kníh: Merábina krása, Legendy a Vo vode Tarkavého lista. Či sa odohrávajú v biblickej minulosti alebo v súčasnosti, na ďalekom švédskom severe alebo na predmestí Viedne, spája ich univerzálna perspektíva a hľadanie odpovedí na večné otázky spojené s ľudskou existenciou. Autorovi sa v nich úžasným spôsobom podarilo dosiahnuť rovnováhu medzi učenou špekulatívnosťou a ľudovosťou a aj tie najhlbšie úvahy vie podať spôsobom, aký spája v sebe smrteľnú vážnosť s humorom. Práve v spojení pesimizmu, ironickej mnohovýznamovosti a čierneho humoru sa Torgny Lindgren podľa literárnej kritiky "približuje tradícii filozofujúcich ironikov a absurdistov v duchu Kierkegaarda a Becketta."

Jiskřivý román o fiktivním västerbottenském malíři. Malíř Klingsor trochu připomíná Járu Cimrmana, ačkoliv se na rozdíl od něj věnuje pouze jednomu uměleckému oboru. Jeho život je ovšem stejně podivuhodný. Na stockholmské malířské akademii například maluje stranou ostatních studentů, kteří se dlouho domnívají, že je cosi jako školník nebo vrátný. V Paříži zase pilně obchází všechny výtvarné školy, ale do žádné se neodváží vstoupit – přesto později s oblibou mluví o zásadním vlivu „pařížského období“ na celou svoji tvorbu. V románu o fiktivním malíři Klingsorovi si autor tak trochu dělá legraci sám ze sebe i ze spisovatelů a umělců vůbec. Pomocí pečlivě dávkovaného humoru, ironie a sebeironie se mu daří nevážným způsobem nastolovat smrtelně vážná témata.

A forgery is a copy that is fraudulently passed off as the original. True or false? Lindgren's forger "simply creates freedom. Freedom from certainties and markets and the authorities. What are called forgeries," he says, "are the only true expression of our age." Marklund the picture-framer sinks all his savings into a Madonna by Dardel, the Swedish artist's masterwork. Suddenly the picture makes a duplicate appearance, in the studio of the man with the goatee beard; and the tax authorities confiscate the original; and the sitter's son turns up asserting it is stolen property; and Marklund's ex-girlfriend claims a half-share. Marklund's childhood friend Ingela, meanwhile, has learnt to sing and is taken up by an impresario who launches her career as Paula, Sweden's biggest name in pop. But is she too a forgery - if not in the eyes of her plastic-surgeon lover, then in those of the press who "created" her? Recounting this burlesque adventure of the two young innocents at odds with contemporary values, Torgny Lindgren has once again achieved a perfect tale for our times, ironic, profound, many-layered and utterly enjoyable.