Román o lásce mladého Pařížana k nesťastně provdané ženě z francouzského maloměsta je doprovázen rušnými obrazy společenského života francouzských intelektuálů mezi dvěma světovými válkami. Aurelián s Berenikou se po prvním setkání záhy rozcházejí, každý z nich volí jiný způsob života. Jejich další milostné i společenské vztahy jsou však tímto setkáním trvale ovlivněny. Podruhé se oba milenci sejdou až po osmnácti letech, v předvečer červnové porážky Francie v roce 1940
Die Oberwarter Roma und ihre Siedlungen
Stefan Horvaths drittes Buch ist eine Reise in eine Welt, die für die meisten seiner Leser wohl absolutes Neuland darstellt. Er beschreibt das Leben und die Bewohner der sogenannten zweiten Oberwarter Roma-Siedlung. Ein seltsames Völkchen dort gestrandeter Existenzen, die fast alle durch traumatische Erfahrungen in den NS Konzentrationslagern geprägt sind und die nun in einer Umgebung der ungebrochenen rassistischen Diskriminierung und Ausgrenzung ihr Leben mehr schlecht als recht meistern. Stefan Horvath hat diese Menschen mit diesem Buch vor dem Vergessen bewahrt, hat ihnen ein Denkmal gesetzt, in dem sie ohne Schönfärberei beschrieben werden. Ohne anzuklagen legt Stefan Horvath seine Finger in eine der Wunden der Zweiten Republik, nämlich das große gesellschaftliche Versäumnis, den Opfern des Nationalsozialismus die nötige Unterstützung zu gewähren, damit diese einen würdigen Platz in der Gesellschaft einnehmen können.
Román zachytáva obdobie krízových javov vo francúzskej spoločnosti krátko pred I. svetovou vojnou. Na životnom príbehu stredoškolského profesora Mercadiera autor dokumentuje morálnu skazu mnohých ambicióznych ľudí, ktorý doba zničila. Románový príbeh má mimoriadne široký záber pokiaľ ide o spoločenské prostredie a život v ňom - od aristrokratického cez meštianske až po tzv. parížsku spodinu. Prvé slovenské vydanie.
Georges Duroy je bývalý důstojník, který žije, jak se říká z ruky do huby. Vše se ale začne obracet k lepšímu, když potká svého starého přítele Forestiera, který mu zařídí místo novináře v La vie Francaise. S Georgesovým vzestupem přichází i úspěch u žen, které mu říkají Miláček. Jeho první milenkou, se kterou se několikrát rozejde, je paní de Marelle. Po nějakém čase Forestier umírá a Georges si bere jeho ženu, s ní získává i Forestierovo místo v novinách. Miláčkovi však nestačí ani toto a chce stále víc. Povede se mu svést paní Walterovou, dosud počestnou ženu, která je manželkou ředitele La vie Francais. Brzy jí má ale dost, paní Walterová chce být neustále s ním a mít ho jen pro sebe, a tak ji opouští. Walter příjde k velkým penězům a Miláček přemýšlí nad tím, jak by se mohl dostat do jejich rodiny. Prvně se ale musí zbavit své manželky...
Dobrodružný román, ktorý patrí k základným realistickým dielam v európskej literatúre. Hrdinom je Fabrice, ktorý nemôže žiť slobodne, musí sa celý život pokrytecky prispôsobovať. Chce sa pripojiť k Napoleonovi, zablúdi až k Waterloo, po nešťastnej bitke sa uchýli k svojej tete, vojvodkyniSanseverine do Parmy. Keď zabije soka v láske, je uväznený v parmskej veži. Fabrica skľučuje ovzdušie intríg a strachu, príde o svoju lásku Cléliu. Aby si zachránil život, nájde únik v kláštore... 3. slovenské vydanie.
Texte aus zwei Jahrzehnten
„Solange die Toten mit mir reden, werde ich immer meine Stimme erheben.“ Stefan Horvath, 2016 ausgezeichnet mit dem Theodor-Kramer-Preis für Schreiben im Widerstand und Exil, legt mit „So gewaltig ist nichts wie die Angst“ ein sehr persönliches Buch vor. Themen, die den Autor aus der Oberwarter Roma-Siedlung seit Beginn seines Schreibens unentwegt beschäftigen, finden in dieser Collage von Texten aus zwei Jahrzehnten erzählerische und lyrische Form: mit fiktiven Geschichten verleiht der Nachkomme zweier KZ-Überlebender den Opfern der Konzentrationslager eine Stimme, anschaulich beschreibt er seine Kindheit und sein Heranwachsen in der Roma-Siedlung, er streift Fragen nach Entwicklungen und Veränderungen, die das schreckliche Attentat 1995 zur Folge hatte, und denkt nach über die gegenwärtige Situation der Volksgruppe. Es ist ein Schreiben gegen das Vergessen, aber auch ein Nicht-Vergessen-Können. Die Wunden sind vernarbt, doch nicht verheilt – aktuelle Ereignisse brechen sie auf und es entstehen Texte wie in diesem Buch: berührend und geprägt von stillem Schmerz.
Erzählungen
Stefan Horvath begegnet in „Katzenstreu“ dem Terror des 4. Februar 1995, einem Attentat, bei dem vier Roma aus Oberwart ihr Leben verloren, darunter einer seiner Söhne. In der bildreichen Erzähltradition der Roma findet er einen Weg, die Sprachlosigkeit des Grauens zu überwinden. Er nähert sich dem Trauma in szenischen, mitunter poetischen Sequenzen und schlüpft in mehrere Rollen – die des Täters, des Beobachters, des Opfers. „… Ich war sehr schweigsam, bis mich das junge Romamädchen fragte, warum ich nicht reden wolle. Ich erzählte ihr vom Titel des neuen Buches, erzählte ihr von ‚Katzenstreu' und dass ich nicht wüsste, warum mir gerade dieser Titel eingefallen sei. Das Romamädchen antwortete, dass der Sockel der Bombe von 1995 aus einem Katzenklo gefertigt worden war. Das Mädchen war damals dreizehn Jahre alt gewesen. Dieses Drama hatte mich also acht Jahre später eingeholt, und jetzt wusste ich auch, dass ich meinem Schicksal nicht davon laufen konnte. Und mir war auch klar, dass ich dieses Drama nur in einer für mich außergewöhnlichen Form aufarbeiten konnte, und dass dieses Buch mit dem Titel ‚Katzenstreu' kein normales Buch sein konnte. Daher war meine Überlegung, in verschiedene Rollen zu schlüpfen, um den damaligen Ereignissen möglichst nahe zu kommen …“
Oba romány opisujú vášnivú lásku umelcov k svojmu povolaniu. Román o herečke Juliette Faustinovej (1882), umelkyni, ktorej skromný život sa prelína so životom na scéne, so štúdiom divadelnej roly – najmä Racinovej Faidry – je vlastne zápasom medzi láskou k lordovi Annandalovi a láskou k divadlu. Dielko Bratia Zemganno (1879) je z cirkusového prostredia. Hýri postavami a postavičkami potulných komediantov. Artistov, klaunov, povrazolezkýň a najmä nezabudnuteľnou dvojicou bratov Gianniho a Nella, ktorí sa od potulného života prebíjajú až k najvyššej dokonalosti artistického umenia.
