Síba Shakib Knihy

Příběh vypráví o šíleném životě afgánské ženy od dětství do dospělosti v době války. Její země prochází okupací Rusů, Američanů a boji mezi mudžáhidy, až nakonec přichází Taliban. Celá rodina utíká před válkou a hladem z Afghánistánu do Pákistánu, poté do Iráku a zpět. Hlavní hrdinka, Širín Gol, se provdá za muže, který ji vyhrál v kartách. Porodí osm dětí, z nichž dvě jsou výsledkem znásilnění v uprchlickém táboře. Její manžel se stává závislým na opiu a Širín Gol nese většinu zátěže obživy rodiny, zatímco Taliban ženám povoluje pouze žebrotu. Autorka, íránská dokumentaristka, se v uprchlickém táboře setkala se Šírín Gol, jejíž osud je typický pro afgánské ženy. Šírín Gol vyrostla v chudobě, její život byl určen koránem a tradicemi. Byla vychovávána jako islámská žena, což je pro naši mentalitu těžko pochopitelné. Po vpádu Sovětské armády odešli její otec a bratři do hor a přidali se k odboji. Sestry porušily pravidla a sváděly ruské vojáky. Po vyplenění vesnice uprchly do Kábulu, kde Šírín Gol musí navštěvovat ruskou školu, z níž má strach, ale vzdělání jí dodává sílu čelit nevydařenému manželství, pronásledování a znásilnění.

When the young Afghanistanian girl Samira is born, her father, a commander fighting in the mountainous regions of Afghanistan, decides to raise her as a boy called Samir. The fact that Samir is really a girl is soon forgotton as Samir learns to fight, ride and shoot as well as any boy and when her father is killed she becomes the head of the family. As an adult, she falls in love with the male friend of her youth and is forced to reveal her true identity. In order to marry Bashir, she must relinquish the freedom she is afforded as a man. Samira follows her heart but hates wearing the veil. Eventually, the torment becomes too great and she decides that there must be a third way to live, as a confident woman not confined by the rules of her culture. This is her story.

A história de Shrin-Gol poderia ser também a de muitas afegãs. Uma vida sob o domínio do regime talibã, com um marido viciado em ópio, resistindo a estupros, à prostituição forçada e a uma tentativa de suicídio. Mas, fundamentalmente, é um relato de coragem, generosidade, convivência, amizade, resistência, determinação e amor. Narrada com rara sensibilidade, é a biografia comovente de uma mulher corajosa em busca de uma vida melhor, em que seus filhos possam vislumbrar um futuro distante do terror, do medo e da pobreza.

Ein eindringlicher Roman über die heilende Kraft des Geschichtenerzählens Anoush steht in der Lebensmitte an einem Wendepunkt: Ihre Freundin Anouk, wie sie selbst Tochter eines Iraners und einer Deutschen, mit der sie in Teheran aufwuchs wie mit einer Schwester, hat sich das Leben genommen. Für Anoush bleibt die Zeit stehen. Es ist nicht das erste Mal, dass sie Anouk verliert, doch diesmal ist der Verlust endgültig. Anoush, die viele Jahre zuvor jede Verbindung zu ihren Eltern im Iran gekappt hat, zieht sich in ihr kleines Haus in den italienischen Marken zurück, um all die traumatischen Erinnungen zu verarbeiten und einen vor Langem begonnenen Roman fertigzuschreiben. Die Natur um sie herum tut ihr gut, aber es fällt ihr schwer, sich zu sammeln. Da taucht plötzlich eine geheimnisvolle Frau bei ihr auf, die sagt, sie habe ihr Gedächtnis verloren. Auf Anoush macht sie einen unerklärlich vertrauten Eindruck, weshalb sie sie fortan Anouk nennt. Während die neue Anouk Anoush in ihre Geschichte führt, hilft der entstehende Roman beiden, wieder zu sich selbst zu finden. Und schließlich gelingt es Anoush sich mit ihrer Mutter und der Vergangenheit zu versöhnen.