Miroslav Černý Knihy

Jedním z aktuálních témat, jež na sebe v posledních letech strhávají vysokou míru pozornosti, jsou radikální změny na jazykové mapě světa. Bylo vyčísleno, že z přibližně 6000 jazyků, jimiž se v tuto chvíli na planetě aktivně hovoří, do konce 21. století rovná polovina zanikne. V knize Miroslava Černého se vydáme na vzrušující výpravu napříč naším umlkajícím světem a vyslechneme příběhy pěti mizejících jazyků a kultur, které autor v posledních letech při svých cestách navštívil. Ať už v saharské poušti, cejlonském pralese, australské buši, arktické tundře či v horách západu Ameriky, vypravěč nás nenechá na pochybách, že hlavní bohatství lidstva spočívá v rozmanitosti a tu je třeba chránit.

Lidské jazyky vymírají a společně s nimi mizí fascinující kulturní bohatství nespočtu etnických skupin. Proč a jak? Která jsou jazykově nejrizikovější místa planety? Co nám mohou prozradit jazyky posledních mluvčích? A jakáže budoucnost je nejspíš čeká? Druhé vydání oceňované knihy lingvisty Miroslava Černého přináší svědectví z cest za zanikajícími jazyky a kulturami pěti kontinentů a na všechny tyto otázky se pokouší nalézt odpověď. Zároveň nás vyzývá k boji proti lhostejnosti, s níž se téma jazykové smrti tak často potýká.

"Říká se, že ten, kdo chce opravdu poznat město, které navštíví, měl by zajít na hřbitov. Zd se mu totiž představí galerie lidí, kteří ve městě žili, pracovali a působili. Tato publikace vznikla z potřeby alespoň částečně informovat o osobnostech odpočívajících na hranických hřbitovech a na hřbitově v Drahotuších. Počet osob zde uvedených mohl být, vzhledem k rozsahu knihy, jen oezený. Byly vybrány takové osoby, jejichž život a dílo se vymykají běžným měřítkům, tj. výrazným způsobem se podílely na rozvoji města, popř. celé společnosti."

Kniha se zabývá odkazem středověkých japonských válečníků v současnosti. V širokém kontextu historických a kulturních reálií souvisejících se samurajskou třídou autor komentuje rozmanité stránky tradičního japonského šermu, aby se v hlavní části práce zaměřil na moderní formy umění meče. Hlavní pozornost věnuje bojově orientovanému stylu šermu, který byl vytvořen v roce 1925 v Tojamské vojenské akademii (Tojama rjú battódžucu), a z něj odvozeným školám. Součástí textu jsou i komentáře k testování seků formou přesekávání cílů (tzv. tamešigiri) a další doprovodné poznámky.

Sbírka vyprávění indiánů obývajících náhorní plošiny severozápadu USA a jihu kanadské Britské Kolumbie. Dvacet pět příběhů v pěti kapitolách zaznamenaných podle původních vyprávění indiánských kmenů. Jedná se ucelený soubor mýtů a ledend z amerického severozápadu přeložený do češtiny.

Tato knížka nás zavede do ekvádorské Amazonie a dalších tří zajímavých destinací – Gruzie, Senegalu a Filipín. Společně poputujeme pouští i pralesem, horami a nížinami, cestou necestou. Bude to putování dobrodružné, místy nebezpečné, chvílemi snad i zábavné, v řadě případů naopak truchlivé a smutné. Jazyky, s nimiž se čtenář setká, jsou fascinující. A lidé, kteří jimi hovoří, nám mají hodně co říct, co nabídnout. Mnozí z nich žijí v náročných podmínkách, a přesto jsou jejich životy skutečným žitím, nejen přežíváním, na čemž mají velkou zásluhu i jejich jazyky. Bez nich by nebyla komunikace, efektivní dorozumění a porozumění. Chyběla by pospolitost. Nástroje k šíření znalostí a zkušeností. Způsoby léčení nemocí a sdílení emocí. Nebyla by láska. Život. Bohužel nespočet těchto jazyků tváří v tvář současným změnám eroduje a z různých důvodů přichází o své mluvčí. Výsledkem je jediné: rozpad společenství, nabourání osobní i kolektivní identity, postupný kulturní úpadek. Plíživé zapomínání, až zapomnění. Smrt. Zánik kteréhokoli jazyka je ztráta pro všechny, pro celé lidstvo. Lhostejnost určitě není namístě. I o tom si budeme v této knížce vyprávět.

Biografie Život s indiány tří Amerik je prvním knižním průvodcem po osudu a díle známého českého etnografa, muzeologa, cestovatele a spisovatele Václava Šolce (1919–1995). Představuje klíčové okamžiky jeho života: mladá léta, domácí i zahraniční studia, latinskoamerické a asijské cesty, terénní výzkum mezi indiánskými kmeny Aymarů, Mapučů a Alakalufů, etnografickou práci v Náprstkově muzeu, včetně Šolcova působení v roli ředitele. Zároveň se snaží přiblížit a stručně zhodnotit literární tvorbu Václava Šolce, a to ať už se jedná o práce odborné, populárně-naučné, překladové či o beletrii pro děti a mládež. Životopis vychází u příležitosti 100. výročí narození Václava Šolce

Karavansaraj je označení pro orientální hostince, které se v minulosti vyskytovaly u hlavních obchodních cest, například podél slavné Hedvábné stezky, a sloužily putujícím karavanám k částečnému zotavení. Lidé v nich měli možnost obnovit své fyzické a psychické síly, získat nejnovější informace o situaci v cílových destinacích či zavzpomínat a poslat zprávu domů. Společně zde sdíleli osobní i smyšlené příběhy, z nichž mnohé postupně získaly mytologický náboj a staly se nedílnou součástí vnímání a prožívání poutníků; najednou už nebylo důležité, zda se skutečně staly a jak, ale zda dokázaly působit. Stejnojmenná sbírka Miroslava Černého je podobným zastavením na cestě. Je osobní i všeobjímající zároveň. Autor se v ní nejednou ohlíží zpět do minulosti, které nastavuje nekompromisní zrcadlo, i když si je dobře vědom, že paměť nás obvykle zrazuje a že za skleněnou tabulkou (nebo za obzorem) existují další světy. V nich je hranice mezi skutečností, fantazií a sněním neostrá a čas zde postrádá obvyklých kontur. Jakkoli jsou tato místa v lecčems přitažlivá, nezdá se, že by v nich bylo méně bolesti či více útěchy. Tu, navzdory všem nejistotám, obavám a selháním, Černý nalézá někde jinde. Nikdy ne nadlouho, ale přeci. První vydání. -- zdroj: www.kosmas.cz --

Publikace Poselství prachu přináší antologii vyprávění domorodých kmenů z Velké pánve, tj. etnik tradičně obývajících teritoria dnešních amerických států Utah a Nevada. Jde o v českém jazyce první ucelený a komentovaný soubor severoamerické indiánské slovesnosti, který se věnuje jiné kulturní oblasti než indiánům z Plání. Pozornost zaměřuje především na kmen západních Šošonů, jejichž mytologické a jiné příběhy zasazuje do historického, lingvistického a kulturního kontextu.