Václav Ježek (1923-1995) v roce 1953 zahájil svoji trenérskou činnost u dorostu Tatranu Liberec. Pokračoval v dalších městech Československa a hlavně v Praze, ale i v zahranicí, s mužstvy juniorskými i seniorskými, s ligovými a od roku 1972 s reprezentačním fotbalovým mužstvem. S ním také získal titul mistra Evropy. Ježkovo jméno se spojuje se Spartou, ale v závěru kariéry působil i ve Slávii. A je tu ovšem i skutečnost, že jako fotbalový trnér nemusel předčasně opustit riskantní trenérské křeslo. Nikdy a nikde. Na otázku proč se to podařilo právě jemu, odpovídají i tyto vzpomínky.
V roce 2002 připravilo IC ČKAIT první vydání publikace České technické normy
ve výstavbě. Vydání této publikace, věnované především harmonizaci naší
národní technické normalizace s normalizací evropskou, případně mezinárodní,
si vyžádaly změny v postavení a úloze českých technických norem, evropských a
mezinárodních norem ve výstavbě a potřeba vysvětlit probíhající změny odborné
technické veřejnosti. Toto druhé vydání publikace České technické normy ve
výstavbě obsahuje více než z poloviny nový nebo upravený text a reaguje na
vývoj a změny v technické normalizaci. Od prvního vydání v roce 2002 do roku
2009 významně pokročil proces harmonizace technické normalizace. Byly
zpracovány a do soustavy národních norem převzaty nové evropské normy pro
navrhování stavebních konstrukcí, Eurokódy. Vydávání českých technických norem
bylo k 1. 1. 2009 převedeno na Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a
státní zkušebnictví (ÚNMZ). K zásadním změnám došlo v dostupnosti ČSN, jak po
technické, tak cenové stránce. Změny uskutečněné v roce 2009 lze označit za
nejzávažnější změny od roku 1993 v etapě samostatné české normalizace.
Publikace se zabývá spisovnou výslovností anglického jazyka (tzv. RP) a její
percepcí anglickými a českými mluvčími. Dále zkoumá role, které výslovnostní
model plní v obou prostředích. Úvodní část práce předkládá diachronní i
synchronní teoretický rámec, který vychází z bohaté současné i historické
odborné literatury a analyzuje RP s využitím sociolingvistických pojmů,
především z oblasti jazykové preskripce a standardizace. Praktická část je
tvořena výzkumem, jenž byl proveden pomocí internetové stránky s 18 nahrávkami
a doplňujícím dotazníkem. Tyto nahrávky byly evaluovány 20 anglickými a 20
českými respondenty. Výzkum se zabývá také sociolingvistickými kategoriemi,
které pomáhají vytvářet ideový konstrukt spisovnosti. This work deals with
Received Pronunciation (RP), the prestige accent in England and other parts of
Great Britain. It examines the perception of this accent by English and Czech
respondents. It also analyses the roles RP fulfils in the two environments.
The first part provides both synchronic and diachronic theoretical frame that
is inspired by a wealth of both up-to-date as well as historical literature.
Furthermore, it analyses RP by means of sociolinguistic notions, especially
those related to language prescription and standardisation. The practical part
consists of a survey that has been made by means of a website with 18
recordings and an accompanying questionnaire. The recordings have been
evaluated by 20 Czech and 20 English respondents. The survey also attempts to
establish the sociolinguistic categories most closely linked with the mental
construct of RP.