Snem celých generací kluků bylo alespoň na chvíli žít v přírodě mezi indiány, naučit se rozdělávat oheň, postavit týpí, poslouchat zvuky přírody, stopovat dravou zvěř, či podniknout lov na jeleny. Ani v dnešní době tomu není jinak. Po krátké pauze, kterou přineslo okouzlení počítačovými hrami a moderní technikou, se děti vracejí znovu do přírody a zajímají se, jak v ní přežít. A o tom je příběh dvou chlapců Yana a Sama, kteří se učili žít jako staří indiáni.
Legendární kniha E. T. Setona, s níž vyrůstali současní otcové, se vrací v novém překladu, aby si i dnešní děti mohly prožít naplno svůj klukovský sen.
Snad každý kluk chtěl někdy strávit alespoň dva týdny mezi indiány v pláních Divokého západu, toužil se naučit rozdělávat oheň třecími dřívky, ušít si indiánský oděv, postavit si týpí nebo podniknout lov na jelena. Všechno, o čem sní kluci od okamžiku, kdy se poprvé dozví o životě indiánů, sepsal Seton v příběhu Yana a Sama, „dvou chlapců, kteří se učili žít jako indiáni,“ jenž od roku 1903 stále znovu a znovu uchvacuje nové generace čtenářů.
Zdroj: www.kosmas.cz
Román patří ke klasickým dílům s válečnou tematikou, která si po desetiletí nacházejí další generace nadšených čtenářů. Jones zachycuje svět profesionálních vojáků na Havaji (svazek obsahuje knihy Přeložen, Rota, Ženy, Vojenský kriminál a Blues starejch mazáků) a postihuje období kolem japonského útoku na Pearl Harbor s jeho každodenním cynismem, brutalitou, ale i s romantikou chlapského kamarádství a milostných vztahů. Filmová verze příběhu obletěla v 50. letech svět a posbírala osm oscarových ocenění.
Příběh, umístěný do násilnického prostředí presidentské diktatury ve středoamerické republice Haiti, líčí osudy tří zdánlivě nedotknutelnych cizinců, kteří jsou v tomto prostředí donuceni hrát jiné životní úlohy, než jak vyplývá z jejich přirozenosti. Román slučující vlastnosti napínavé četby s hluboce lidsky vážnou tématikou. Doslov Stanislav Mareš.
Autor nás provází životem George Winterbourna. Popisuje jeho narození, dospívání, život jeho rodičů i předválečné poměry v Anglii. Posledním mezníkem Georgova života je I. světová válka. Obálku s použitím barev. reprodukce obr. Bena Nicholsona a vazbu s kresbou téhož autora navrhl Milan Hegar.
Reedice výboru Blakeovy poezie v překladu Jiřího Valji. William Blake (28. 11. 1757 – 12. 8. 1827). Anglický básník, grafik, výtvarník, filozof, vynálezce. Jedna z nejvýraznějších a nejoriginálnějších osobností romantismu. Revolucionář a kritik uspořádání společnosti. V jeho díle se prolíná tvorba básníka, mystika a vizionáře s tvorbou malíře a především kreslíře a grafika. William Blake byl básník i výtvarník experimentální, jeho práce vyrůstaly z nespokojenosti, filozofický odboj spojoval s hledáním nových výrazových prostředků. Blakeův mytologický systém je nám dnes stejně vzdálený jako mytologie antická, stejně jako ona přestal být skutečností teologickou a stal se faktem uměleckým. Jeho dílo zůstává živé těmi umělecky silnými hodnotami, k nimž jej jeho mystický názor podněcoval: odvahou přemýšlet samostatně o dogmatu, konkrétním a přitom filozofickým básnickým viděním a lidským zaujetím umělce, pro něhož příroda je mrtvá, není-li v ní člověk. Blake ovlivnil i mnohé umělce 20. století. Jeho verš: „Kdyby byly dveře vnímání očištěny, všechno by se člověku zjevilo ve své nekonečné podstatě“ inspiroval Jima Morrisona k pojmenování své skupiny The Doors.
John Steinbeck se na stará kolena rozhodl „prohlédnout si Ameriku“, o které celý život psal ve svých románech. Pořídil si obytný náklaďáček, dal mu donkichotské jméno Rosinanta, vzal s sebou svého „modrého“ pudla Charleyho a vyrazil od Atlantiku k Pacifiku, odtud na jihozápad až do „Dixies“ a zase zpátky do New Yorku. Tato kniha je fascinujícím cestopisem. Vypráví o Spojených státech v době kdy studená válka spěla k vrcholu a kdy americký Jih ještě sto let po občanské válce tonul až po uši v rasismu. Autor nám předkládá mozaiku zážitků, rozhovorů s lidmi, které na svých cestách potkal, i vlastních vzpomínek a reminiscencí na místa a události dávno minulé. V dnešní době je to v podstatě vzácný historický dokument.
Román vypráví příběhy dělnické rodiny v letech 1937 až 1945 .Zároveň je román historii domu, který mění ve vzrušených dobách své pány nejdříve židovského lékárníka tak německého vetřelce a v prvních bezstarostných šťastných chvíli po revoluci kořistníka, který je brzy po zásluze vykázán.
