Josef Pospíšil Knihy

Není smrti. Život je duch a duch nemůže zemřít. Tulák po hvězdách je příběh na pomezí dobrodružného, filosofického a vědeckofantastického žánru, kterou americký spisovatel Jack London napsal v roce 1915. Popisuje v ní život odsouzeného vězně na samotce v kalifornské věznici San Quentin.Vězeň Darell Standing v cele sní a má nejrůznější fantaskní vidiny ze svých minulých životů a cestování v čase i prostoru, což mu pomáhá překonat dlouhou dobu 10 let v izolaci i tvrdé chování strážných Jacka Londona inspiroval skutečný příběh nevinně odsouzeného Eda Morrella, který strávil pět let v samovazbě. Londonovi se podařilo zařídil obnovu procesu a Morrell byl v lednu 1914 z věznice v San Quentinu propuštěn. Na základě jeho vyprávění autor vytvořil skutečnou báseň o svobodě a utrpení bezmocného jedince. V románu pak ostře obžaloval americkou justici a odhalil barbarsky surové metody vězeňských strážných. Aby člověk mohl zapomínat, musí být duševně zdráv. Neustále si pamatovat znamená posedlost, pomatenost mysli. Upravený překlad z roku 1922.

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů". Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané" krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají.

Nedá se ani říci, že jde o vyprávění dobrodružné cesty pana Fogga. Spíše jde o strohý popis událostí tak, jak šly za sebou bez vyjádření sebemenších emocí a jakéhokoliv napětí.

Vzpomínky rudoarmejce Josefa Pospíšila, bývalého legionáře, přímého účastníka občanské války v Rusku v letech 1917-1920. Literární spolupráce Stanislav Šusta, doslov napsal Vlastimil Vávra. 1. vydání.

Děj dosud nepublikované knihy J. Verna zavede čtenáře na dobrodružnou cestu Dunajem. Začíná soutěží v rybolovu, ale mění se v dobrodružný a detektivní příběh. Maďar Iliu Krusche se rozhodl sjet Dunaj od pramene až k Černému moři, lovit ryby a vytvořit tak rekord "Dunajské udice". Na první zastávce mu navrhne jistý pan Jaeger, že jej bude doprovázet jako svědek jeho výkonů. Krusche souhlasí, ale netuší, že se jedná o šéfa speciální policie. Je to počátek "aféry Krusch", připomínající skandál, jenž začátkem tohoto století probíhal ve Francii.

Kniha obsahuje dva psychologicky laděné milostné romány z padesátých let 20. století od populární francouzské autorky. — Oba romány, resp. románové novely (Za měsíc, za rok, 1957; Dobrý den, smutku, 1954) zachycují složité problémy a vnitřní konflikty milostných vztahů hrdinek, náležejících převážně k francouzské intelektuální vrstvě té doby. Komorní příběhy těchto žen líčí autorka v obou prózách s maximální objektivitou, bez sentimentality a falešné citovosti.

Camusův cyklus povídek Exil a království vyšel v r. 1957. Soubor šesti povídek Exil a království vznikal v období autorovy společenské izolace, kterou těžce nesl („klatba“ dosavadního Camusova přítele J.-P. Sartra a ostatních levicových intelektuálů), a osobní krize (opakované pokusy jeho ženy o sebevraždu). Patrně i to přispělo k posunu v jeho tvorbě od próz usilujících o změnu světa k dílům pojímajícím svět kontemplativně a nejednoznačně. Už sám název knihy, který neodkazuje k žádné obsažené povídce, je jistou hádankou. Každá z postav, ať už se jedná o Janinu (Cizoložnice) či Jonáše (Jonáš aneb umělec při práci), se pohybuje mezi těmito dvěma póly, vymezujícími jejich svět: „exilem“, tj. pocitem vyvrženosti a odcizení, a „královstvím“, tj. absolutním, až mystickým splynutím se skutečností. Snad nejpůsobivěji je tato oscilace vyjádřená v povídce Jonáš aneb umělec při práci. Dilema, zda malíř, izolující se od světa, po sobě zanechává na bílém plátně slova, odráží i Camusovo rozpoložení v době vzniku Exilu a království.

Esej Herecký paradox byl napsán v roce 1770. Byly v něm vysloveny myšlenky o divadle a herectví.

Silný psychologický román odhalující řadu emocí, poholoh a zvratů v téměř již dospělém člověku. Francie 19 století. Oktáv, student práv zažije velké zklamání v lásce. Jeho prudkost (ale nejen ta!) ho uvrhne do skepse, cynismu a zhýralství, odkud se jen těžko může dostat, má-li se oddat novému vztahu, která v něm začne klíčit. Tentokrát nejde o městskou dívku, ale o zralou, o mnoho let starší ženu Brigitu, která žije na venkově, na vsi jeho otce. Silně ho očaruje, ale démoni, jimiž je Oktáv rozsápán hrozí, že rozsápou i jejich vztah.