Román, kterým autor podrobil ostré kritice americkou justici a vězeňský systém. Na příběhu universitního profesora odsouzeného k doživotí a později nevinně k smrti, odhaluje krutou nelidskost psychického a fyzického násilí vězeňské mašinérie v San Quentinu a zároveň oslavuje schopnost člověka zachovat si i v nejhrůznějších podmínkách lásku k životu, ke svobodě a spravedlnosti.
Psychologický a společenský román, který zobrazil celou epochu v životě ruské společnosti i osobní tragédii ženy - Anny Kareninové, titulní postavy románu, uštvanou konflikty se světskou dvorní společností...
Nedá se ani říci, že jde o vyprávění dobrodružné cesty pana Fogga. Spíše jde o strohý popis událostí tak, jak šly za sebou bez vyjádření sebemenších emocí a jakéhokoliv napětí.
Vzpomínky rudoarmejce Josefa Pospíšila, bývalého legionáře, přímého účastníka občanské války v Rusku v letech 1917-1920. Literární spolupráce Stanislav Šusta, doslov napsal Vlastimil Vávra. 1. vydání.
Děj dosud nepublikované knihy J. Verna zavede čtenáře na dobrodružnou cestu Dunajem. Začíná soutěží v rybolovu, ale mění se v dobrodružný a detektivní příběh. Maďar Iliu Krusche se rozhodl sjet Dunaj od pramene až k Černému moři, lovit ryby a vytvořit tak rekord "Dunajské udice". Na první zastávce mu navrhne jistý pan Jaeger, že jej bude doprovázet jako svědek jeho výkonů. Krusche souhlasí, ale netuší, že se jedná o šéfa speciální policie. Je to počátek "aféry Krusch", připomínající skandál, jenž začátkem tohoto století probíhal ve Francii.
Kniha obsahuje dva psychologicky laděné milostné romány z padesátých let 20. století od populární francouzské autorky. — Oba romány, resp. románové novely (Za měsíc, za rok, 1957; Dobrý den, smutku, 1954) zachycují složité problémy a vnitřní konflikty milostných vztahů hrdinek, náležejících převážně k francouzské intelektuální vrstvě té doby. Komorní příběhy těchto žen líčí autorka v obou prózách s maximální objektivitou, bez sentimentality a falešné citovosti.
Camusův cyklus povídek Exil a království vyšel v r. 1957. Soubor šesti povídek Exil a království vznikal v období autorovy společenské izolace, kterou těžce nesl („klatba“ dosavadního Camusova přítele J.-P. Sartra a ostatních levicových intelektuálů), a osobní krize (opakované pokusy jeho ženy o sebevraždu). Patrně i to přispělo k posunu v jeho tvorbě od próz usilujících o změnu světa k dílům pojímajícím svět kontemplativně a nejednoznačně. Už sám název knihy, který neodkazuje k žádné obsažené povídce, je jistou hádankou. Každá z postav, ať už se jedná o Janinu (Cizoložnice) či Jonáše (Jonáš aneb umělec při práci), se pohybuje mezi těmito dvěma póly, vymezujícími jejich svět: „exilem“, tj. pocitem vyvrženosti a odcizení, a „královstvím“, tj. absolutním, až mystickým splynutím se skutečností. Snad nejpůsobivěji je tato oscilace vyjádřená v povídce Jonáš aneb umělec při práci. Dilema, zda malíř, izolující se od světa, po sobě zanechává na bílém plátně slova, odráží i Camusovo rozpoložení v době vzniku Exilu a království.
Esej Herecký paradox byl napsán v roce 1770. Byly v něm vysloveny myšlenky o divadle a herectví.
Silný psychologický román odhalující řadu emocí, poholoh a zvratů v téměř již dospělém člověku. Francie 19 století. Oktáv, student práv zažije velké zklamání v lásce. Jeho prudkost (ale nejen ta!) ho uvrhne do skepse, cynismu a zhýralství, odkud se jen těžko může dostat, má-li se oddat novému vztahu, která v něm začne klíčit. Tentokrát nejde o městskou dívku, ale o zralou, o mnoho let starší ženu Brigitu, která žije na venkově, na vsi jeho otce. Silně ho očaruje, ale démoni, jimiž je Oktáv rozsápán hrozí, že rozsápou i jejich vztah.
