Heinz Schilling byl profesorem raně novověkých dějin na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Jeho výzkum se zaměřoval na raně novověkou evropskou historii, včetně náboženství, politiky, migračních studií, zahraniční politiky a sociální a kulturní historie. Jeho práce nabízí hluboký vhled do klíčových aspektů evropského vývoje.
Obsažný esej německého historika nás provází ve třech velkých kapitolách evropskými dějinami a ankonec nastiňuje i budoucí roli států a národů v období rodící se evropské integrace a nezadržitelné renesance nacionalismu. V centru jeho zájmu stojí Francie, Anglie, Německo, Itálie a Španělsko, ale při vytváření dějinného obrazu nepomíjí ani ostatní státy. To vše je podloženo bohatstvím faktů a znalostí, avšak bez poučovacího podtónu.
Reformácia v prvej polovici „dlhého“ 16. storočia predstavuje zlomové obdobie, ktoré ukončilo stredovek a otvorilo dvere formovaniu kresťanských konfesií a novoveku. Heinz Schilling, profesor novovekej histórie, píše s rozhľadom, ktorý osloví široké spektrum čitateľov. Jeho erudícia spája interpretáciu historických udalostí, politický a ekonomický kontext, teologické myšlienky, náboženské motivácie, sociálne otázky a charakteristické umelecké diela do hutného celku. Text je poučný pre každého čitateľa bez ohľadu na akademické pozadie, umožňuje hlbšie pochopenie zásadných historických udalostí na rôznych úrovniach súvislostí. Dejiny reformácie sú nerozlučne späté s osobou Martina Luthera, čo je vyjadrené aj v názve Schillingovej knihy. Schilling varuje pred definovaním Luthera podľa súčasných záujmov a vykresľuje obraz reformátora, ktorý je „neskladný“ a ťažko zaraditeľný do súčasných ideových predpokladov. Jeho obraz Luthera vzpiera politickej manipulácii, hierarchickej moci a odporuje zaužívaným predstavám, pričom zdôrazňuje jeho veľkosť, zásadovosť a osobný charakter.
Das römisch-deutsche Reich, das seit dem hohen Mittelalter als Heiliges Römisches Reich bezeichnet wird, galt bereits im Mittelalter als das Reich schlechthin. Nicht nur durch seine Verbindung mit dem Kaiserreich, sondern auch durch die Rolle, die ihm in der christlichen Weltordnung zugewiesen war, unterschied es sich grundsätzlich von allen anderen abendländischen Reichsbildungen. Mit der Kaiserkrönung Karls des Großen 800 gewann das Abendland ein eigenes, eng mit Rom und dem Papsttum verbundenes Kaisertum und emanzipierte sich damit vom griechisch-orthodox geprägten byzantinischen Kaisertum. Die Wiederherstellung des abendländischen Kaisertums durch Otto des Großen 962 führte zu einer dauerhaften Verknüpfung der römischen Kaiserwürde mit dem deutschen Königtum. Das Werk definiert die Begriffe Reich und Kaisertum unter politischen, rechtlichen, verfassungs- und ideengeschichtlichen Aspekten.
In diesem Buch wird das Zeitalter der Reformation aus einem ungewohnten Blickwinkel betrachtet. Es nimmt die Ereignisse von 1517 als Ausgangspunkt für eine Erkundung der Welt, in der Luther und seine Zeitgenossen lebten. Fremde Länder und Kontinente rücken dabei ins Licht, Machtkonstellationen und Lebensverhältnisse werden besichtigt, wir lernen den Geld- und Warentransfer kennen, die Erfindungen der Gelehrten und die Entdeckungen der Abenteurer. Neben die religiösen Kämpfe tritt der nach wie vor lebendige Glaube an Magie, Hexen und Dämonen. Spannend, kurzweilig und höchst informativ präsentiert Heinz Schilling einen der originellsten Beiträge zum Reformationsjahr.
Essay Volume I
