Stendhal Knihy

Výbor nám představuje velkého francouzského spisovatele jako bystrého a duchaplného literárního kritika, recenzenta a esejistu, bojujícího ve jménu tehdy nového směru — romantismu proti starým uměleckým formám, dále jako začínajícího výtvarníka a autora knihy o italském malířství a konečně jako hudebníka, pěstujícího hudbu od mládí, a autora monografií o hudebních skladatelích. Výbor shrnuje autorovy práce do těchto kapitol: Racine a Shakespeare, Anglická korespondence, Všehochuť o literatuře a o výtvarném umění, Dějiny italského malířství, Život Rossiniho, Život Haydnův, Mozartův a Metastasiův.

"Jestliže nějaký indiskrétní člověk bude číst tento deník, chci ho připravit o radost z posměchu, a proto poznamenávám, že toto má být matematický a neúprosný protokol o tom, jaký jsem, nelichotící ani nepomlouvající, ale prostě a stroze vypovídající o tom, co se podle mého soudu událo. Má za úkol vyléčit mě z mých směšných vlastností, až ho budu znovu číst vroce 1820. Je to psaná část mého důvěrného vědomí, to, co je na něm nejcennějšího. To, co jsem pocítil při zvucích Mozartovy hudby, při četbě Tassa..., to tam není..."

Kniha o životě Henry Brularda je svéživotopisné dílo autorovo. Stendhal (vl. jm. Henry Beyle), zachycuje tu s jiskřivou ironií a vtipem nejen dobu svého dětství, údobí vyspívání, soukromé osudy a milostná dobrodružství, alepopisuje i své významné postavení ve veřejném životě, které zaujímal v pohnuté době napoleonských válek. V tomto díle, které je torzem, ostře analyzuje a soudí především sebe a pak i svou dobu, společnost, její myšlenky, politiku i umění.

Stendhalův nejdelší román s názvem Lucien Leuwen zůstal nedokončen. Rukopis silně autobiografického románu nese na okrajích stran četné autorské poznámky: "Pročistím to později". Nejkrásnější stránky románu jsou inspirovány autorovým vztahem ke skutečné ženě - předobrazem literárnípostavy Bathilde de Chastellerové je Mathilda Dembowská - první začervenání Bathildy, prchavé odevzdání se v hostinci U zeleného lovce.

Duchaplné úvahy velkého francouzského klasika. Kolibří vydání.

Dobrodružný román, ktorý patrí k základným realistickým dielam v európskej literatúre. Hrdinom je Fabrice, ktorý nemôže žiť slobodne, musí sa celý život pokrytecky prispôsobovať. Chce sa pripojiť k Napoleonovi, zablúdi až k Waterloo, po nešťastnej bitke sa uchýli k svojej tete, vojvodkyni Sanseverine do Parmy. Keď zabije soka v láske, je uväznený v parmskej veži. Fabrica skľučuje ovzdušie intríg a strachu, príde o svoju lásku Cléliu. Aby si zachránil život, nájde únik v kláštore... 3. slovenské vydanie.

V tomto románu se Stendhal vyznal ze své lásky k Itálii, v níž se karbonáři, svobodomyslní, stateční, veselí vášnivý hrdinové s renesančními rysy, tajní republikáni a ctitelé francouzské revoluce bojují specificky italským způsobem s nejčernějším italským absolutismem, policejní zvůlí, proti provinciálním despociím malých knížectví, jež byly poslušným nástrojem Svaté aliance, tedy konservování všeho starého před revolucionujícími idejemi francouzské revoluce.

Román, v němž Stendhal červenou barvou symbolizuje revoluci a černou barvou tmářství a despotismus. Syn vekovského dřevaře Julien Sorel chce dosáhnout v životě vynikajícího postavení. Potlačuje v sobě sympatie k Napoleonovi, protože jako jeho obdivovatel by ve stávajících politických poměrech by s nimi nemohl získat kariéru. Ačkoliv opovrhuje náboženstvím, dává se bez přesvědčení na kněžskou dráhu, neboť ta je nezbytným předpokladem ke kariéře, po níž touží. Sorel je pokrytec, který předstírá nebo utajuje city a názory podle toho, jak to vyžaduje jeho vlastní zájem. Svou ctižádost vnáší i do milostného poměru, který mu má pomáhat v kariéře. Postupně miluje dvě ženy, nejprve paní de Rénal, starostovu ženu, později, když pronikne do vysoké pařížské společnosti, Mathildu de la Mole. Sorel je však stále nespokojený, poznává, že ve střízlivé měšťanské době je každý úspěch problematický. Když postřelí paní de Renal a dostane se před soud, odmítá přijmout milost od společnosti, kterou nenávidí, a raději umírá na popravišti jakožto vzbouřený plebejec.