Stendhal Knihy

Výbor nám představuje velkého francouzského spisovatele jako bystrého a duchaplného literárního kritika, recenzenta a esejistu, bojujícího ve jménu tehdy nového směru — romantismu proti starým uměleckým formám, dále jako začínajícího výtvarníka a autora knihy o italském malířství a konečně jako hudebníka, pěstujícího hudbu od mládí, a autora monografií o hudebních skladatelích. Výbor shrnuje autorovy práce do těchto kapitol: Racine a Shakespeare, Anglická korespondence, Všehochuť o literatuře a o výtvarném umění, Dějiny italského malířství, Život Rossiniho, Život Haydnův, Mozartův a Metastasiův.

"Jestliže nějaký indiskrétní člověk bude číst tento deník, chci ho připravit o radost z posměchu, a proto poznamenávám, že toto má být matematický a neúprosný protokol o tom, jaký jsem, nelichotící ani nepomlouvající, ale prostě a stroze vypovídající o tom, co se podle mého soudu událo. Má za úkol vyléčit mě z mých směšných vlastností, až ho budu znovu číst vroce 1820. Je to psaná část mého důvěrného vědomí, to, co je na něm nejcennějšího. To, co jsem pocítil při zvucích Mozartovy hudby, při četbě Tassa..., to tam není..."

Kniha o životě Henry Brularda je svéživotopisné dílo autorovo. Stendhal (vl. jm. Henry Beyle), zachycuje tu s jiskřivou ironií a vtipem nejen dobu svého dětství, údobí vyspívání, soukromé osudy a milostná dobrodružství, alepopisuje i své významné postavení ve veřejném životě, které zaujímal v pohnuté době napoleonských válek. V tomto díle, které je torzem, ostře analyzuje a soudí především sebe a pak i svou dobu, společnost, její myšlenky, politiku i umění.

Román, v němž Stendhal červenou barvou symbolizuje revoluci a černou barvou tmářství a despotismus. Syn vekovského dřevaře Julien Sorel chce dosáhnout v životě vynikajícího postavení. Potlačuje v sobě sympatie k Napoleonovi, protože jako jeho obdivovatel by ve stávajících politických poměrech by s nimi nemohl získat kariéru. Ačkoliv opovrhuje náboženstvím, dává se bez přesvědčení na kněžskou dráhu, neboť ta je nezbytným předpokladem ke kariéře, po níž touží. Sorel je pokrytec, který předstírá nebo utajuje city a názory podle toho, jak to vyžaduje jeho vlastní zájem. Svou ctižádost vnáší i do milostného poměru, který mu má pomáhat v kariéře. Postupně miluje dvě ženy, nejprve paní de Rénal, starostovu ženu, později, když pronikne do vysoké pařížské společnosti, Mathildu de la Mole. Sorel je však stále nespokojený, poznává, že ve střízlivé měšťanské době je každý úspěch problematický. Když postřelí paní de Renal a dostane se před soud, odmítá přijmout milost od společnosti, kterou nenávidí, a raději umírá na popravišti jakožto vzbouřený plebejec.

Stendhalův nejdelší román s názvem Lucien Leuwen zůstal nedokončen. Rukopis silně autobiografického románu nese na okrajích stran četné autorské poznámky: "Pročistím to později". Nejkrásnější stránky románu jsou inspirovány autorovým vztahem ke skutečné ženě - předobrazem literárnípostavy Bathilde de Chastellerové je Mathilda Dembowská - první začervenání Bathildy, prchavé odevzdání se v hostinci U zeleného lovce...

Duchaplné úvahy velkého francouzského klasika. Kolibří vydání.

Román francouzského romanopisce, známý u nás pod názvem Kartouza parmská, zachycuje příběh mladého šlechtického napoleonského nadšence, který se účastnil bitvy u Waterloo a dále se pak snaží žít na parmském dvoře, v politicky dusném ovzduší, jež nepřeje svobodomyslným názorům a v němž bují intriky a patolízalství. Hrdina, který hledá východisko z tohoto krizového prostředí v ctižádosti, aktivitě a lásce, se však záhy dostává do konfliktu s vládnoucí společností, je uvězněn a nakonec hledá záchranu v odchodu do prostředí kartuziánského kláštera...

Román líčí dobrodružný a milostný život romantického hrdiny italské společnosti po roce 1815. Hrdina, jako druhorozený syn šlechtické rodiny určený pro kněžskou dráhu, je rozmazlován svou matkou i tetami a do života vstupuje lehkomyslně, plný ideálů. Po návratu z napoleonských válek se vrací do Itálie, kde jsou jeho milostné dobrodružství příčinou, že je uvržen do vězení v Parmě, kde se zamiluje do půvabné žalářníkovy dcery.

Stendhalův nejdelší román s názvem Lucien Leuwen zůstal nedokončen. Rukopis silně autobiografického románu nese na okrajích stran četné autorské poznámky: "Pročistím to později". Nejkrásnější stránky románu jsou inspirovány autorovým vztahem ke skutečné ženě - předobrazem literárnípostavy Bathilde de Chastellerové je Mathilda Dembowská - první začervenání Bathildy, prchavé odevzdání se v hostinci U zeleného lovce. . .

Stendhalův nejdelší román s názvem Lucien Leuwen zůstal nedokončen. Rukopis silně autobiografického románu nese na okrajích stran četné autorské poznámky: "Pročistím to později". Nejkrásnější stránky románu jsou inspirovány autorovým vztahem ke skutečné ženě - předobrazem literárnípostavy Bathilde de Chastellerové je Mathilda Dembowská - první začervenání Bathildy, prchavé odevzdání se v hostinci U zeleného lovce. . .

Dvě memoárové práce francouzského klasika se vzpomínkami na dětství, studie, vojenskou kariéru v Napoleonově armádě, na cesty a život v Paříži. Stendhal zde odhaluje své názory, revoluční protesty proti maloměšťáctví, líčí prostředí i společnost a portrétuje slavné osobnosti literárního života ve Francii ve 20. letech minulého století.

Obsáhlý výbor ze Stendhalova díla, které spolu s dílem Balzacovým je nejpřednějším projevem francouzského realismu za kapitalistické období, přináší v 1. svazku dvě práce; první z nich je v podstatných partiích založena na autobiografických prvcích, druhá pak je čistou autobiografií. Román "Červená a černá" (tj. barva napoleonské uniformy a barva kněžské sutany) je příběhem tesařského synka Juliána Sorela, který ve své potřebě vyšplhat se výše, ve své ctižádosti, přejímá od společnosti doby Restaurace metody cílevědomé přetvářky - ovšem marně; jeho rozlet, podporovaný láskou dvou žen, končí pod guillotinou. "Život Henry Brularda" je S. svéživotopis doby mladosti, psaný až r. 1835-36. Autor, usilující o absolutní upřímnost, nijak nepřikrašluje temné stránky svého charakteru ani své vnitřní rozpory a ve své přesnosti (ačkoliv to píše po nějakých 35-40 letech, ve své padesátce) doplňuje text vlastními kresbami a náčrty.

Obsáhlý výbor ze Stendhalova díla, které spolu s dílem Balzacovým je nejpřednějším projevem francouzského realismu za kapitalistické období, přináší v 1. svazku dvě práce; první z nich je v podstatných partiích založena na autobiografických prvcích, druhá pak je čistou autobiografií. Román "Červená a černá" (tj. barva napoleonské uniformy a barva kněžské sutany) je příběhem tesařského synka Juliána Sorela, který ve své potřebě vyšplhat se výše, ve své ctižádosti, přejímá od společnosti doby Restaurace metody cílevědomé přetvářky - ovšem marně; jeho rozlet, podporovaný láskou dvou žen, končí pod guillotinou. "Život Henry Brularda" je S. svéživotopis doby mladosti, psaný až r. 1835-36. Autor, usilující o absolutní upřímnost, nijak nepřikrašluje temné stránky svého charakteru ani své vnitřní rozpory a ve své přesnosti (ačkoliv to píše po nějakých 35-40 letech, ve své padesátce) doplňuje text vlastními kresbami a náčrty.

Kromě stati o charakteru průmyslníků ("O novém spiknutí proti průmyslníkům") a dvou črt: "O Anglii" a "Lord Byron v Italii" je v tomto 2. svazku vybraných děl velkého realisty pozoruhodný román "Lucien Leuwen", zřejmě opět s prvky autobiografickými. Je to práce nedokončená (chybí 3. část),která svým podtitulem "Rudá a bílá" (tj. barva revoluce a barva legitimistické reakce) je myšlena jako pendant k "Červené a černé" téhož autora. Hrdina L.L. je mladý muž a má o životě ideály, jež nemůže uskutečnit. Jako voják a jako tajemník ministra vnitra vidí, jaká je Francie za kapitalismu, který je největší překážkou hrdinovým ideálům, jaké jsou provokace tamní vlády, jaké její volební podvody a jak ve Francii vládou skutečnou je finanční klika.

Kniha umožňuje čtenáři zajímavý pohled na tvůrčí vývoj a růst uměleckého mistrovství vynikajícího spisovatele, neboť obsahuje jeho první román (Armance) a zlomek nedokončeného románu posledního (Lamiela). Mistrný zpodobitel lidských vášní a jejich konfliktů činí i tady osou děje složité a nevšední citové vztahy ženy a muže a hlavními hrdinkami ženy vášnivé a hrdé.

Autorův slavný román vypráví příběh mladého šlechtice Fabrizzia pocházejícího ze slavné rodiny del Dongů. Příběh je silně poznamenán sílícím romantismem a obdobím Napoleonských válek. Mladý Fabrizzio se rozhodne prchnout do Francie a bojovat za Napoleona, zde je však považován za zvěda a je zatčen, lstí se dostane z vězení, ale z dopisu od tety se dozvídá, že jej doma udal vlastní otec s bratrem jako špióna, a stává se štvancem ve vlastní zemi. Kartouza parmská byla autorův poslední dokončený velký román (La Chartreuse de Parme, 1839). Stendhal zemřel při jedné z častých návštěv Paříže v roce 1842. Stendhal ve svém díle stojí na rozcestí romantismu a realismu. Základním motivem všech jeho knih je hledání lásky. Hledá krásné okamžiky štěstí a osobního uplatnění. Jeho hrdinové se marně brání společenským normám - než pochopí, že je to zbytečné, prohrávají. Podléhají společnosti, opouští ideály a začínají se také přetvářet, aby si jich okolí vážilo.

Autorův slavný román vypráví příběh mladého šlechtice Fabrizzia pocházejícího ze slavné rodiny del Dongů. Příběh je silně poznamenán sílícím romantismem a obdobím Napoleonských válek. Mladý Fabrizzio se rozhodne prchnout do Francie a bojovat za Napoleona, zde je však považován za zvěda a je zatčen, lstí se dostane z vězení, ale z dopisu od tety se dozvídá, že jej doma udal vlastní otec s bratrem jako špióna, a stává se štvancem ve vlastní zemi. Kartouza parmská byla autorův poslední dokončený velký román (La Chartreuse de Parme, 1839). Stendhal zemřel při jedné z častých návštěv Paříže v roce 1842. Stendhal ve svém díle stojí na rozcestí romantismu a realismu. Základním motivem všech jeho knih je hledání lásky. Hledá krásné okamžiky štěstí a osobního uplatnění. Jeho hrdinové se marně brání společenským normám - než pochopí, že je to zbytečné, prohrávají. Podléhají společnosti, opouští ideály a začínají se také přetvářet, aby si jich okolí vážilo.

Kniha byla jedna ze dvou esejů, které autor věnoval Napoleonovi. Byla napsána v letech 1817-1818, ale vydána byla až dlouho po Stenhalově smrti v r. 1875.

Duchaplné a vtipné vyprávění o Itálii, Stendhal ji měl zvláště rád a z mozaikovitých, deníkovou formou psaných črt, příběhů a anekdot, v nichž kromě vlastních užil i zážitků a myšlenek jiných, složil podnes zajímající obraz vnější podoby, architektury, uměleckých památek, mravů, života a pestré společnosti řady italských měst, Neapole, Milána, Florencie a především Říma.

Svazek přináší podrobně komentovaný výbor ze Stendhalovy rozsáhlé, víc než půldruhého tisíce dochovaných dopisů obsahující korespondence. Jsou adresovány mužům i ženám a jsou spisovatelem samým napsaným průvodcem jeho lidskými osudy a literární kariérou, zachycují dobu a věrně zobrazují autorovu osobnost lidskou i uměleckou.

Výbor z kritických statí proslulého francouzského realisty o příčinách smíchu, o literárních zjevech jeho doby, o boji klasicismu s romantismem, o výtvarném umění, divadle, francouzské společnosti aj.

Kritický rozbor Stendhalova románu "Kartuziánský klášter v Parmě", jejž uveřejnil Honoré de Balzac r. 1840, kdy ještě byl Stendhal málo známým spisovatelem. Na celkem pochvalný rozbor odpověděl Stendhal Balzacovi dopisem, v němž mu vysvětluje svůj pracovní postup, hlavně otázku formy. Stejně jako Balzac se stal Stendhal kritikem své doby, odkrývaje rozpory společenského řádu měšťácké třídy, i když jeho hrdinové ještě nedovedou najít východisko ze svízelné situace zaviněné prostředím zbohatlých francouzských měšťáků v době ponapoleonské restaurace.

Stendhalovi, který ve svých velkých románech dovedl vypodobniti dobu v jejím společenském vývoji a s jejími společenskými rozpory, velikou láskou byla Itálie. V jejích kronikách a soud. aktech nalezl i náměty ke 3 příběhům z doby renesanční: Abatyše kláštera v Castru (vášnivá láska, věrnost a mrav. tvrdost ženy, jež se probodne, když se prohřešila na svém milenci), Cenciové (despotismus panujícího Francesca a jeho zavraždění ženami rodu), Vittoria Accoramboniová, vévodkyně z Bracciana (uplatňování bezohledné vůle velmožů, obětování těch slabších a zvl. žen). - I v těchto povídkách je plný, nefalšovaně skuteč. život jako v románech - podle Vinogradova ponořuje Stendhal ty kronikářsko-soudní náměty do roztoku, nasyceného fantasií, a ony pak mohou zaplanout leskem a změnit se v živé obrazy.

Kritický rozbor Stendhalova románu "Kartuziánský klášter v Parmě", jejž uveřejnil Honoré de Balzac r. 1840, kdy ještě byl Stendhal málo známým spisovatelem. Na celkem pochvalný rozbor odpověděl Stendhal Balzacovi dopisem, v němž mu vysvětluje svůj pracovní postup, hlavně otázku formy. Stejně jako Balzac se stal Stendhal kritikem své doby, odkrývaje rozpory společenského řádu měšťácké třídy, i když jeho hrdinové ještě nedovedou najít východisko ze svízelné situace zaviněné prostředím zbohatlých francouzských měšťáků v době ponapoleonské restaurace.

Malé prózy čerpající námětově z příběhů zapsaných starými italskými kronikáři ze 16. a 17. století, plné dramatických tragických osudů lidí, kteří nebyli poutáni konvencemi a jejichž život se řídil velkými vášněmi a city. Pracemi proniká odvážný a nesmlouvavý autorův kritický postoj ke společnosti v čele s církevní hierarchií.

Edition diplomatique du manuscrit de la Bibliotheque de Grenoble.

The author was only seventeen when he first rode south across the Alps in the wake of Napoleon's armies, and he continued to travel and to live in Italy until a few months before his death. It was the life of the country which fascinated him, its spirit, the inner workings of its heart and mind. This title presents a picture of Italy.

A masterpiece of nineteenth-century literature in a fresh translation that fully captures the language, psychology, and social reach of Stendhal's original Fueled with a combustible mix of ambition, naivete, and Napoleonic ideals, Julien Sorel sets his sights on the heights of French society. But for the son of a provincial carpenter in post-Napoleonic France, the prospects for advancement are vanishingly narrow, the chances for glory rarer yet. After securing a toehold as a tutor to a wealthy family, Julien proceeds through a series of misadventures, illicit affairs, and lucky reversals to breach the ranks of French aristocracy--only to be undone by treasonous schemes, cynical romantic calculations, and an unexpectedly genuine and ultimately disastrous passion. Shocking at the time of its original publication, startling in its relevance today, Stendhal's masterpiece is a scorching social satire, a remarkably detailed portrait of a fraught moment in history and, as perhaps the first psychological novel, a brilliant precursor to modern literature at once comical and tragic, cerebral and passionate. This new translation faithfully reproduces the nimble wit, emotional depth, and social acuity of Stendhal's text. Distinguished translator Raymond N. MacKenzie includes an extensive introduction to Stendhal's world and time, as well as copious annotations that explain allusions and terms for the modern reader.

Stendhal believed love comes in different forms, from passion and lust to vanity, the love of possessive desire. In this collection he muses on falling in love, how to cope with jealousy and whether infatuation can ever be overcome - and provides a selection of maxims giving advice for lovers. United by the theme of love, the writings in the Great Loves series span over two thousand years and vastly different worlds. Readers will be introduced to love's endlessly fascinating possibilities and extremities: romantic love, platonic love, erotic love, gay love, virginal love, adulterous love, parental love, filial love, nostalgic love, unrequited love, illicit love, not to mention lost love, twisted and obsessional love . . . . .

The book is a reproduction of an original historical work, specifically designed in large print to enhance accessibility for readers with impaired vision. Published by Megali, a house dedicated to making historical texts more readable, this edition aims to preserve the content while ensuring it is accessible to a wider audience.

This work is a reproduction of a historical text, published by Megali, a company dedicated to making literature accessible for individuals with impaired vision through large print editions. The focus on accessibility highlights the importance of preserving and sharing historical works while ensuring they can be enjoyed by a wider audience.

The Charterhouse of Parma (1839) is a compelling novel of passion and daring, of prisons and heroic escape, of political chicanery and sublime personal courage. Set at the beginning of the nineteenth century, amidst the golden landscapes of northern Italy, it traces the joyous but ill-starred amorous exploits of a handsome young aristocrat called Fabrice del Dongo, and of his incomparable aunt Gina, her suitor Prime Minister Mosca, and Clelia, a heroine of ethereal beauty and earthly passion. The great achievement of The Charterhouse of Parma is to conjure up the excitement and romance of youth while never losing sight of the harsh realities which beset the pursuit of happiness, nor the humour and patient irony with which these must be viewed. This new translation captures Stendhal's narrative verve, while the Introduction explores the novel's reception and the reasons for its enduring popularity and power.

Romans et nouvelles. 2 / Stendhal; [établissement du texte et préface par Henri Martineau]Date de l'édition 1928Le présent ouvrage s'inscrit dans une politique de conservation patrimoniale des ouvrages de la littérature Française mise en place avec la BNF.HACHETTE LIVRE et la BNF proposent ainsi un catalogue de titres indisponibles, la BNF ayant numérisé ces oeuvres et HACHETTE LIVRE les imprimant à la demande.Certains de ces ouvrages reflètent des courants de pensée caractéristiques de leur époque, mais qui seraient aujourd'hui jugés condamnables.Ils n'en appartiennent pas moins à l'histoire des idées en France et sont susceptibles de présenter un intérêt scientifique ou historique.Le sens de notre démarche éditoriale consiste ainsi à permettre l'accès à ces oeuvres sans pour autant que nous en cautionnions en aucune façon le contenu.Pour plus d'informations, rendez-vous sur www.hachettebnf.fr

" Je pourrais faire un ouvrage qui ne plairait qu'à moi et qui serait reconnu beau en 2000 " (31 décembre 1804) : le voici, cet ouvrage, plus lent que les romans à s'installer dans l'amitié des lecteurs, que désarçonnent une liberté de ton, une désinvolture dans l'enchaînement des idées, un solipsisme des sensations peut-être uniques dans l'histoire de la littérature. Il s'agit, pour Stendhal, de se saisir dans l'émotion actuelle, dans l'instant, sans recul, sans distance, sans recomposition et dans l'immédiateté absolue du fugace, du mouvant. Pari fou, si l'on songe que l'acte d'écrire suppose justement du recul par rapport à ce qu'on a vécu, de la distance, du refroidissement de l'émotion. Dès qu'on fixe sur le papier un moment de sa vie, on en perd la fraîcheur, on en égare la sincérité, on le trahit. Le 4 mars 1818 Stendhal note : Je crois que pour être grand dans quelque genre que ce soit il faut être soi-même. Les livres immortels ont été faits en pensant fort peu au style ".

O láske (kniha prvá) - O láske (kniha druhá) - Racine a Shakespeare - Haydnov život

KLAPPENTEXT Die Geschichte einer unsterblichen Liebe vor dem Hintergrund des Terrors, der in Spanien nach dem Sieg über Napoleon und seine Anhänger zahlreiche Opfer forderte. In der Person des grausamen Polizeidirektors von Granada droht den Liebenden tödliche Gefahr, als sie sich ausgerechnet im Haus dieses Eifersüchtigen wiedersehen. Werden sie sein kriminalistisch geschultes Mißtrauen überlisten und ihr Leben retten können? Es sieht ganz danach aus ... Zu welchen Verwicklungen große Leidenschaften führen können, zeigt auch der »Liebestrank«, eine Sündenbeichte unter ungewöhnlichen Umständen. Der 1783 geborene Stendhal, der eigentlich Henri Beyle hieß, wählte seinen Dichternamen nach der deutschen Stadt Stendal. Er hat Napoleon auf seinen Kriegszügen in verschiedene Länder begleitet, darunter auch nach Deutschland. Danach war er französischer Konsul in Italien. Die Weltliteratur verdankt ihm die Meisterwerke »Rot und Schwarz(1830) und »Die Kartause von Parma- (1839). Er starb 1842 in Paris.

Mit einem Nachtrag aus dem Nachlass des Autors und einer Anmerkung von Franz Blei.

Pour sauver son amant, la belle Inès doit épouser le directeur de la police de Grenade, un homme aussi cruel que laid. Mais quand son amoureux revient... A Bordeaux, la superbe inconnue qui tombe un soir dans les bras du lieutenant Liévin est, elle, complètement folle d'un acrobate, vulgaire, menteur et voleur... Quant à la fière et noble Mina de Vanghel, romanesque à l'extrême, elle n'hésite pas à se faire embaucher comme servante pour séduire le seul homme qui lui imspirât jamais de passion... Il n'est de pire stratège, dit-on, que la femme amoureuse. Ou de pire fanatique. Déguisements, tromperies, machinations, assassinats... Tout lui est bon pourvu que son coeur brûle. Et s'il brûle... c'est son âme, sa raison tout entière qui s'embrasent...

Stendhals Helden in den vorliegenden sechs Erzählungen sind Abenteurer, Briganti und Condottieri zur Zeit der italienischen Renaissance, die für Stendhal die Zeit des natürlichen, freien und leidenschaftlichen Menschen war. Die Sitten sind wild, und ­ unvorstellbar für das spätere Ehrgefühl ­ die Frauen bekennen sich zu ihren Leidenschaften.

Dieses Werk ist Teil der Buchreihe TREDITION CLASSICS. Der Verlag tredition aus Hamburg veröffentlicht in der Buchreihe TREDITION CLASSICS Werke aus mehr als zwei Jahrtausenden. Diese waren zu einem Großteil vergriffen oder nur noch antiquarisch erhältlich. Mit der Buchreihe TREDITION CLASSICS verfolgt tredition das Ziel, tausende Klassiker der Weltliteratur verschiedener Sprachen wieder als gedruckte Bücher zu verlegen - und das weltweit! Die Buchreihe dient zur Bewahrung der Literatur und Förderung der Kultur. Sie trägt so dazu bei, dass viele tausend Werke nicht in Vergessenheit geraten.

Con uno scritto di Giuseppe Tomasi di Lampedusa. La bruciante e tragica ascesa di Julien Sorel, giovane avventuroso, romantico e calcolatore, nella Francia della Restaurazione. Il protagonista del più celebre romanzo dello scrittore francese sfida se stesso e la società che vorrebbe conquistare: i suoi amori travolgenti e la sua arida sete di dominio, che di volta in volta gli consentono di affermarsi e lo portano alla distruzione, sono i segni distintivi di una letteratura che è riuscita a misurarsi con le più profonde e misteriose contraddizioni del cuore umano.

Это трагическая история жизненного пути Жюльена Сореля, мечтающего о славе Наполеона. Делая карьеру, Жюльен следовал своему холодному, расчетливому уму, но в глубине души всегда был в бесконечном споре с самим собой

La bruciante e tragica ascesa di Julien Sorel, giovane avventuroso, romantico e calcolatore, nella Francia della Restaurazione. Il protagonista del più celebre romanzo dello scrittore francese sfida se stesso e la società che vorrebbe conquistare: i suoi amori travolgenti e la sua arida sete di dominio, che di volta in volta gli consentono di affermarsi e lo portano alla distruzione, sono i segni distintivi di una letteratura che è riuscita a misurarsi con le più profonde e misteriose contraddizioni del cuore umano.

- Eh bien ! puisque votre lâcheté le veut, moi-même je tuerai mon père...Animés par ce peu de paroles fulminantes, et craignant quelque diminution dans le prix convenu, les assassins rentrèrent résolument dans la chambre, et furent suivis par les femmes. L'un d'eux avait un grand clou qu'il posa verticalement sur l'œil du vieillard endormi ; l'autre, qui avait un marteau, lui fit entrer ce clou dans la tête. On fit entrer de même un autre grand clou dans la gorge, de façon que cette pauvre âme, chargée de tant de péchés récents, fût enlevée par les diables ; le corps se débattit, mais en vain.

Dobrodružný román, ktorý patrí k základným realistickým dielam v európskej literatúre. Hrdinom je Fabrice, ktorý nemôže žiť slobodne, musí sa celý život pokrytecky prispôsobovať. Chce sa pripojiť k Napoleonovi, zablúdi až k Waterloo, po nešťastnej bitke sa uchýli k svojej tete, vojvodkyniSanseverine do Parmy. Keď zabije soka v láske, je uväznený v parmskej veži. Fabrica skľučuje ovzdušie intríg a strachu, príde o svoju lásku Cléliu. Aby si zachránil život, nájde únik v kláštore... 3. slovenské vydanie.

Stendhal definì questa sua breve opera Una favola. Vi aveva espresso l'ammirazione profonda per una Spagna della fantasia intrisa d'onore e eroismo, senso del cavalleresco e sentimenti elevati, che aveva in cuore sin dall'infanzia.

«- Je vous parlerai comme à moi-même, dit Octave avec impétuosité. Il y a des moments où je suis beaucoup plus heureux, car enfin j'ai la certitude que rien au monde ne pourra me séparer de vous ; mais, ajouta-t-il... et il tomba dans un de ces moments de silence sombre qui faisaient le désespoir d'Armance...- Mais quoi, cher ami ? lui dit-elle, dites-moi tout ; ce mais affreux va me rendre cent fois plus malheureuse que tout ce que vous pourriez ajouter.- Eh bien ! dit Octave... vous saurez tout... Ai-je besoin de vous jurer que je vous aime uniquement au monde, comme jamais je n'ai aimé, comme jamais je n'aimerai ? Mais j'ai un secret affreux que jamais je n'ai confié à personne, ce secret va vous expliquer mes fatales bizarreries.»

Ernestina ou as 7 Fases do Amor" é uma curta novela, publicada como suplemento a "Sobre o Amor". Texto que surge aparentemente como uma ilustração ficcional das teses de Stendhal sobre os afectos e as paixões.

Quelle meilleure manière de commencer l'année qu'en compagnie des plus grands auteurs ? Que ce soit dans un appartement moscovite avec Ludmila Oulitskaïa, dans le décor d'une ville de Flandre avec Georges Simenon ou dans un club parisien avec Louis Aragon, le Nouvel An promet d'être inoubliable. Dans la nuit, Aurélien aperçoit le pâle rayonnement des chiffres de sa montre, minuit... Il y a une sorte de joie noire qui enveloppe les êtres perdus, séparés de ne plus voir, une bousculade qui se cherche, des cris, des rires, la voix vénitienne du gros Lulli en anglais : "Happy new year ! Happy new year !".

L'amore che Stendhal volle costruire come una sorta di trattato ideologico, presenta una duplice natura. Da una parte vi è l'intento, illumistico, di giungere a una sistemazione dottrinaria del sentimento che più di ogni altro concorre alla felicità umana, dall'altra l'autore, vinto dal suo vivacissimo temperamento, non riesce ad evitare di trasporvi i recenti ricordi di innamorato infelice. Lo spunto per il libro gli viene infatti dalla sfortunata passione vissuta a Milano e dall'amore non corrisposto per la bella Matilde Dembowski Viscontini, moglie di un generale napoleonico e già legata, in passato, a Ugo Foscolo. Nell'opera lo scrittore francese studia la nascita del'amore, ne esamina i caratteri positivi e negativi, le connotazioni nazionali e l'influenza delle relazioni sociali ma, in questo schema apparentemente scientifico, Stendhal porta la sua esperienza diretta di uomo e, mettendo al bando ogni ipocrisia, assurge in breve al ruolo di sensibile protagonista.