Breon Mitchell Knihy

Na svém románu Proces začal Kafka pracovat již v roce 1914, prvního vydání se však toto dílo dočkalo až po autorově smrti, roku 1925. Zavádí nás do fantomatického, a přesto přesně viděného světa - do světa, v němž věci odporují logice všedního života a podléhají zákonitostem tíživého snu. V den svých třicátých narozenin se prokurista velké banky Josef K. probudí a ke svému překvapení zjistí, že dva neznámí muži vnikli do jeho bytu, aby jej zatkli, protože je obžalován pro neznámé provinění před záhadným soudem. Začíná rok trvající proces, v němž se průměrný úředníček musí utkat s neviditelným mocenským aparátem, s dusivou byrokracií, z níž pozná jen nejspodnější příčky, s přezíravostí okolí...To vše v něm vzbudí sic enejasný, ale nutkavý pocit vlastní viny. Kdo jej soudí a proč? ptá se čtenář společně s protagonistou románu, a přesto - anebo snad právě proto -že tato otázka zůstává až do poslední stránky bez odpovědi, je Kafkův Proces jedním z nejvýznamnějších literáráních obrazů odrážejících atmosféru pohnutého dvacátého století.

Úspěšný román německého, v Gdaňsku narozeného prozaika, básníka a dramatika. Životní historie třicetiletého muže trpasličího vzrůstu s hrbem a nadměrně velkou hlavou, jakéhosi filozofujícího blázna, který jako chovanec psychiatrické léčebny bubnuje na plechový bubínek, někdejší svou hračku, a takto si vyvolává vzpomínky na svůj dřívější život. Autor pohledem tohoto skřeta (který je např. přesvědčen, že muž normální výšky trpí vedle něho komplexem velikosti) podává krvavou grotesku dnešního světa a zejména pak karikující obraz německé historie posledních desetiletí. Kritika označuje dílo za největší román poslední doby.

Poslední kniha Güntera Grasse, vydaná několik měsíců po jeho smrti, je důstojným rozloučením se světem, literaturou a životem. Nejde o literární testament s moudrostmi pro potomstvo ani o bilanci zisků a ztrát, ale o výpověď o prožívané přítomnosti v závěrečné fázi života. Autor, ačkoliv čelí deficitům stáří, plně vnímá svět kolem sebe, zvlášť drobnosti, které nyní nesou přídomek „poslední“. Kniha se skládá z desítek krátkých textů, prozaických i básnických, které kombinují osobní, literární a politické náměty, včetně postavy „mámy“ Merkelové. Při pozorném čtení se objevuje rafinovaně propojená motivická síť a celostní kompozice. Loučení není sentimentální, ale spojuje elegičnost s humorem a sebeironií, a to i v konfrontaci s nevyhnutelnou konečností. Součástí knihy jsou autorovy grafiky, které úzce souvisejí s texty a dokazují, že slovesný a výtvarný projev byly pro Grasse rovnomocné složky jeho umělecké osobnosti.

Groteskní příběh o nových aktivitách antických bohů v současném světě, který by si mohl s boží pomocí uloupit zpět ztracené štěstí. Současný německý spisovatel, výborný vypravěč, se zamýšlí nad dnešním stavem světa, nad dichotomií technologického kapitalismu a rozpustilé anarchie, pokroku a tradice, chaosu a řádu.