Gudbergur Bergsson Pořadí knih
16. říjen 1932 – 4. září 2023
Guðbergur Bergsson je jedním z nejplodnějších islandských autorů, jehož díla se vyznačují rozmanitostí žánrů a hloubkou vhledu do lidské existence. Jeho próza, často inspirovaná dlouhodobým pobytem ve Španělsku, zkoumá složitost mezilidských vztahů a společenských témat s vytříbeným stylem. Jako překladatel významně přispěl k představení španělské a latinskoamerické literatury na Islandu, čímž obohatil literární krajinu své země. Bergssonův jedinečný hlas a literární význam rezonují v jeho dílech, která si získala uznání čtenářů i kritiky po celém světě.
- 2010
- 2007
Flatey-Frey
- 73 stránek
- 3 hodiny čtení
„Flatey-Frey“ von Guðbergur Bergsson ist ein bedeutender Schlüsseltext, der 1970 entstand. Er behandelt essentielle Fragen zur Kunst, Identität und Gender. Bergsson, als erster Genderpoet Europas, erkundet die Entstehung von Bildern und Worten sowie die Verbindungen zwischen Literatur, Malerei und Musik.
- 2002
- 2000
Köstlich amüsiert hat sich Wolfgang Müller über den Roman des Isländers Gudbergur Bergsson, der die Beziehungen zwischen Männern und Männern und Männern und Frauen unter die Lupe nimmt. Die isländische Gesellschaft sei zwar recht übersichtlich, meint Müller, aber alles in allem gut übertragbar auf hiesige Verhältnisse. Hier wie dort gibt es richtige Schwule und ein bisschen Schwule, denen es mehr darum geht, aus dem Käfig ihrer Ehe auszubrechen. Entsprechend langweilig kommen die Ehegattinnen weg , die eine stirbt sogar an Salmonellenvergiftung (zum Thema "Schwule Klischees" in Island und anderswo sagt Müller nichts). Bergssons Humor sei staubtrocken - was zumindest Island-Fans wie Wolfgang Müller zu würdigen und zu verstehen wissen.
- 1993
Labuť
- 113 stránek
- 4 hodiny čtení
Kniha pojednává o devítileté dívce, která je po krádeži v obchodě v rámci trestu umístěna na venkovský statek. Zde, i přes všechna omezení plynoucí z 'převýchovného' režimu a uprostřed odlehlé přírody, nachází určitý způsob svobody. Román byl navržen na prestižní Severskou cenu za literaturu pro rok 1993. Je to lyricko-ironická parafráze tradičního venkovského románu, která si zachovala všechny půvaby žánru v líčení přírody a života v ní, a přitom od něho zároveň dovedně vytváří odstup. Melodramatický děj se odehrává za slunečných dní a bílých nocí jednoho severského léta. Paradoxy moderní civilizace dodávají venkovskému dramatu ironický rozměr a vnímání reality nezkušenou osamělou dívkou posouvá děj do světa snů a dětské představivosti.
