Michaela Janečková Knihy

Kniha přináší pohled na vznik a vývoj prvního poválečného sídliště v Praze v textech tří renomovaných historiček architektury Kimberly Elman Zarecor, Evy Novotné a Michaely Janečkové.

Dovolená s cholerickým dědou (!) komunistou (!!) na Kubě (!!!). Štvou vás příbuzní u nedělního oběda? Nemůžete pochopit, koho to zas volili, proč si vzájemně přeposílají konspirační maily, nadávají na novináře a skuhrají, že za jejich mládí bylo líp? Vydechněte a počítejte do deseti. Ne vždy je hloubení příkopů mezi generacemi ten nejlepší nápad. Třicetiletá Michaela, profesí redaktorka veřejnoprávní televize, proto potlačila svůj pud sebezáchovy, a rozhodla se se svým (o čtyři dekády starším dědou) bezmála měsíc cestovat po Kubě. Když oběma balila kufry, ještě netušila, že za pár dní: stráví večer na policejní stanici na okraji Havany, pak se děda ztratí v pralese, že rum je oficiální snídaní šampionů a patery trenky na měsíc v pohodě stačí. Máte před sebou svérázné zápisky z cest, jež ve výsledku nejsou cestopisem, ale spíš deníkem bizarních situací v kubánských kulisách. Pokud čtenáře kdy zajímalo, co se stane, když sejme rudé třešničky z loga KSČM a naloží je do řízného kubánského rumu, v této knize najde odpověď.

Nový román autorky bestselleru Třešně v rumu. Žánrově neukotvený humorný pamflet omaštěný českým folklorem, tedy přesvědčením, že nebýt všech těch pitomců okolo, život by byl nadmíru výtečný. Jenže, co když v týmu jitrnic hostujete i vy? Špejle jsou vrženy.

Jak poznáte, jestli se vaše dcera, kamarádka, manželka nebo snacha brodí bahnem mateřství jenom po kolena, nebo už toho mají všeho po krk? Tohle není další chytrý návod na to, jak být dokonalou matkou. Ostatně sama autorka ve valné většině svého rodičovství vůbec nemá páru o tom, co sakra dělá. Knížka může ale sloužit jako jakýsi kapesní překladač mezi matkou a zbytkem světa, který zrovna nekličkuje mezi dudlíky.

Publikace představuje první komplexní pohled na budování celostátní sítě kulturních domů v socialistickém Československu, které byly významnými místy veřejného života a těšily se státní podpoře. Kniha se nezaměřuje pouze na typologii těchto staveb, ale zkoumá také jejich osvětový a emancipační potenciál, jakož i roli jako politického nástroje pro organizaci volného času. Analyzuje kořeny a předchůdce kulturních zařízení od 19. století až po období po roce 1989, kdy se provozovatelé museli vyrovnávat s novými výzvami. Publikace pokrývá český i slovenský kontext, což umožňuje zachytit různé historické zkušenosti. Texty napsali autoři jako Jiří Andrs, Jan Galeta a další, včetně předmluvy od britského historika kultury Davida Crowleyho. Kniha kombinuje odborné texty s obrazovou částí, která obsahuje fotografie Oskara Helcela a Martina Netočného, dokumentující více než padesát objektů. Série fotografií je rozdělena do čtyř částí, které se věnují historickým předobrazům, praktickým aspektům výstavby, proměnám kulturních domů od druhé světové války do devadesátých let a slovenskému kontextu s případovými studiemi. Publikace zahrnuje také dobové reprodukce, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé, a grafiku od Terezy Hejmové a Adély Svobodové.