Vlastimil Rada Pořadí knih (chronologicky)

Obrazová publikace scénografa Jaroslava Rady se 190 autorskými ilustracemi odvážně a tvořivě rozehrává skrytou harmonii mezi vesmírem a významnými biblickými událostmi. Autor s Biblí nepracuje běžným způsobem současných církví. Odkrývá analogie a souvztažnosti, jež nalézá v celé přírodě. Snaží se doložit, že nejrůznější přírodní tvary zrcadlí základní principy, které se v jiných souvislostech odrážejí v Bibli. Pokud má platit, že nejen psané slovo Boží (Bible), ale i celý vesmír mají společný původ v počáteční informaci při stvoření světa, pak by tato shoda měla být na obojím nějak patrna. Kniha Jaroslava Rady nás o tom nechce nechat na pochybách. Originalita knihy spočívá i v tom, že díky výtvarnému nadání i erudici autor své myšlenky předává jak slovem, tak obrazem. – Kniha se dotýká třech základních okruhů: – (1) Srovnání Písma s exaktními vědami s ohledem na vzájemné obohacení, které by mohlo přinést změny některých paradigmat ve vědě i v teologii. – (2) Odhalení skryté proměny v Bibli, o níž Adam svým selháním přišel, a s ním i celé lidstvo. Bible ještě nevydala všechna svá tajemství, jejich odhalení by mohlo přispět ke změně celkového pohledu veřejnosti na biblický metanarativ spásy. – (3) Nové pohledy na to, čím by podle Bible měla být církev.

Humorná kniha z doby meziválečné, v níž autoři formou parodovaných klasických literárních textů, nejčastěji však stylem kovbojských a zálesáckých románů vyprávějí o trampském hnutí a nenásilným způsobem podávají i kritiku tehdejší společnosti, je díky jedinečnému vypravěčskému stylu a originálnímu humoru zajímavá i pro dnešní čtenáře. Šestidílný muzikálový seriál o dobrodružství šesti trampů okolo řeky Vltavy a věčném válčení trampů a paďourů, který si s vydáním připomínáme, vznikl v Československé televizi v roce 1969 a dnes již patří do zlatého fondu televizního archivu.

Praotec Čech s manželkou Medunou byli po svatbě bohyní Moranou omylem posláni do nebe, ale protože v slovanském ráji přílišnou prací rušili, byli posláni bohem Perunem zpět na zem - do Čech. veselé historky se snaží zároveň vystihnout vlastnosti našeho národa.

Napínavý příběh o chlapcích z první republiky, kteří náhodou vypátrají dynamit, jímž chce lupičská tlupa vyhodit do povětří hráz, aby při nastálém zmatku mohla pohodlně loupit. Hoši tomu obratně zabrání a přivedou lupičům na stopu policii.

Taras Bulba, titulní hrdina nejznámější Gogolovy novely, a jeho dva synové Ostap a Andrej jsou příslušníci záporožského kozáctva. Stateční, velkorysí, živelně veselí a oddaní svému lidu. Láska k ženě ale vše dokáže zamotat... Po sedmdesáti letech vychází známá Gogolova novela v novém, živelném a strhujícím překladu Libora Dvořáka a grafické úpravě Pavla Růta.

Rukapáň (autorova rodná Příbram) tj. "městečko na dlani", rozvíjí se před čtenářem v krátkých záběrech ze života rukapáňských občanů, starosty Buzka, městských radních, starých selských rodů, havířské čtvrti, vorařů, až po obecního blázna Pudese. Jasná, téměř legendová nit vyprávění se střídá se smutnou - výbuch na dole Anna Marie, smrt starosty, tragický konec bláznův a j., - avšak humorně opět nasazuje v episodách o Matěji Řezáčovi, havíři, pytláku a nevídaném střelci, a jasně vyznívá v idylce lásky dvou věrných milenců, Václava Tratince a chudé dřevařské dcerky Ančky Karasové. - Jako těžký úder přeruší klidný život Rukapáně a zakončuje děj knihy prohlášení války r. 1914 s prvními odvody.

Podtitul knihy zní Epopej z válek trampsko-paďourských, což potvrzuje, že autor se nechal inspirovat trampingem, ale přijímá tu inspiraci s humorem. Kniha obsahuje kromě řady dobových společenských a politických jinotajů i parodie na nejrůznější literární druhy a styly, od staročeských památek, ruských pověstí, přes české klasiky ( Erben, Kolár, Neruda) až k dívčí a dobrodružné literatuře.

Humoristický román, detektivka odehrávající se v dávných dobách v drsném Žižkově.

Nové vydání známého a kdysi velmi čteného románu o chlapci, který je hotovým vtělením toho, jaký by kluk sice být nemusel, ale jaký už zpravidla je: nezdara, také o jeho mladším bratru a jejich vesnických kamarádech. Kniha, jejíž děj se odehrává před osmdesáti lety, je napsána s porozuměním pro dětský svět na pozadí důvěrné znalosti tehdejšího venkovského prostředí a tehdejších lidových zvyků a obyčejů.

Vzpomínky zanícené folkloristky nejsou jen svéživotopisným vyprávěním, ale zaroveň i dokumentárním obrazem těžkého života českého lidu na Hlučínsku a Opavsku za první republiky a zvláště za okupace, kdy musel bojovat o udržení narodnosti v obklopujícím jej německém živlu a těžce dobývat kus denního chleba.

Bohatýrská trilogie aneb Vzpoura na parníku Primátor Ditrich, Dobrodružství šesti trampů a konečně poslední Z tajností žižkovského podsvětí.Původně zamýšlená obrázková knížečka pro děti se rozrostla v satiru na špatnou dobrodružnou literaturu (Vzpoura na parníku "Primátor Ditrich"). Druhý příběh (Dobrodružství šesti trampů) je již satirou ryze intelektuální, promyšlené konstrukce, v níž autoři parodují nejrůznější literární druhy a slohy. Poslední práce (Z tajností žižkovského podsvětí) je nesena duchem parodie na detektivky.

Známá humorná kniha z doby první republiky (1. díl Bohatýrské trilogie spolu s knihami Dobrodružství šesti trampů a Z tajností žižkovského podsvětí). Satira na dobrodružnou špatnou literaturu s četnými narážkami na tehdejší dění kulturní, společenské a sportovní. Žertovné vyprávění na pozadí vzpoury námořníků na vltavském parníčku.

Známá humorná kniha z doby první republiky (1. díl Bohatýrské trilogie spolu s knihami Dobrodružství šesti trampů a Z tajností žižkovského podsvětí). Satira na dobrodružnou špatnou literaturu s četnými narážkami na tehdejší dění kulturní, společenské a sportovní. Žertovné vyprávění na pozadí vzpoury námořníků na vltavském parníčku.

Výbor z článků z let 1911-1937. Autor se zabývá otázkou, jak se někteří lidé staví k výtvarnému umění a jaký je jejich postoj k umění vůbec.

OBSAHUJE DVĚ POVÍDKY. První je o nebojácné a přitom obětavé dívce, která svým založením a způsobem života se vymyká běžné konvenční představě. Druhá o chlapci, který má v převlečení za dívku ujít vojně, přitom však neujde lásce.

Kniha od klasika české literatury Jana Nerudy nám předkládá krátké příběhy o všedních Pražanech.

Laskavý humor z lázní Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949). V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce... Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění. Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem; na prosbu nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada. 10. vydání

Proti všem! V těchto dvou slovech již v názvu Jirásek zachytil to, v čem nejvíce viděl velikost tehdejších dějů. Zobrazení nejslavnější chvíle z dějin husitství a tím i dějin našeho národa. Největší vypětí veškeré naší národní síly. Ale i velké poučení pro nás i dnes.

Študáci a kantoři – humornou formou líčí středoškolská studia jako neutuchající souboj temperamentní, sportuchitvé mládeže s přísným, často zkostnatělým řádem školy. Tajnosti žižkovského podsvětí – příběh s kriminální zápletkou, kde nechybí geniální detektiv s poněkud nedůvtipným pomocníkem, urputný boj gangů a svérazné rozuzlení.

V románu Pan Posleda, přítel študáků opouští Jaroslav Žák realistický, byť parodicky pojatý pohled na tehdejší střední školu a čtenář se ocitá ve střední škole plné magických bytostí, kouzel a zázraků. Kdo při hře na babu ji dostane jako poslední, má Posledu a jde s Posledou spát. A tak Vašíček Dusbálek odchází domů s Posledou – malým dědečkem s vousy a kouzelným deštníkem. Posleda s ním odchází napovídat mu při vyučování – a dostane se do souboje se zlým kouzelníkem Labaštou, který využívá školních skřítků Piškuntálků a dalších postav ze školního folklóru. Souboj obou mágů vrcholí bitvou, při které ožívají nejenom postavy ze školních učebnic, ale také – děste se – bytosti ze žákovských kreseb. Jejich souboj ovšem nevítězí magie, ale naprosto nemagická píle a znalosti jednoho z Posledových žáků a odchovanců.

První a neprávem zapomenutá humoristická kniha Jaroslava Žáka ze studentského prostředí. Děda Posleda je je zastáncem dětí a mládeže proti všem zlým duchům, které se usidlují zejména ve výchovných institucích. Protože jej profesoři Reálného gymnázia Zbyňka Šašecího ze Zhoře mylně považují za zemského školního inspektora, podaří se mu v krátké době zavést převratné učební postupy: například názorné vyučování bitev. Hlavní boj ho však ještě čeká.

Když v roce 1934 prohráli Čechoslováci na mistrovstí světa v kopané v Římě ve finálovém utkání s Italy, a to ještě v nastaveném čase, kdy dostali osudnou branku, těžko jsme se s takovou porážkou mohli smířit. Útěchu jsme nenašli, ať jsme donekonečna rozebírali zápas od začátku do konce a od konce zase k začátku. Když pak na mne na dovolená v Borovanech doléhali moji dva synovci: "strejdo, napiš něco, abychom také vyhráli," dal jsem docela rád průchod svému rozhořčení, a abych udělal radost klukům i sobě, napsal jsem knihu o mistrovství, v němž Čechoslováci konečně zvítězili.

80 pohádek a pověstí jako v předchozích vydáních. 5. vydání pak navíc obsahuje 4 pohádky (Pták Ohnivák a liška Ryška, Hrnéčku, vař!, Vodník a Pověst o studánce Litoše.)

Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín ačeští muzikanti, představující pasivitu poddaných. (zdroj: palmknihy.cz)