Paul R. Paul Robert Wilson Pořadí knih

Básně, próza a kresby terezínských dětí. Kniha o časopisu VEDEM, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942 - 1944. Mezi zachovanými literárními pracemi z ghetta je tento časopis jedinečným a nejcennějším dokladem o terezínských dětech. Vybrané stati z VEDEM vypovídají nejen o osudech svých dětských autorů, ale také o celém životě za hradbami pevnostního města. Poprvé jsou zde zveřejněny všechny zachované básně mimořádně nadaného čtrnáctiletého Hanuše Hachenburga i mnohdy málo známé či neznámé skutečnosti o spisovatelích, umělcích, vědcích a jiných výrazných osobnostech vězněných v ghettu, jako byli Karel Poláček, Karel Švenk, Hans Krása, František Zelenka a další. Dětské kresby z ghetta vynikají výtvarnou i dokumentační hodnotou. Kniha byla oceněna v New Yorku Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holocaustu.

Jak podtitul napovídá, jde o literární koláž, ve které se střídají tři žánry: rozhovor, původní výňatky z instrukcí nejbližším spolupracovníkům na Hradě a deníkové zápisy z doby práce na tomto textu. V knize se střídají nejen žánry, ale i čas a místa. Václav Havel staví knihu jako drama a se všemi materiály zachází jen jako s podklady, jejichž konečnou formu si diktuje "divadelní" struktura. I z partnera rozhovoru Karla Hvížďaly se postupně stane postava tohoto zvláštního literárního útvaru. Díky zvolené metodě má kniha trvalé napětí, které čtenáře doprovází až do poslední stránky. Autor nechává v knize nahlédnout do způsobu svého komplikovaného myšlení, prezentuje své názory na politiku a politiky, soukromí a zároveň odpovídá na nejčastější výtky vznášené po léta proti jeho osobě. Kniha je volným pokračováním Dálkového výslechu Václava Havla. Před dvaceti lety vedl Karel Hvížďala rozhovor s disidentem Havlem před jeho blížící se padesátkou.

To celebrate the last night of a business trip in Moscow, Canadian resident Vesselin Nedkov and a friend picked up two tickets to the hottest musical in town. Halfway through the show, his life was changed forever. 57 Hours is Nedkov's harrowing account of being trapped between two immovable and unpredictable forces: inside the theatre, suicidal Chechen rebels, loaded with explosives, demanded an end to the bloody civil war that was ravaging Chechnya; outside, Russian special forces prepared to storm the theatre, refusing to negotiate with the rebels. Through fifty-seven hours of fear and fatigue, Nedkov discovered courage and ingenuity he never knew he had. Here he takes us into the maelstrom of the civil war that still plagues Russia.

There is no shortage of politicians who make a habit of shooting from the hip, but it is much rarer to find one who speaks from the heart. Vaclav Havel knows no other way to speak, or to write. Both as a dissident and as a playwright it was his sworn purpose for many years to combat evil with nothing but truth. As president of Czechoslovakia, and now of the Czech Republic, he has clung to that habit, refusing to turn over either his conscience or his voice to political handlers and professional speech-writers. Instead he assumes the additional burden - for him, it is a distinct pleasure - of composing all of his oratory. This volume consists of thirty-five of these essays, written between the years 1990 and 1996, that manage to be both profoundly personal and profoundly political. Havel writes of totalitarianism, its miseries and the nonetheless difficult emergence from it. He describes how his country and the other post-communist countries are learning democracy from scratch and are encountering obstacles from inside and out. He marvels at the single technology-driven civilization that envelops the globe, and the challenges this presents to multicultural realities. And he reminds us that - contrary to all appearances - common sense, moderation, responsibility, good taste, feeling, instinct, and conscience are not alien to politics, but are the very key to its long-term success.

Spanning twenty-five years, this historic collection of writings shows Vaclav Havel's evolution from a modestly known playwright who had the courage to advise and criticize Czechoslovakia's leaders to a newly elected president whose first address to his fellow citizens begins, "I assume you did not propose me for this office so that I, too, would lie to you." Some of the pieces in Open Letters, such as "Dear Dr. Husak" and the essay "The Power of the Powerless," are by now almost legendary for their influence on a generation of Eastern European dissidents; others, such as some of Havel's prison correspondence and his private letter to Alexander Dubcek, appear in English for the first time. All of them bear the unmistakable imprint of Havel's intellectual rigor, moral conviction, and unassuming eloquence, while standing as important additions to the world's literature of conscience.

Vězeňská korespondence bývalého předního českého disidenta s manželkou Olgou, v období mezi červnem 1979 a zářím 1982, doplněná o obrazovou přílohu.

Od dvacátých do padesátých let prožívá svůj příběh od mládí snaživý a podnikavý muž, který touží po bohatství, po lásce a uznání ve své profesi a poznává život od vybrané společnosti a velkého světa po věznění a osamocení v opuštěném pohraničí, kde končí jako cestář. Existenciální téma autor nepojímá tragicky. Hlavnímu hrdinovi samota umožňuje zbavit se touhy po majetku a uznání, zbavit se lpění na nich a dojít ke svérázné, prosté filozofii života, kde se hořkostí a samotou platí za požitek krásy a svobody