František Sláma Pořadí knih

Český violoncellista, hudební publicista a pedagog vzpomíná ve své knize na Václava Talicha a Český komorní orchestr, na Milana Munclingera, historii souborů Pro arte antiqua a Ars rediviva, na dirigenty a hráčské legendy z orchestru České filharmonie a další osobnosti hudebního života 40.-90. let 20. století. Množství vlastních zážitků, zhodnocení vlastních profesních zkušeností, pohled do zákulisí koncertního života a výborná paměť autora stojí za autenticitou a čtivostí tohoto textu, v němž plasticky vylíčil půlstoletí intenzívního hudebního života v Československu i zajímavé postřehy ze svých četných hudebních zájezdů do zahraničí. Malé portréty ve své knize vykreslil desítkám svých kolegů instrumentalistů, dirigentů i lidem tvořícím zázemí hudebních těles.

V druhé polovině 20. století zbylo na mapě světa už jen málo bílých míst. Pralesy byly probádány, většina horských velikánů vylezena. Pozornost průkopníků se obrátila do hlubokých údolí, protékaných divokými zpěněnými řekami. Skupina Čechoslováků v čele s Ing. Jaromírem Štětinou začala pomýšlet na údolí nejhlubší, na údolí řeky Indu. Vymysleli speciální plavidlo, dnes už proslulou Matyldu, kterou nejprve vyzkoušeli na velehorských peřejích v Altaji. V roce 1975 se jim konečně splnil dávný sen a po mnoha překážkách stanuli na břehu legendárního veletoku. A tak expedice Indus 1975 jako první na světě proplula na Matyldě nejhlubší údolí světa a dosáhla tak světového prvenství.

Kniha známého pokořitele Mount Everestu pojednává o jiné jeho výpravě. Pramen Gangy byl znám, avšak ještě dlouho si spolu s celým horním tokem řeky Bhágirathí zachovával pověst tajemného a nepřístupného místa, a to nejen díky své odlehlosti, nýbrž i proto, že Indové dlouho bránili cizincům v přístupu do této části své země. Nedostal se sem ani v Indii velmi populární Sir Edmund Hillary, když uspořádal v roce 1977 svou slavnou expedici „From the Ocean to the Sky“ („Od oceánu k oblakům“), během níž se pokusil vyjet na tryskových člunech od ústí Gangy do moře co nejvýše proti jejímu proudu. Kvůli své strategické poloze u hranic z Čínou byla tehdy ještě celá oblast stále součástí cizincům nepřístupných území, a tak musel slavný Novozélanďan u Dévaprajágu se svými čluny odbočit do Alaknandy a Gómukh navštívili jen dva indičtí členové jeho výpravy.

Pokračování románu U Trúby štramberské. Mezi lety 1890-1893 napsal Dr. František Sláma, slezský buditel, soudce, spisovatel a politik. 2. vydání.

Pokračování románu U Trúby štramberské. Mezi lety 1890-1893 napsal Dr. František Sláma, slezský buditel, soudce, spisovatel a politik. 2. vydání.

Dvanáct pověstí ze Slezska, sepsaných českým buditelem ve Slezsku, soudcem, spisovatelem a politikem Františkem Slámou.

Druhý svazek sbírky je poskládán z několika původních zdrojů. První část Zvoňte na mraky s podtitulem Obrázky z Těšínska byla vydána roku 1890 samostatně (avšak časopisecky otištěno poprvé již r. 1887). Povídky a črty ze střední pasáže sbírky pocházejí např. z knihy Pletky, taktéž z roku 1890. Do poslední části Z vlasteneckého putování po Slezsku byly z velkého stejnojmenného autorova díla posbírány pasáže vztahující se přímo k Těšínsku.

Dr. František Sláma: Černá kněžna - historický román. Zdařilejší Slámovou prací je Černá kněžna, román z pohnutých dob tureckých vojen, jehož rušný a napínavý děj je z největší části lokalizován do jablunkovských Beskyd, kde těšínští gorali střeží (podobně jako v Čechách Chodové) přechod z Uher do Slezska. I tento román - jako obě díla předchozí - je složen z mozaikovitě sestavených příběhů a scén, nemá jednotnou základní linii. Osudy lidumilné těšínské kněžny Sedeny, kterou lid nazval „černou kněžnou“, dobrodruha Marklovského a šlechtické siroty Irmy jsou spojeny opět násilně, s křiklavou romantikou a naivními dobrodružstvími. Mnohem lepší a životnější jsou partie knihy, kde autor přichází mezi prostý lid, jehož život vyličuje se zjevnými sympatiemi. Zde se může také opřít o své vlastní konkrétní zkušenosti ze Slezska současného, které promítá do minulosti. Tak se mu zde podařilo realisticky zachytit krajinný charakter a prostředí slezských Beskyd, dobře zobrazit život na salaších a horských samotách, výstižně charakterizovat řadu lidových horalských typů, bačů, pastevců i domorodého vojska. Nákladem "Slezské Kroniky" v Opavě.