Emil Cioran

Emil Cioran, jehož dílo je prosyceno existenciálními tématy, jako je smrt, zoufalství a samota, proslul svými aforismy a úvahami, které se často pohybují na metafyzických výšinách. Počátky jeho psaní v rumunštině se vyznačovaly lyrickými meditacemi ovlivněnými německými romantiky a filozofy jako Schopenhauer a Nietzsche. Později, po přestěhování do Paříže, přijal francouzštinu jako svůj literární jazyk, popisoval ji jako „svazující“ formu, která mu pomohla zkrotit jeho temperamentní sklony a lyričnost. Jeho francouzská díla zkoumají jeho trvalé obsedantní motivy s rostoucím odstupem, čímž si získal uznání pro svou intelektuální subverzivnost a ironický humanismus.