Ludmila Jiřincová Knihy

Edice pro malé čtenáře, ilustrovaná Ludmilou JIřincovou, převyprávěná na motivy klasického baletu Kamilem Bednářem. Medailón napsal Dr. Vladimír Vašut.

Povídka o ženě, lásce, o ženině údělu a o poslání umění chce hovořit i k dnešnímu člověku a vyznívá v přesvědčení, že život a dílo osciluje mezi radostným přijímáním darů života a moudrým smířením s neodvratnou smrtí.

Baladická báseň přenesená ze Skotska na kalifornské pobřeží – příběh velkého sebeobětování, příběh pasačky Klárky, dívky, která miluje všechny věci, všechny lidi víc než sama sebe.

Základem k českému výboru z milostné lyriky S. Ščipačeva je oddíl "Stroki ljubvi", rozsáhlého výboru z básníkovy tvorby "Stichi", vydaného v Moskvě r. 1950, k němuž český překladatel připojil některé básně uveřejněné samostatně nebo v časopisech. Milostná poesie S. Ščipačeva, jednoho z nejvýznačnějších soudobých básníků, připomíná, že na pracovištích sovětského budování. V těžkých letech obrany země před nepřítelem i na dnešních stavbách komunismu sovětští lidé nezapomínají na cit nejvroucnější, na velkou lásku k člověku, která "... čistou krásou září nad náš věk, / vzdorujíc větrům, vichřicím a bouřím, / láska - ta sestra velkých myšlenek."

Prozaické básně, drobné lyrické příhody, které představují dojmové bohatství těch nejprostších životních skutečností. Kniha se vyznačuje podivuhodným množstvím básnických obrazů a dojmů.

Výbor nejkrásnějších Seifertových milostných veršů, uvedený básní "Sloky milostné" ze sbírky "Samá láska", kreslí citový a erotický profil básníkův a ukazuje obohacující význam lásky v lidském životě. Knížka j doplněna kongeniální kresbou Maxe Švabinského na frontispice

Nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Vějíř, Krabice na čaj, Domov,…) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. S ilustracemi Jiřího Trnky patří knížka do zlatého fondu české literatury a do pokladnice Albatrosu.

Veršovaná pohádka motivovaná starořeckou bájí o Amorovi a Psyché.

Veselé a hravé verše pro děti francouzského básníka (1900-1945) o zvířátkách a květinách ve volném přebásnění, které zachovává podobu hravosti a slovní hříčkovitosti originálu, vychází však z českých asociací slova a jeho zvukových hodnot. Barevné ilustrace a grafická úprava odpovídají záměru editorů připomenout památku významného pokrokového básníka, který zemřel v koncentračním táboře v Terezíně. 37-014-91

Resumé: „Já však, spíš jen tak mimochodem, v pokojném rozpoložení mysli jsem načrtl několik povídaček, podivných a hrůzostrašných jako křik bažanta nebo zápas draků … Napsal jsem to sedě pod oknem za jedné noci koncem jara v pátém roce éry Meiwa, když ustal déšť a luna nezřetelnězářila …“ Takto uvádí klasický japonský autor, vzdálený současník evropských preromantiků, soubor strašidelných příběhů, pro něž čerpal z tisícileté tradice tohoto žánru v literatuře Dalekého východu. Příběhy upoutají nejen svou bizarní tematikou, ale i úsměvnou lehkostí a smyslem pro poezii..