Peggy Katelhön Knihy

Amadou, 14, wurde in Berlin geboren, seine Eltern kommen aus dem Senegal. Mit Freundschaften tut sich der Junge etwas schwer, bis ihn eines Tages sein Freund Alexander in eine Disko mitnimmt.

Námět k románu, který přinesl Goethovi světovou slávu, čerpal z jeho zkušeností jako praktikanta u soudu. Inspiraci mu poskytla sebevražda jeho kolegy, mladého právníka K. W. Jerusalema, jejíž okolnosti se odrazily v textu. Utrpení mladého Werthera (1774) je kombinací románu v dopisech a románu-deníku, v němž autor mistrovsky zachytil vnitřní svět hlavního hrdiny, jeho duševní stavy a autenticitu textu, podpořenou vydavatelským úvodem a poznámkami. Na začátku románu Werther popisuje vztahy mezi postavami a zdůrazňuje přátelství a význam vzdělání. Jeho láska k Lottě se vyvíjí v hluboký, avšak jednostranný cit, který naráží na předsudky měšťanského světa. Wertherova subjektivita se střetává s objektivními realitami, což vede k jeho zoufalství. Jeho touha po Lottě se mění v tragédii, a smrt se stává jeho východiskem k přírodě. Albert, jeho rival, představuje praktický životní princip, zatímco Lotta je kladná žena, žijící v souladu se světem, i když Wertherova láska jí odhaluje jinou dimenzi. Román vyvolal velký ohlas a vlnu sebevražd, neboť lidé se v příběhu poznávali a uvědomovali si, že jejich prožitky nejsou banální. Mladí toužili po velikých činech, ale často se cítili bezmocní. Werther ukázal, že je možné se vzepřít nízkým požadavkům doby a zvolit hrdý odchod ze života. Goethe v druhém vydání umístil varování pro senzitivní čtenáře: „Buď muž a nenásleduj mne!“

Das Konzept der Mediation und Sprachmittlung wird im Begleitband zum Gemeinsamen europäischen Referenzrahmen für Sprachen (2020) völlig neu definiert. Es ist wesentlich weiter gefasst und zugleich präziser ausgearbeitet. Doch was bedeutet das für die Praxis? Die Autorinnen und Autoren dieses Buches betrachten Sprachmittlung und Mediation aus verschiedensten Perspektiven. Theoretische Reflexionen zur Neudefinition von Mediation werden durch Beiträge zur Operationalisierung der neuen Kompetenzskalen und Deskriptoren für den Fremdsprachenunterricht an Schule und Universität ergänzt. Neben Überlegungen zum Verhältnis zur interkulturellen Kompetenz, zu Tourismus und Beruf stehen solche zu Wissensvermittlung und Interaktion. Beitrage zu Mediationsstrategien wie z. B. Notetaking, zu den Linguistic Landscapes und zum Stellenwert der Mediation in der Ausbildung von Lehrkräften runden den Band ab. Er bietet Hintergrundwissen und praktische Anregungen für Lehramtsstudierende sowie für erfahrene Lehrkräfte an Schulen und Universitäten.