Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček (3. února 1896 Jilemnice – 7. dubna 1943 Praha) byl český spisovatel. Řadí se mezi nejvýznamnější představitele domácí psychologické prózy.
Narodil se dne 3. února 1896 v Jilemnici v domě čp. 54. Jeho otcem byl učitel Josef Havlíček a jeho matka Julie Havlíčková (rozená Knýová) byla dcera nadlesního z okolí Chlumce nad Cidlinou. Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně (maturoval 1913). Poté (1914) absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie v Chrudimi a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 obnovil vysokoškolská studia a začal v rámci praxe pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze, kde již zůstal, zatímco studií zanechal. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Jeho synem byl surrealista a básník Zbyněk Havlíček a jeho synovcem básník Karel Šebek. Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan.
cs.wikipedia.org1935Vyprahlé touhy
1954Vzdoropohádky
1964Zázrak flamendrů
1967Vlčí kůže
1968Prodavač času
1970O marné lásce
1972Neklidná srdce
1976Kalvach
1979Slunovrat
1981Synáček
1981Máňa
1988Ta třetí
1996Jaro v domě
2014Muž sedmi sester
2016Neviditelný
2019Helimadoe
2021Česká povídka