Marco Balzano Knihy

Příběh sicilského kluka jménem Ninetto, který v devíti letech sám bez rodičů odešel ze svého domova na italském jihu do Milána, aby unikl mizérii domova a bídě rodného kraje. Sleduje jeho osobní pouť od dob, kdy se dost těžce protloukal a jen čekal, až bude moct v patnácti nastoupit do továrny k běžícímu pásu, přes ubíjející stereotyp života v práci i v rodině, až do stáří v již proměněném Miláně plném jiných imigrantů než v dobách, kdy sem přišel on sám. Kniha poskytuje hluboký vhled do nitra předčasně vyspělého a zestárlého muže, kterého jeho povaha dovedla i do vězení. Je prodchnutý melancholií, zároveň je však nesen v humorném tónu a poodhaluje realitu, která už upadla v zapomnění.

Román přibližuje jeden z příběhů vykořenění, na něž je bohužel nedávná historie Evropy tak bohatá. Balzano jej zasadil do jihotyrolské vesnice Curon v převážně německy mluvícím kraji, anektovaném v roce 1919 Itálií, a nabízí v něm historii vesničanů, kteří byly nucení čelit národnostnímu útlaku nových italských pánů a později i problémům, jež přicházely s nástupem Hitlera k moci v sousedním Německu. Příběh vypráví Trina, s níž se čtenáři poprvé setkávají jako s mladou učitelkou, která po kraji tajně vyučuje mateřskou němčinu; vypráví ho, jako by mluvila se svou dcerou, jež v meziválečných letech podlehla nacistické propagandě a utekla do Německa za lepším životem. V roce 1939 jsou obyvatelé provincie rozděleni Hitlerovou výzvou k odchodu do Říše, přičemž na ty, kteří zůstávají, jako je Trina a její manžel, pohlížejí obě strany s nedůvěrou. Když vypukne druhá světová válka, manželé prchají do hor, aby přežili, zatímco jejich syn podporuje Hitlera. Přichází konec války, ale ani ten nezachrání jejich domov: rodné údolí je zaplaveno novým přehradním jezerem a jejich svět nenávratně mizí. Román během čtyř let od svého napsání byl vydán v 24 zemích a autor za něj získal řadu literárních cen.

Al Café Royal passano genitori, figli, donne indaffarate, coppie di amanti e adolescenti spaesati. Davanti al bancone si intrecciano relazioni da sistemare e nuovi incontri, creando una galleria di riflessi. I personaggi di questo romanzo corale si incrociano quotidianamente, salutandosi, confidandosi o ignorandosi, formando inconsapevolmente una comunità. L’autore presenta una narrazione fresca e contemporanea, ricca di snodi e possibilità, dove le traiettorie della vita si intrecciano con il destino. Situato in una zona elegante di Milano, il quartiere vive di un incessante via vai: la gente si muove, corre o si ferma al bar. Federico, un medico disilluso, desidera solo del tempo per sé durante la pandemia; Serena, per sfuggire al passare degli anni, esce con le amiche, mentre la figlia Noemi diventa sempre più cinica e indipendente; Giuliano, un prete, sogna di tornare in Africa; Ahmed, di passaggio, cerca di riallacciare i rapporti con Barbara. Un invisibile filo li unisce, rendendoli protagonisti della commedia umana che si svolge al bar. Le vite dei personaggi, diverse per età e aspirazioni, condividono una ferita da cui cercano di distrarsi. Li osserviamo da vicino, ci immedesimiamo e, a volte, facciamo il tifo per loro, fino a quando la serranda del bar cala come un sipario sulle incertezze e le gioie che ci rendono umani.

Sie lassen die eigene Familie zurück, um sich um fremde Menschen zu kümmern – die Frauen aus Osteuropa. Daniela ist eine von ihnen. Sie arbeitet in Mailand, rund um die Uhr, ist zuverlässig und liebevoll als Pflegerin und als Kinderfrau. Doch je mehr sie fremden Familien hilft, desto heftiger vermisst sie die eigenen Kinder. Als ihrem heranwachsenden Sohn etwas zustößt, muss sie eine Entscheidung treffen.

Negli anni Cinquanta, l'emigrazione dal Meridione al Nord coinvolgeva non solo adulti, ma anche bambini, alcuni di appena dieci anni, che lasciavano le loro famiglie per sempre. Questo romanzo narra la storia di Ninetto, un piccolo emigrante siciliano che si trasferisce a Milano. Racconta come, prima di partire, abbia vissuto un periodo di conflitti e frustrazioni, culminato nella sua partenza alla fine del '59, all'età di nove anni. Ninetto lascia dietro di sé una madre silenziosa e un padre che spera in un futuro migliore per lui. Una volta arrivato, si trova in un mondo nuovo e sconosciuto, dove la sua infanzia sembra svanire. Con poche risorse, e solo i ricordi delle lezioni di scuola, si immerge nella vita milanese, cercando lavoro e avventure. Ogni esperienza, dal viaggio in treno alla scoperta della bellezza femminile, è per lui una novità, ma non senza insidie. Incontra amici e traditori, e affronta anche la violenza. In questo contesto complesso e affascinante, Ninetto trova la sua voce per raccontare una storia che, pur essendo classica, si rivela nuova e vibrante, rivelando una realtà dimenticata e rendendola nuovamente viva.

Nicola ha ventisei anni e fa l’insegnante precario a Milano. È figlio di Riccardo, un emigrante invecchiato troppo presto, e nipote di Leonardo, un contadino analfabeta e senza terra, che un giorno sorprende tutta la famiglia con una decisione importante: bisogna vendere la casa al mare, diventata l’oggetto ingombrante che divide fratelli, genitori e cugini. Così, una mattina di prima estate, partono a bordo di una Punto amaranto, nonno padre e nipote, per raggiungere la Puglia, a cui sono legati in maniera diversa. Il viaggio tra i luoghi e le memorie che hanno costruito la famiglia Russo diventa un viaggio iniziatico in cui i rapporti di confronto-scontro tra padri e figli si sciolgono in rapporti fra tre uomini, ognuno con i propri imbarazzi, affetti, difficoltà.

Sullo sfondo di un quadro storico colorito e vivace che fa rivivere le lotte feroci, ma anche il fervore culturale dell'età dei Comuni, la figura di Dante Alighieri viene restituita alla pienezza delle sue passioni umane, in un'opera che è insieme romanzo coinvolgente e biografia rigorosamente documentata.